Závislosti na chování jsou často způsobeny stresem, se kterým si neumíme poradit. Ewa Woydyłło, psycholožka, odpovídá na otázky o typech nových závislostí, příčinách netoholismu a proč dnes s větší pravděpodobností propadneme závislosti.

Odkud se beroubehaviorální závislosti : workoholismus, závislost na síti, shopaholismus, závislost na hazardních hrách a drogová závislost?

Rozvoj civilizace nám přinesl nárůst duševních poruch, včetně závislostí - říká Ewa Woydyłło, psycholožka.

Jaké jsou příčiny behaviorálních závislostí?

Ewa Woydyłło:Někteří lidé dokonce mluví o epidemii závislosti. Životní tempo, honba za hmotnými statky, oslabení duchovních hodnot a z toho plynoucí stres působí mnoha lidem velké potíže při zvládání životních problémů. Týká se to především mladých, nezkušených a citově nezralých. Rozšířily se únikové cesty, jak se vypořádat se stresem. Mnoho lidí hledá pomoc u lékařů, kteří jim podávají psychofarmaka, která se také stávají formou úniku před odpovědným řešením skutečných životních problémů.

Proč je léčba lidí s příznaky sebedestruktivní závislosti omezena na podávání antidepresiv?

E.W.:Protože je jednodušší napsat recept, než se s péčí a nasazením sklánět společně s pacientem nad jeho životem nebo osobními problémy. Celý lékařský a farmaceutický sektor je navíc obohacen o masový prodej léků. Mezitím lidé z jakéhokoli důvodu "koledují" u lékařů a pak kupují tuny léků. Ztrácíme svou přirozenou, biologickou schopnost přežít. Žijeme v neustálém stresu a neumíme si poradit s extrémními situacemi, protože se stávají zřídka, ale každodenní. Přestali jsme přijímat pravidla života. Například se posedle odvracíme od toho, co je normální – od smrti, stárnutí, utrpení.

Dnes jsme méně odolní vůči stresu?

E.W.:Kdyby dnes vypukla válka, mnoho duševních poruch by bylo vyléčeno magií. Je normální, že při řešení smrtelné hrozby se projeví vrozený instinkt přežití a u lidí se aktivují přirozené síly. Jsme rádi, že žijeme, anenaříkáme, že něco máme. Prosperita a bezpečí nás nedělají šťastnějšími. Nachystali jsme na sebe past. Zajistili jsme snadnost každodenní existence a netolerujeme její nepříjemnosti, které nám dávají stres přerůstající do vesmírných rozměrů. Kdo dnes pere na talíři, nosí vodu do domu, tká a šije šaty? Kdysi bylo úspěchem a potvrzením naší efektivnosti najít palivové dříví a co dnes? Samozřejmě naříkáme nad dnešní dobou, ale na druhou stranu, kde se mají lidé naučit vypořádat se s nepřízní osudu? V dnešním rodinném domě určitě ne.

Rozpad rodiny je zodpovědný za nárůst frekvence duševních poruch?

E.W.:Nepochybně. Bez ní neexistují podmínky pro rozvoj základního rysu duševního zdraví „emocionální odolnosti“, jak to nazývám ve svých knihách. Někomu ho obdařila příroda, jinému je potřeba pomoci ho rozvíjet. V minulosti byly děti vychovávány ve vícegeneračních rodinách, s blízkými i vzdálenými příbuznými a také v ekologických městských a venkovských komunitách. Dítě nebylo ponecháno samo sobě. Dnes se tyto mikrosvěty zapsaly do dějin, rodiny odešly do čtyř koutů světa a zpřetrhaly se sociální vazby. Samotní rodiče mají málokdy dostatečné výchovné kompetence. Máme také podmínky mít děti, ale nestaráme se o ně, netrávíme s nimi příliš času.

A životní požadavky se zvýšily. Často slýchám: "Druhé dítě mít nebudu, protože bychom si museli pořídit větší byt, a to si nemůžeme dovolit." Myslet si, že každý by měl mít samostatný pokoj, odsuzuje dítě k samotě. Pohodlí útočiště může být dobré pro poustevníka, řeholníka nebo umělce, ale smrtící pro dítě.

Liší se behaviorální závislosti od alkoholismu nebo drogové závislosti?

E.W.:Ano. Je to většinou emoční nemoc. Uniknout z nějakého utrpení. Zkratka, díky které se budete cítit lépe. Stimulanty a navyklé dopřání si okamžité rozkoše poskytují rychlou úlevu od obtížných pocitů, se kterými si neumíme poradit. Jinými slovy, jsou to způsoby, jak se vyrovnat se stresem a nestabilními emocemi, které přinášejí dočasné uspokojení a v dlouhodobém horizontu poškozují a zhoršují problémy.

Jaké jsou nejčastější typy tzv nové závislosti?

E.W.:Mezi tyto "postmoderní závislosti" patří poruchy příjmu potravy - bulimie a anorexie, shopaholismus, workoholismus, závislost na hazardních hrách, drogová závislost, závislost na síti.

Jsou všechny závislosti stejně nebezpečné?

E.W.:Ve skutečnosti ne všechny závislostijsou stejní. Hodně záleží na tom, jak silně je daná závislost vyvinuta a jaké osobní vlastnosti a vnější podmínky ji provázejí. Ty „lehčí“ v malé míře narušují naše vztahy s realitou, ale umožňují nám dobře fungovat v osobním i společenském životě. Nejnebezpečnější závislosti na užívání psychoaktivních látek narušují fungování mozku a fyzicky ničí poměrně rychle. Alkohol, i když je u nás určitě nejrozšířenější, není tak nebezpečný jako inhalační chemikálie, lepidla nebo kokain, protože jejich cesta z nosu do mozku je nejkratší. Některé léky a psychotropní látky jsou také zdraví velmi nebezpečné

Závislost na síti se stává nejčastější závislostí

E.W.:S internetem, který je úžasným médiem, by se mělo zacházet opatrně, jako se zbraněmi nebo alkoholem. Závislost na síti se týká především odcizených, nenaplněných lidí, kteří si ve virtuálním světě nacházejí náhradu za život. Efektivní navigace ve virtuálním světě nevyžaduje žádné mezilidské školení. Když je na nás někdo hrubý, dostane se do konfliktu, stiskneme klávesu a smažeme ji. Stáváme se všemocnými bohy v nereálném světě, přitažlivějšími než skutečný svět. Tento virtuální svět je jednodušší, bez stresu a funguje podle našich podmínek. Tam nemusíme s nikým a ničím počítat. Obsedantní prolínání se s realitou, která neexistuje, způsobuje, že pomalu mizíme z reálného světa.

Jaké formy má závislost na síti?

E.W.:Existuje celá řada potřeb, které lidé řeší elektronicky. Závislosti mohou mít podobu erotomanie, když jsme závislí na pornografii, kybersexu. Sociománie je velmi častá, když svůj soukromý život převádíme online, stáváme se závislými na online sociálních kontaktech, e-mailu, sociálních sítích, jsme posedlí komunikací přes SMS. Závislost na hrách – hazardních i online – není nic neobvyklého. Utrácíme spoustu peněz na internetu nebo propadáme patologickému nutkání získávat stále novější informace. Nakonec se staneme závislými na používání samotného počítače.

Jak se léčí závislost na síti?

E.W.:Jako jiné závislosti. Musíte odstranit určitá elektronická zařízení ze svého přímého zorného pole, omezit dobu, po kterou používáte počítač, mobilní telefon nebo tablet, a začít se učit nové, zdravé způsoby, jak trávit čas a dosahovat svých cílů, úkolů a potřeb. V terapii se pracuje na změně způsobu myšlení a sociálního fungování, aby se překonala emocionální izolace od lidí. Terapie probíhádohání rodičovství.

Závislí jsou většinou nezralí lidé, které nikdo nenaučil základním životním dovednostem – schopnost řešit konflikty a budovat vztahy s lidmi; schopnost pojmenovat a rozpoznat emoce, vypořádat se s nestabilními pocity. Úspěšné uzdravení vyžaduje uzdravení emocí a vztahů s lidmi a se sebou samým.

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Psychologie