OVĚŘENÝ OBSAHAutor: Dominika Wilk

Absces, nádor nebo slinné kameny jsou jen některé z typů onemocnění slinných žláz. Mohou být bolestivé, znesnadňují žvýkání a někdy vyžadují složité chirurgické zákroky. Zjistěte, které příznaky tato onemocnění nejčastěji doprovázejí a jak je včas rozpoznat.

Nemoci slinných žláz - charakteristika a příčiny

Zánět slinných žláz

Zánět slinných žláz je důsledkem napadení viry nebo bakteriemi nebo důsledkem jiných onemocnění, které se projevují poruchou funkce slinných žláz. Může postihnout pouze jednu slinnou žlázu, např. submandibulární, nebo napadnout všechny najednou. Podle toho, jak rychle a s jakou silou probíhá zánětlivý proces ve slinných žlázách. Zánět lze rozdělit na:

  • ostré,
  • chronická
  • nebo opakující se.

Zánět může mít různé příčiny. Pokud je rozšířený zánět slinné žlázy (běžně známý jako "příušnice"), je způsoben buď paramyxovirem, nebo cytomegalovirem. Za chronickým zánětem slinných žláz zase stojí viry HIV a HCV.

Akutní hnisavý zánět je důsledkem bakterií a stafylokoků, jako je například Peptostreptococcus anaerobius nebo S. aureus

Recidivující parotitida má neznámou etiologii, existuje podezření, že může být autoimunitní nebo geneticky podmíněná. Stojí za to připomenout, že pokud jsou postiženy všechny slinné žlázy, jedná se spíše o virovou infekci, a pokud jde o jedinou žlázu - o bakteriální

Příznaky zánětu slinných žláz se liší v závislosti na typu zánětu. Příušnice způsobují otoky slinných žláz, bolest v krku, bolest uší, malátnost, ztrátu chuti k jídlu.

Kromě toho se při jídle objevuje bolest a někdy trismus. Všechny tyto příznaky mohou být doprovázeny zvýšenou tělesnou teplotou.

Příznaky recidivující parotitidy obvykle trvají několik dní bez horečky. Právě tehdy je slinná žláza oteklá a lehce zarudlá. K tomu se přidal vznik oblačného výboje.

Hnisavá slinná glanditida nezůstane bez povšimnutí, protože je doprovázena silnou bolestí, silnouzarudnutí slinné žlázy, otok a výtok hnisavého výtoku. Pokud se v příušní žláze rozvine zánět, můžete pociťovat vysokou teplotu a pocit rozpadu. Někdy také dochází ke zvětšení lymfatických uzlin.

Diagnostika zánětu slinných žláz

Diagnóza zánětu slinných žláz se liší v závislosti na entitě onemocnění. V případě hnisavého zánětu slinných žláz zahrnuje vyšetření výtoku z ústí vývodu a také ultrazvuk

U příušnic se amyláza kontroluje v krvi nebo v moči a 7-10 dní po nástupu příznaků se testují specifické protilátky IgM. Diagnostika recidivujících zánětů slinných žláz je především pohovor a testy zaměřené na zjištění skutečné příčiny potíží, např. zda je výsledkem oslabený imunitní systém nebo cukrovka. Kromě toho se provádí ultrazvuk a MR

Důsledky neléčených slinných kamenů jsou vážné, protože může dojít k ucpání mechanických kanálků, což podpoří bakteriální infekce a tvorbu abscesů. Toto onemocnění může také paralyzovat obličejové, sublingvální nebo lingvální nervy, již zmíněné píštěle nebo lehké obličejové deformity.

Hlavními příznaky onemocnění jsou: otok žláz a ostrá bolest způsobená slinnou kolikou (vyskytuje se při žvýkání potravy) a únikem hnisavého obsahu (pokud je urolitiáza doprovázena bakteriální infekcí).

Diagnostika urolitiázy je založena na základních vyšetřeních jako jsou: ultrazvuk slinných žláz, rentgen, dále MRI, CT a sialografie

Rakovina slinných žláz

Nádory slinných žláz se nejčastěji objevují v příušních žlázách. Faktorem přispívajícím k jejich rozvoji je infekce virem Epstein-Barrové (EBV) nebo lidským papilomavirem (HPV).

Ionizující záření ovlivňuje také vznik benigních a maligních novotvarů v této oblasti. Nádory slinných žláz mohou pocházet ze samotného parenchymu, vyvíjet se uvnitř pouzdra slinné žlázy nebo pocházet z tkání, které obklopují slinné žlázy.

Mezi nádory slinných žláz můžeme rozlišit benigní nádory jako:

  • smíšený nádor,
  • monomorfní adenom,
  • hemangiom,
  • lymfatický adenokarcinom,
  • onkocytom,
  • neurom pochvy.

Mezi zhoubné nádory zase patří:

  • mukokutánní karcinom,
  • adenokarcinom,
  • adenocystický karcinom,
  • světlobuněčný karcinom,
  • spinocelulární karcinom,
  • maligní smíšený nádor,
  • nediferencovaná rakovina.

Nezhoubné nádory slinných žláz, pokud se vyvíjejí pomalu a v průběhu let,nemusí zpočátku vykazovat žádné charakteristické příznaky. Až po nějaké době dochází k vyboulení výběžku slinné žlázy nebo k asymetrii obličeje. Existuje také hrudka, kterou lze nahmatat při mytí obličeje nebo holení.

U zhoubných nádorů s akutním průběhem může dojít k ochrnutí lícního nervu, náhlému zvětšení lymfatických uzlin nebo k pociťování bolesti, např. způsobené stázou slin. Některé druhy rakoviny mohou také způsobit poruchy polykání.

Diagnostika nádorů slinných žláz zahrnuje ultrazvuk, počítačovou tomografii a magnetickou rezonanci. Kromě toho je důležitá také ultrazvukem řízená biopsie tenkou jehlou, protože umožňuje posoudit stupeň malignity nádoru.

Nemoci slinných žláz způsobené autoimunitními chorobami

V důsledku některých autoimunitních onemocnění je narušena funkce slinných žláz. Tak je tomu například u Sjorgenova syndromu, což je chronické, systémové a autoimunitní onemocnění zahrnující zánik žláz s vnitřní sekrecí – především slzných a slinných.

Toto onemocnění má za následek postupné vysychání oka, podráždění, zánět spojivek a vředy na rohovce a v případě slinných žláz postupné snižování slinění, které je doprovázeno např. nadměrným suchem v ústech

V průběhu tohoto onemocnění dochází ke zvětšení slinných žláz, zejména v oblasti příušní, ale pacient necítí žádnou bolest. Abychom dospěli k závěru, že máme co do činění s poruchou funkce slinných žláz v důsledku Sjorgenova syndromu, měl by být proveden ultrazvuk slinných žláz s biopsií a také testy na specifické protilátky ANA.

Léčba onemocnění slinných žláz

Každé onemocnění slinných žláz vyžaduje konzultaci s otolaryngologem. Ale nejrychlejší konzultace je nutná u akutního zánětu doprovázeného abscesem, kde je nutná léčba antibiotiky.

U opakovaných zánětů slinných žláz se léčba omezuje na podávání léků proti bolesti, péči o ústní hygienu, masírování slinných žláz pro stimulaci sekrece slin. Pouze v případě exacerbací zánětu se podává antibiotikum. U příušnic je léčba obvykle symptomatická, včetně podávání léků proti bolesti nebo antipyretik a udržování hydratace.

U slinných kamenů závisí výběr metody ošetření na velikosti kamene a jeho umístění. Pokud se jedná o malý kamínek, lze použít konzervativní léčbu - propláchnutí vývodu slinných žláz roztokem chlorhexidinu. Kromě toho je pacientovi zavedena dietazaměřené na stimulaci tvorby slin, jakož i na provádění opatření ke zvýšení jejich množství.

Někdy takto můžete opláchnout kámen sám. Při výraznějších příznacích v podobě bolesti se podávají i spazmolytika a protizánětlivé léky, ale pak se uvažuje o chirurgickém zákroku spočívajícím ve vylupování kamenů z vývodu. Laserové záření může být také užitečné při léčbě kamenů malého průměru.

Léčba rakoviny slinných žláz vždy zahrnuje chirurgické odstranění nádoru. U zhoubných nádorů se však vyříznou s větším okrajem a odstraní se okolní lymfatické uzliny. Léčba je doplněna radioterapií

Léčba poruch slinných žláz způsobených Sjorgenovým syndromem je vždy konzervativní. Používají se přípravky zvyšující slinění, doporučuje se žvýkat žvýkačky a zajistit přiměřenou míru hydratace. Kromě toho musí pacient věnovat mimořádnou péči o hygienu ústní dutiny

Kategorie:

ENT