Intervenční kardiologie je velmi dynamicky se rozvíjející obor medicíny. Účinky léčby jsou v některých případech tak velkolepé, že pacienti často mluví o zázraku uzdravení. Kdy a jaké život zachraňující kardiologické výkony kardiologové provádějí?

Invazivní kardiologieje pro mnoho pacientů šancí na rychlé uzdravení. A nejde o zázrak, ale o stále přesnější diagnostiku, moderní léky a takékardiologické zákroky- více či méně invazivní - které vracejí srdci do kondice. Zatímco v některých případech jsou stále nutné velké srdeční operace, které vyžadují otevření hrudníku, je stále více možné léčit srdeční onemocnění méně invazivními postupy.

S tím samozřejmě souvisí rychlejší návrat do aktivního života, méně zatěžující rehabilitace a lepší prognóza do budoucna. Díky nejmodernějšímu vybavení je možné se přes cévy dostat až k srdci. Tímto způsobem se uzavírají abnormální otvory v srdeční přepážce, sešívají části srdce, kde se tvoří tromby, opravují se zúžené nebo nezavřené chlopně a rozšiřují se koronární cévy.

Kardioverze

Kardioverze je relativně bezpečný postup, který umožňuje obnovit normální srdeční rytmus u pacientů s fibrilací síní a s ventrikulární a supraventrikulární tachykardií. Provádí se zařízením podobným defibrilátoru používanému v případě zástavy srdce.

  • Před výkonem: je provedeno EKG, echo srdce. Pacienti s fibrilací a flutterem síní musí být léčeni antikoagulancii po dobu 4 týdnů, aby se předešlo možné embolii cév. Před výkonem nesmí pacient minimálně 6 hodin jíst.
  • Jak se to dělá: pacientovi je podána krátkodobá celková anestezie. Když usne, lékař přiloží elektrody na hrudník a spustí elektrický impuls (někdy sestávající z několika impulsů), aby obnovil normální srdeční rytmus.
  • Po ošetření: může se stát, že kůže na přiložení elektrod bude podrážděná, ale není potřeba natírat mast. Po zákroku byste měli pravidelně navštěvovat svého lékaře. Pokud se poruchy rytmu opakují, pacient užívá antiarytmika. Doporučuje se mírné cvičení.

RF ablace

RF ablace jezákrok nejčastěji prováděný u pacientů s tachykardií, fibrilací síní nebo s významným počtem komorových přídatných kontrakcí

  • Před výkonem: v den výkonu by měl být pacient nalačno a měl by mít oholená obě třísla
  • Jak se to dělá: anestetizuje se pouze místo, kam se zavede speciální jehla. Může to být stehenní tepna nebo žíla a někdy to může být podklíčková žíla. Poté se jehla odstraní a dojde k tzv cévnatá košile. Umožňuje elektrodě dosáhnout místa, kde se tvoří arytmie. Ablace se provádí nejčastěji radiofrekvenčním proudem, méně často se používá chlad (tzv. kryoablace). Tento proces je řízen počítačem. Rádiové vlny nebo nízká teplota poškozují část okruhu, kde se vyskytuje tachykardie, nebo ničí buňky, které produkují abnormální údery. Mohou také izolovat místa, kde se arytmie vyskytuje. Toto je nejsložitější část postupu, která může trvat až několik hodin. Pacient pociťuje ablaci jako silné pálení na hrudi, proto jsou během výkonu podávány léky proti bolesti
  • Po zákroku: po odstranění elektrody a pouzdra se na žílu nasadí obvaz a přitlačí se speciálním sáčkem. Aby se žíla zahojila, musí pacient ležet na zádech alespoň 6 hodin. Týden byste se měli šetřit (nehrbit se, předklánět se, zvedat, nechodit příliš dlouho), abyste se vyhnuli tzv. pozdní krvácení z propíchnuté žíly nebo tepny. Účinnost ablační léčby srdečních arytmií je velmi vysoká, ale někdy je nutné zákrok opakovat

Perkutánní implantace aortální chlopně

Až donedávna vyžadovala výměna poškozené srdeční chlopně velkou srdeční operaci, která byla možná pouze po otevření hrudníku. V současné době lze umělou chlopeň zavést přes kůži. Před operací: pacient musí týden před operací užívat kyselinu acetylsalicylovou, aby se zabránilo vzniku trombózy v umělé chlopni. V den zákroku by měla být nalačno a měla by mít oholená obě třísla.

  • Jak se to dělá: Po celkové nebo lokální anestezii se provede punkce femorální tepny. Jejich prostřednictvím se zavádějí speciální vodiče a katétry až do počátečního úseku aorty a levé komory. Provoz lékařů je řízen rentgenovými paprsky a hlavicí přístroje pro echo srdce uloženého v jícnu. Tato zařízení pomáhají přesně zavést zhroucenou umělou chlopeň a umístit ji do středu poškozené.
  • Po zákroku: pacient musí ležet po dobu 24-48 hodin, aby se tepna nebo žíla zahojila. Že joPoloha chlopně se kontroluje echokardiograficky. Po 3-7 dnech pacient opouští nemocnici. Možná se vrátit k jeho aktivitám. Nutné jsou však systematické kontroly u kardiologa, aby mohl zkontrolovat rozvoj bakteriální endokarditidy. Lidé s umělou chlopní se musí vyhýbat infekci (např. nechat se očkovat proti chřipce), mírně cvičit a mít nadváhu a obezitu.

Pacemaker

Kardiostimulátor nejen zabraňuje příliš pomalému tepu srdce, ale také zastavuje arytmii a zlepšuje srdeční kontrakci. Kardiostimulátory se implantují lidem trpícím srdečními blokádami, bradykardií, onemocněním sinusových uzlin nebo tzv. rychlé arytmie.

  • Před výkonem: základní laboratorní a kardiologická vyšetření se provádějí již v nemocnici
  • Jak se to dělá: Kardiostimulátor se implantuje v lokální anestezii pod rentgenovou kontrolou. Lékař rozřízne kůži na hrudníku a vytvoří v ní kapsu pro přístroj. Jedna nebo dvě elektrody se zavedou vybranou velkou žílou do srdce a poté se připojí ke kardiostimulátoru. Když je zařízení naprogramováno a zkontrolováno, kůže se sešije. Po zákroku může pacient jíst a chodit.
  • Po zákroku: několik hodin po zákroku nebo druhý den se provede rentgen hrudníku, aby se zkontrolovala poloha přístroje a kvalita spojení elektrod se srdcem. Švy jsou odstraněny po týdnu. Pacient musí být v péči specialisty a pravidelně mít EKG. Každý lékař a zobrazovací technik by je měl informovat, že má kardiostimulátor. Musí se také vyvarovat pobytu v silném magnetickém a elektrickém poli a nesmí manipulovat s elektrickými zařízeními.

Rotablation

Rotablace je metoda vyhrazená pro pacienty, kteří mají vážně změněné cévy, často z 90 % postižené aterosklerotickým plátem. Takové cévy nelze rozšířit balonem.

  • Před výkonem: pacient musí podstoupit vyšetření jako před angioplastikou. Na zákrok musí být připravena pomocí vhodně zvolené farmakoterapie.
  • Jak se to dělá: K provedení zákroku není nutná celková anestezie, stačí lokální anestezie. Stehenní tepna pacienta je propíchnuta pod kontrolou rentgenového přístroje. Poté zavede katétr a následně bor rotující rychlostí 120 000 až 140 000 otáček za minutu. Jemným posunutím tohoto diamantového vrtáku se aterosklerotické pláty odstřihnou. Žábry jsou tak roztříštěné, že se mohou volně pohybovat s krví a nepředstavují žádnou hrozbu. Po odstranění plaku se pacientovi vloží krytý stentantiproliferativní lék, který zabraňuje restenóze, tj. opětovnému zúžení koronárních cév.
  • Po zákroku: pacient se zotavuje poměrně rychle. Po několik týdnů by měl přijmout preventivní opatření, ale především užívat léky, které ho ochrání před krevní sraženinou, která se může vytvořit uvnitř stentu.

Implantace kardioverteru-defibrilátoru

Toto malé elektronické zařízení detekuje nebezpečné arytmie a ve správnou chvíli vyšle elektrický impuls k normalizaci činnosti srdce. Implantují se pacientům, kteří mají nebo se u nich mohou vyvinout srdeční arytmie, jako je ventrikulární tachykardie nebo fibrilace.

  • Před zákrokem: o použití této léčebné metody rozhoduje kardiolog po provedení kompletního souboru všeobecných a kardiologických vyšetření
  • Jak se to dělá: pacient je v celkové anestezii a samotný zákrok je řízen rentgenem. Nejprve se nařeže kůže na hrudi a vytvoří se kapsa, do které bude zařízení umístěno. K jejich připojení k srdci jsou potřeba elektrody. Zavádějí se přes podklíčkovou žílu
  • Po výkonu: po probuzení z narkózy a krátkém odpočinku může pacient chodit a jíst. Švy jsou odstraněny po týdnu. Během této doby je pacient v nemocnici a před opuštěním nemocnice je přístroj znovu zkontrolován v celkové anestezii, zda přístroj správně funguje. Pacient se musí vyhýbat silným magnetickým a elektrickým polím, např. nenosit mobilní telefon v náprsní kapse.

Koronární angioplastika, tj. balónkování

Koronární angioplastika neboli balónkování spočívá v rozšíření zúžených nebo obnovení uzavřených tepen pomocí speciálních balónků. Provádí se u lidí s ischemickou chorobou srdeční. Léčba snižuje příznaky anginy pectoris a může chránit před infarktem.

  • Před výkonem: pacient by si měl nechat označit krevní skupinu a provést základní morfologická a biochemická vyšetření. V den zákroku by měla být nalačno a měla by si nechat oholit třísla.
  • Jak se to dělá: zákrok se provádí na operačním sále hemodynamické laboratoře bez celkové anestezie. Pacient dostane lokální anestezii v tříslech nebo předloktí. Lékař zavede jehlu do stehenní nebo radiální tepny, poté ji změní na cévní pouzdro, přes které zavede katétry do místa zúžení aorty nebo koronárních tepen. Přes katetr se tam dostane balónek a pod vysokým tlakem se naplní tekutinou. Když se tepna po několika minutách roztáhne, umístí se na místo balónku stent, tj. kovové lešení, které udržuje tepnu otevřenou.
  • Po zákroku: pokud bylo ošetřeníprovedené femorální tepnou, pacient musí ležet na zádech několik nebo dokonce několik hodin, aby se tepna zahojila. To neplatí pro lidi, kteří podstoupili operaci radiální tepny. Týden byste si měli propíchnutou nohu šetřit, nezvedat, nehrbit se, aby nedošlo ke krvácení. Sluší se dodat, že léčba nemoc neléčí, ale pouze odstraňuje její následky, takže pacient musí být v péči lékaře, dbát na správnou váhu, být fyzicky aktivní (v rámci možností) a udržovat hladinu cholesterolu , triglyceridy a cukr pod kontrolou, aby nemoc vypadala nejpomaleji.

Chirurgická léčba aterosklerózy

Při léčbě aterosklerózy, chirurgické zákroky k odstranění aterosklerotického plátu, angioplastika (rozšíření tepen a zploštění plátu), bypassy (implantace cévních protéz). Zdroj: "Operační sál" (FOKUS TV).

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Kardiologie