Polsko je v popředí zemí zneužívajících antibiotika. Lékaři je předepisují často v případě virové infekce, ačkoli antibiotika ničí pouze bakterie. Na vině jsou ale i samotní pacienti, kteří sami nedokončí terapii nebo berou léky.

Žádáte lékaře o recept naantibiotikumnebo, co je horší, používáte vlastní lékárničku na léky, které vám zbyly z předchozí nemoci? V důsledku takového nerozumného jednání se patogenníbakteriemůže státantibiotickou rezistencí(tzv.antibiotická rezistence ). A to má mnoho vážných následků. Nejdůležitější: léky, které dosud bojovaly s nemocemi a často zachraňovaly životy, se stávají neúčinnými proti těžkým nemocem.

Antibiotikum – co to je?

Skupina léků známá jako toto jsou látky, které mají baktericidní a bakteriostatické vlastnosti, tj. inhibují růst bakterií. Používají se při léčbě lidí, zvířat a někdy i rostlin. Klasifikace těchto látek zahrnuje několik tříd antibiotik, které se liší svou chemickou strukturou a rozsahem účinku. Ne všechna antibiotika jsou účinná proti všem bakteriím – konkrétní antibiotikum může být účinné proti jednomu nebo více typům bakterií. Na druhou stranu bakterie necitlivé na některá léčiva jsou také často rezistentní vůči jiným léčivům se stejným mechanismem účinku (tzv. zkřížená rezistence). Orezistenci na antibiotikaříkáme, když dané antibiotikum ztratí své baktericidní a bakteriostatické vlastnosti. Existuje fenomén přirozené antibiotické rezistence – některé bakterie jsou přirozeně odolné vůči vybraným antibiotikům. Nebezpečnější je však získaná antibiotická rezistence.

Nebezpečná antibiotická rezistence

Získaná antibiotická rezistence je stav, kdy bakterie dříve citlivé na používaná antibiotika tuto vlastnost ztrácejí v důsledku genetických změn (mutací). Bakterie se pak i přes přítomnost léku dále množí, čímž se prodlužuje doba onemocnění, a to následně vede k nutnosti mnohem komplexnější terapie, aby bylo možné účinně bojovat s mikroorganismy. Upozorňují na to vědci z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).Necitlivost bakterií na antibiotika je jednou z nejvážnějších výzev moderní medicíny a vážnou hrozbou pro veřejné zdraví obyvatel Evropské unie. Odhaduje se, že každý rok 25 000 Evropané umírají na infekci způsobenou mikroby odolnými vůči antibiotikům. Hrozba rozvoje antibiotické rezistence na celém světě, stejně jako zneužívání antibiotik, je také velká, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala globální strategii umožňující jednotlivým zemím zavádět systémy monitorování antibiotické rezistence ve své oblasti a aplikovat účinná řešení k tomuto problému.

Důležité

4 jednoduchá pravidla – jak rozumně brát antibiotika

Rozumné a odůvodněné užívání antibiotik může zastavit rozvoj antibiotické rezistence.

  • Racionální užívání antibiotik spočívá v užívání celé doporučené dávky léku a neukončování léčby ani v případě nejtrvalejších příznaků, jako je horečka, protože tím zabráníte úplnému odstranění patogenní mikroorganismy z těla
  • Stejný negativní účinek se může objevit v případě užívání příliš nízkých dávek léku, protože znemožňuje dosažení vhodné koncentrace antibiotika k poražení patogenních bakterií. Čas strávený neefektivním bojem funguje ve prospěch bakterií – ty pak zlepšují své mechanismy rezistence vůči lékům a efektivně mezi sebou přenášejí geny odpovědné za necitlivost vůči antibiotikům.
  • Kromě přísného dodržování lékařských doporučení při léčbě antibiotiky je důležitá také ochrana před infekcemi, kterou lze získat preventivním očkováním. Bez ohledu na okolnosti byste také měli pamatovat na dodržování základních hygienických pravidel, zejména na časté mytí rukou.
  • Lékařům se doporučuje předepisovat úzkospektrá antibiotika a informovat pacienty o nutnosti řídit se doporučeními během antibakteriální terapie a včas odebírat materiál pro bakteriologickou kultivaci.

Je to virus nebo bakterie?

Nejčastější infekce, které dostáváme bez ohledu na roční období - tedy nachlazení a rýma, ale také faryngitida, laryngitida, tracheitida, bronchitida - jsou téměř vždy způsobeny viry a užíváním antibiotika, které je antibakteriální lék, v tomto případě je neopodstatněný a má nepříznivé účinky - od likvidace přirozené bakteriální flóry, která chrání tělo před kolonizací patogenními mikroorganismy, až po výskytodolnost vůči antibiotikům. Vědci zdůraznili vztah mezi šířením lékové rezistence a užíváním antibiotik. V zemích, kde se používání tohoto typu léků omezilo (např. Japonsko nebo Finsko), došlo k výraznému kvantitativnímu poklesu kmenů rezistentních bakterií a kde počet lidí užívajících antibiotika zůstává na velmi vysoké úrovni (Francie, Itálie, Spojené státy americké), existuje vysoká úroveň rezistentních kmenů. Polsko vede v klasifikaci zemí, kde jsou antibiotika zneužívána (údaje z ESAC – Evropského programu monitorování spotřeby antibiotik).

Kultivace – důležitý test před zahájením antibiotické terapie

Jednou z nejčastějších příčin nadužívání antibiotik je nedostatečná diagnostika příčin onemocnění – lékaři jen zřídka odebírají materiál ke kultivaci, jehož příprava by dala jasnou odpověď na otázku, jaký mikroorganismus neduhy způsobuje . Často se materiál na kultivaci odebere až při další návštěvě, na kterou pacient přijde z důvodu selhání předchozí léčby. Jak ukazují výsledky studií provedených v jedné z provincií v rámci Národního programu antibiotické ochrany, stává se, že praktičtí lékaři vypisují recept na antibiotikum s vědomím, že pacient, který se jim hlásí, má virovou infekci. Užívání antibiotik neodůvodněných nebo v rozporu s doporučeními (zkrácení doby užívání léku, snížení dávky, nedodržení doporučené frekvence dávkování) urychluje vznik a šíření bakterií odolných vůči antibiotikům v prostředí, protože předpokládaný lék koncentrace se může ukázat jako nedostatečná k úplnému odstranění těchto patogenních mikroorganismů. Při vystavení antibiotiku citlivé bakterie umírají, zatímco rezistentní bakterie dále rostou a množí se.

Bude to pro vás užitečné

Antibiotikum s … probiotikem

ANTIBIOTIKOVÉ PŮSOBENÍ není jen o likvidaci patogenních bakterií, ale vede také k poruchám střevní mikroflóry, které se mohou projevit průjmy a jinými střevními poruchami. Z tohoto důvodu lékaři dlouho hledali účinný způsob, jak po antibiotické terapii osídlit střeva zdravou mikroflórou. Identifikace bakteriálních druhů, které jsou součástí mikroflóry tlustého střeva, vedla vědci k vývoji směsí těchto mikrobů, které se používají po léčbě antibiotiky. Pravidelný příjem přípravků obsahujících lyofilizované živé bakterie, tedy probiotika, má zabránit nebo i zcela vyléčit mnoho druhů onemocnění.Naprostá většina běžně používaných probiotik obsahuje druhy jako Lactobacillus a Bifidobacterium – obě byly vědci uznány jako nepatogenní, takže je lze bezpečně používat při postantibiotické léčbě (jejich účinnost byla prokázána in vitro).

Bakterie sílí

Častá léčba antibiotiky vede k šíření fenoménu necitlivosti vůči užívaným lékům mezi bakteriemi, protože jejich mechanismy lékové rezistence se neustále zlepšují. Existuje několik mechanismů lékové rezistence. Bakteriální rezistence na antibiotika někdy souvisí s chybějícím antibiotickým receptorem nebo je výsledkem příliš nízké afinity. Antibiotikum může být neúčinné také kvůli nepropustné buněčné stěně bakterií nebo kvůli produkci specifických enzymů, jejichž tvorba někdy není přímou reakcí na použité antibiotikum. Například kmeny stafylokoků produkují penicilinázy, které nejsou závislé na používaných antibiotikách (tato rezistence existovala již před uvedením penicilinu na trh). Díky tomu mohou bakterie i přes aplikovanou terapii bez problémů fungovat a mechanismy rezistence mohou být vyměněny mezi bakteriemi - nebo dokonce mezi jejich různými druhy - a zachovány v dalších generacích těchto mikroorganismů. To by mohlo vést ke vzniku zcela nových kmenů necitlivých k běžně používaným lékům. Důsledkem tohoto jevu může být rozšíření nebezpečných, až smrtelných infekcí, a to i v celosvětovém měřítku! Stále častěji chybí alternativní terapeutická řešení v léčbě infekcí považovaných za neškodné, protože běžně používaná antibiotika, donedávna považovaná za účinnou zbraň v boji proti bakteriím, nezabírají, a tak je léčba někdy obtížné. Dalším problémem je použití antibiotik patřících do stejné skupiny chemických sloučenin k léčbě bakteriálních infekcí u zvířat jako antibiotika používaná v terapiích u lidí. Problematika rezistence vůči antibiotikům se proto rozšiřuje. Kromě používání antibiotik a dalších antibakteriálních látek v humánní a veterinární léčbě k tomu přispívá i jejich použití v zemědělství a průmyslu (např. přidávání antibiotik do krmiva pro zvířata nebo i do interiérových barev).

Antibiotická terapie - nebezpečné následky

Problém rezistence na antibiotika se stal vážnou hrozbou pro veřejné zdraví. Bakterie, které mají rezistenci k mnoha antibiotikům (tzv. multirezistence), jsou schopny vyvolatrůzné infekce, např. močové cesty, kůže, krev, zápal plic. Často jsou nemocniční pacienti kvůli výskytu fenoménu antibiotické rezistence vystaveni infekcím, které nejsou přímou příčinou nemocniční léčby, a především jsou zvláště náchylní k infekcím krve nebo infekcím v místě chirurgického zákroku. Další obtíží je léčba infekcí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika – užívání neúčinných antibiotik nutí k volbě jiných léků a tím se oddaluje čas zahájení vhodné léčby, což může vést ke komplikacím. Bakterie se teoreticky brzy mohou stát rezistentními na všechna nám dostupná antibiotika a pak bychom se vrátili do dob před užíváním těchto léků, a tedy transplantace orgánů, chemoterapie (snížená imunita) a dokonce i jednoduchá operace by byla prakticky nemožná . Vrátilo by se také riziko vzniku bakteriálních onemocnění, na které jsme dávno zapomněli a které jsme považovali za zcela eliminované.

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Zdraví