Respirátor je zdravotnický prostředek, který se také nazývá umělé plíce. Jeho úkolem je podporovat nebo nahrazovat pacientovy svaly nezbytné pro dýchání. Podpora dýchání pomocí ventilátoru je možná v nemocnici i doma.

Respirátorvynucuje dechový proces u lidí, kteří v důsledku zranění, nemoci nebo užívání neuromuskulárních blokátorů nemohou sami dýchat - trpí vážnými respiračními poruchami. Přístroj se také používá v situacích, kdy pacient dýchá sám, ale proces je z nějakého důvodu neadekvátní, tj. když tělo nesplňuje tělesné požadavky na kyslík.

Respirátor – historie umělé plíce

Málokdo ví, že Leonardo da Vinci vyvinul první návrhy dýchacích přístrojů v 15. století. První funkční respirátor byl dílem Jeana-Francoise, Pilatre de Rozier, který byl vytvořen v 80. letech 19. století.

První široce používaný respirátor známý jako „železné plíce“ vyvinuli Philip Drinker a Louis Shaw z Harvardské univerzity v Cambridge v roce 1928. Principem zařízení bylo vytvořit podtlak kolem pacientova hrudníku.

Zařízení vypadalo jako velká kovová krabice uzavřená poklopem. Pacient byl umístěn dovnitř - pouze hlava vyčnívala ven. Těsnost přístroje byla zajištěna pryžovými těsněními těsně přiléhajícími ke krku pacienta

Změnou tlaku uvnitř jednotky pomocí dvou domácích vysavačů byl hrudník násilně zvednut nebo zmáčknut, čímž byl vzduch vytlačen do plic a vytlačen.

Respirátor v nemocnici i doma

Donedávna bylo možné ventilátory, především kvůli jejich velikosti, používat pouze v nemocnicích, především na jednotkách intenzivní péče. V současné době lze díky pokroku medicíny a technologií používat respirátorovou léčbu také v ambulancích a doma.

Moderní respirátory mohou být kompaktní, lehké a spolehlivější. Kromě toho byly vyvinuty lékařské postupy, které pacientům umožňují efektivní a bezpečné používání mechanické ventilace mimo nemocnici. Moderní přístroje stále hrají roli umělé plícevynucením dechové práce.

Nemocniční i domácí ventilátory se nejčastěji používají u těžce zraněných, v bezvědomí nebo oslabených pacientů, trpících plicními chorobami, kteří užívají léky blokující nervosvalové vedení. Zařízení mohou mít různé vybavení, např. možnost nastavit požadovaný obsah kyslíku ve vzduchu, který pacient dýchá.

Respirátor - role mechanické ventilace

Správné větrání těla, tedy správné dýchání, je klíčové pro výkonnost všech orgánů. Ventilátor lze k pacientovi připojit dvěma způsoby. První metoda je invazivní a zahrnuje připojení hadičky ventilátoru k uměle vytvořenému otvoru vedoucímu do průdušnice (tracheotomie).

Neinvazivní spojení spočívá v nasazení různých typů masek na obličej pacienta

Invazivní ventilace se obvykle provádí v nemocnicích, ale je také možné přivézt pacienta domů, aby byl v přátelském prostředí. Ale mnohem častěji doma se používá neinvazivní ventilace

Neinvazivní ventilace se používá ve formě sezení mechanické ventilace kombinované s nezávislým dýcháním pacienta

Použití respirátoru, tedy mechanické větrání, by nemělo trvat méně než 60-90 minut. To je doba, kdy se mohou dýchací svaly pacienta regenerovat. Ale načasování ventilace vždy závisí na stavu pacienta. Čím závažnější je stav pacienta, tím déle by měl být ventilátor používán.

Respirátor – co nemocný získá

Používání ventilátoru má pro pacienta specifické výhody, bez ohledu na to, zda je ventilace poskytována v nemocnici nebo doma. Výhody použití respirátoru lze rozdělit do tří skupin.

umělá ventilace pomáhá snižovat příznaky alveolární hypoventilace, tj. k lepšímu a hlubšímu dýchání, regeneraci dýchacích svalů, efektivněji vykašlává (resp. odstraňovat) sekrety zbylé v dýchacích cestách, snižuje počet infekcí popř. jejich mírnější průběh, zlepšují komfort života, zvyšují životní aktivitu a někdy i odborně, i v případě úplného respiračního selhání mohou pacienti opustit nemocnici a vrátit se domů Respirátor - indikace k použití Podle lékařských poznatků jsou indikace k použití a ventilátor (také doma) jsou:

neuromuskulární onemocnění, např. myopatie, myopatie (Duchennova, Beckerova dystrofie), spinální svalová atrofie (SMA), amyotrofická laterální skleróza (ALS) po onemocněníHeine-Medinastana po vysokých (cervikálních) poraněních míchy, onemocnění centrálního nervového systému, např. syndrom hypoventilace centrálního nervového systému (tzv. „Ondinova kletba“), cévní poškození, onemocnění hrudní stěny, např. hyfoskolióza (zakřivení páteře) a další deformity hrudníku, stavy po operacích plic a hrudníku Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) syndrom obézní hypoventilace (Pickwickův syndrom) Mezi další důvody, které naznačují nutnost použití ventilátoru, patří:

  • plicní fibróza
  • čekání na transplantaci plic a srdce
  • Syndromy vrozených vad způsobujících dýchání
  • paliativní stavy
  • selhání krevního oběhu
  • cystická fibróza
  • spánková apnoe (centrálního původu, ale i vybrané případy obstrukční apnoe)
  • poruchy dýchání u těžkého COVID-19

Respirátor - úhrada

Používání respirátoru doma u dětí i dospělých je hrazeno Národním zdravotním fondem. Nezbytnou podmínkou pro použití ventilátoru je zdravotní pojištění pacienta a doklad potvrzující tuto skutečnost

Pacienti vyžadující ventilační terapii mohou být hlášeni jejich lékaři, rodinami, pečovateli nebo osobně.

Respirátor - komplikace mechanické ventilace

Hlavní komplikací mechanické ventilace je zápal plic. Na jednotkách intenzivní péče je výskyt 1 %, ale při použití mechanické ventilace může být frekvence až 20krát vyšší.

V případě použití respirátorů starého typu bylo pozorováno, že hlavním nebulizérem bylo stanoviště a zdroj gramnegativních bakterií, které infikovaly pacientovy alveoly. V současné době je hlavním rizikovým faktorem tracheální trubice.

Poruchy oběhového systému zahrnují:

  • zrušení hrudního mechanismu jako pumpy
  • tamponáda srdce
  • zhoršené prokrvení plic

Mezi pozorovanými komplikacemi byla také pozorována poranění plic, včetně:

  • pneumotorax
  • mediastinální pneumotorax
  • intersticiální plicní emfyzém
  • akutní poranění plic způsobené nadměrným nadýmáním
  • Dlouhodobá mechanická ventilace má negativní dopad na činnost ledvin, jejichž činnost je narušena tím více, čím vyšší jsou tlaky při umělé ventilaci používány
O autoroviAnna JaroszováNovinář, který se tomu věnuje přes 40 letv popularizaci výchovy ke zdraví. Vítěz mnoha soutěží pro novináře zabývající se medicínou a zdravím. Dostala mj Ocenění „Zlatý OTIS“ Trust Award v kategorii „Média a zdraví“, St. Kamil oceněn u příležitosti Světového dne nemocných, dvakrát „Křišťálové pero“ v celostátní soutěži novinářů podporujících zdraví a mnohá ocenění a vyznamenání v soutěžích „Zdravotnický novinář roku“ pořádaných Polským svazem Novináři pro zdraví.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Dýchací systém