Agnosie je porucha ve vnímání smyslových podnětů, kdy smyslové orgány, jako je oko a ucho, zcela správně fungují. Existuje mnoho forem agnozie, některé z nich mohou výrazně ovlivnit každodenní fungování – například prosopagnozie, kdy pacient nepozná tváře lidí, které zná. Výskyt jakékoli formy agnózie se nesmí podceňovat – příčinou jejího vzniku může být i nádor na mozku
Výrazagnosiapochází z řečtiny a znamená nevědomost nebo nevědomost. Do lékařského jazyka ji zavedl v roce 1891 Sigmund Freud. Nejjednodušším vysvětlením agnózie je stav, kdy je narušeno vnímání podnětů z okolí, přestože má správně fungující smyslové orgány. V případě agnózie se poruchy netýkají pouze orgánů přijímajících zážitky z okolí, ale mozkových center odpovědných za registraci a zpracování smyslových podnětů, které se k nim dostávají. Agnosia se kvůli svým možným příčinám může objevit u lidí jakéhokoli pohlaví a věku.
Agnosia: příčiny
Agnosia může být způsobena jakýmikoli podmínkami, které způsobují poškození kortikálních center mozku. Nejběžnější příčiny agnozie jsou:
- poranění hlavy
- nádory centrálního nervového systému
- intrakraniální krvácení
- demence
- neurodegenerativní onemocnění
- hypoxie mozku
- otrava (např. oxid uhelnatý)
- tah
- infekce centrálního nervového systému (např. encefalitida)
Agnosia: typy
Existují 3 hlavní typy agnosie, týkající se různých smyslů:vizuální agnosie , sluchová agnosie a smyslová agnosie. V rámci těchto kategorií jsou uvedeny další podtypy agnózie – problém pacienta může souviset s přijímáním pouze jednoho konkrétního typu podnětů.
- prosopagnosia (zhoršené rozpoznávání obličeje),
- achromatopsie (nelze identifikovat barvy),
- akinetopsy (poruchy vidění pohybujících se předmětů),
- prostorová agnosie (nepoznávání okolí),
- simultanagnosia (schopnost soustředit se pouze na jednu věcpředmět současně - pacient při pohledu např. na stůl není schopen rozpoznat barvu stěn v pokoji nebo jiných předmětů v něm umístěných současně),
- alexia (nelze rozpoznat texty a písmena).
Dalším typem poruchy jesluchová agnozie . V jejím průběhu pacienti nemusí být schopni rozpoznat řeč, kterou slyší, a existuje i forma sluchové agnozie, kdy pacienti nevnímají složitější zvuky, jako je hudba. Specifickým typem této formy agnózie je kortikální hluchota, kdy pacienti při plné funkci sluchového orgánu neslyší žádné zvuky.Třetím typem neurologických poruch, o kterých se jedná, jesenzorická agnosie . Problém se v jejím případě týká především rozpoznávání tvaru předmětů, a to jak těch, které pacient zná, tak těch, které jsou pro pacienta zcela nové. Pacienti jsou zároveň schopni rozpoznat váhu nebo velikost předmětů, kterých se dotýkají. Hlavním představitelem tohoto typu agnózie je astereognózie, kdy pacient nedokáže rozpoznat předměty pouhým dotykem. Existují další typy agnózie, které je těžké připsat jednomu konkrétnímu typu smyslové zkušenosti. Takové problémy jsou:
- autotopagnosie (neschopnost identifikovat konkrétní části vlastního těla),
- anosognosie (nevědomost pacienta nebo dokonce popírání existence jakékoli chorobné poruchy, jednou z forem anosognosie je popírání nevidomého pacienta, že prostě nevidí),
- emoční agnozie (neschopnost rozpoznat tzv. řeč těla jiných lidí nebo usuzovat na jejich emoce na základě pozorování obličeje).
Agnosia: diagnostika
Typ agnózie u pacienta hraje zásadní roli v diagnostice onemocnění u pacientů s agnózií. Je to dáno tím, že na základě typu agnózie lze usuzovat, kde v mozku došlo k poškození. Například zrakové agnosie jsou obvykle způsobeny defekty v týlních lalocích, zatímco sluchové agnosie mohou být způsobeny poškozením parietálních laloků mozku.Neurozobrazování hraje v diagnostice agnozie nezpochybnitelnou roli. Pomocí takových vyšetření, jako je počítačová tomografie nebo magnetická rezonance hlavy, je možné zobrazit například nádory v mozku, ale také ischemické změny způsobené mrtvicí. Při hledání příčiny agnózie je také důležité provést lékařský rozhovor s pacientem.
Agnosia: léčba
Agnosie sama o sobě je ve skutečnosti symptom, nikoli nemoc – léčbapodléhá stavu, který agnózii způsobil. Konkrétní terapie závisí na příčině agnózie – jedná-li se o rakovinu, pak budou provedeny intervence zaměřené na její léčbu, v případě infekce centrálního nervového systému budou pacientovi podávány vhodné léky, které umožní infekci vyléčit. její výskyt (může to být případ mozkových infekcí) a může u pacienta přetrvávat delší dobu (např. v situaci, kdy byla způsobena mozkovou mrtvicí). U pacientů s dlouhodobou agnozií lze použít různá cvičení, která jim umožní dosáhnout lepší úrovně fungování - například logopedie u pacientů s různými formami sluchové agnozie