Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí a jednou z nejdůležitějších příčin invalidity v moderním světě. Každý rok je celosvětově diagnostikováno 15 milionů případů cévní mozkové příhody, z nichž 5 milionů je smrtelných a dalších 5 vede k trvalé invaliditě. Je terapie kmenovými buňkami novou příležitostí pro pacienty s mrtvicí?
Je lléčba kmenovými buňkamibudoucností terapie této nemoci? Vědci z Texaské univerzity představili nejnovější výzkum využívající kmenové buňky, který slibuje vývoj účinné terapie pro léčbu pacientů po mrtvici. Na VIII. World Cerebral Stroke Congress v Brazílii (10.-13.10.2012) představil výsledky klinických studií využívajících nejnovější léčbu kmenovými buňkami u pacientů do 19 dnů po cévní mozkové příhodě. Výzkum byl proveden v He alth Science Center v Houstonu (UTHe alth) na University of Texas (USA).
Mrtvice: terapie kmenovými buňkami
Terapie kmenovými buňkami je jedinou světovou randomizovanou intraarteriální klinickou studií o použití intraarteriálních kmenových buněk v léčbě ischemické cévní mozkové příhody. Předklinické studie na myších ukázaly, že léčba kmenovými buňkami jim pomohla zotavit se z mrtvice. Dalším krokem byla terapie (označená jako ALD-401) pro léčbu pacientů po cévní mozkové příhodě, která se zaměřila na bezpečnost a účinnost této regenerační terapie s využitím vlastních kmenových buněk pacienta z pacientovy dřeně. Od 13. do 19. dne byly buňky přiváděny přímo do krční tepny po mrtvici. První výsledky testů u prvních 10 pacientů neprokázaly žádné nežádoucí účinky, což výzkumníkům umožnilo rozšířit studii na zamýšlených 100 pacientů.
-U mnoha nemocí, které je obtížné nebo nemožné léčit, se hledá možnost využití kmenových buněk. Široce chápaná onemocnění nervového systému jsou jedním z nejaktivnějších oborů, kde bude možné využít regenerační sílu dřímající v buňkách. Výsledky výzkumu vědců z Texaské univerzity naznačují, že kmenové buňky mohou podporovat regeneraci mozku poischemická mrtvice způsobená sraženinou v cévách mozku. To je nepochybně dobrá zpráva, která dává naději, že tyto znepokojivé statistiky brzy změníme a budeme schopni pomoci mnoha pacientům – říká Dr. Tomasz Baran z Polské banky kmenových buněk.