Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Mnohočetná osobnost je hovorově rozdvojená osobnost. Tato porucha je charakterizována přítomností v jedné osobě minimálně dvou nezávislých a odlišných osobností, které střídavě ovlivňují chování pacienta. Jaké jsou příčiny vícečetných poruch osobnosti? Jak poznáte příznaky této poruchy? Jaká je jeho léčba?

Mnohočetná porucha osobnostije duševní porucha známá také jakorozdvojená osobnost, množné číslo osobnosti , střídající se osobnost a rozdvojená osobnost. Vyznačují se přítomností alespoň dvou nezávislých a odlišných osobností v téže osobě.

Mnohočetné poruchy osobnosti jsou zahrnuty doDisociativní porucha identity(DID), která je charakterizována částečnou nebo úplnou ztrátou správné integrace mezi minulými vzpomínkami, identitou sebepociťování, přímé pocity a ovládání pohybů jakéhokoli těla.

Mnohočetná porucha osobnosti by neměla být zaměňována se schizofrenií, protože se jedná o samostatnou jednotku. Zatímco schizofrenie doslova znamená „rozdvojená mysl“, nikoli ve smyslu mít více než jednu osobnost. Kromě toho je schizofrenie klasifikována jako endogenní psychóza, nikoli jako disociativní porucha.

Mnohočetná porucha osobnosti (rozdvojená osobnost) - příčiny

Nejčastějšími příčinami rozdvojené osobnosti jsou hluboká traumata z dětství (např. znásilnění, sexuální zneužívání, zneužívání a také přírodní katastrofy). V určitém okamžiku mohou být traumatické zážitky zatlačeny zpět do podvědomí, ze kterého může časem vzniknout samostatná identita. Správná osobnost je tak osvobozena od dramatických událostí a má prostor pro normální fungování – jako by se tyto události nikdy nestaly. Mnohonásobná osobnost je proto obranným mechanismem proti traumatu skrytému v nevědomí, mentálním únikem od prožívaného strachu.

Někteří spojují mnohočetnou poruchu osobnosti s posttraumatickou stresovou poruchou, která je často důsledkem traumatické události.

Mnohočetná osobnost (rozdvojená osobnost) - příznaky

Lidé s více osobnostmi zažívají disociaci, tj. přerušení spojení mezi myšlenkami, vzpomínkami,pocity, činy a pocit vlastní identity. Poté se objeví dvě (nebo více) oddělené osobnosti, které střídavě přebírají kontrolu nad chováním pacienta, přičemž je vždy odhalena pouze jedna z nich. Tyto osobnosti si mohou být vědomy své přítomnosti (i když ne vždy), zatímco primární osobnost si jejich existenci nejčastěji neuvědomuje. Stojí za to vědět, že tyto osobnosti se obvykle výrazně liší povahou a dalšími. Ostatní mohou mít také věk, pohlaví, IQ nebo dokonce sexuální preference.

Přechod z jedné osobnosti do druhé je obvykle náhlý a dochází k němu jako reakce na podněty, které vyvolávají traumatické události, např. během stresové situace nebo během terapie (např. hypnóza). Nejčastěji se to projevuje prudkými změnami nálady. Mohou se dokonce vyskytnout záchvaty paniky nebo psychotické epizody (včetně zrakových a sluchových halucinací). Kromě toho může osoba s rozdvojenou osobností trpět:

  • autoagrese;
  • v depresi;
  • poruchy spánku (nespavost, noční můry, možná i náměsíčnost);
  • drogová závislost, alkoholismus;
  • různé nutkavé chování;
  • silné bolesti hlavy;
  • amnézie;

Mnohonásobná osobnost (rozdvojená osobnost) - léčba

V případě mnohočetné poruchy osobnosti se terapie hypnózou používá k otevření emočního stavu z doby traumatického zážitku. Pacient se musí konfrontovat s událostmi, které vedly k rozštěpení osobnosti, a začlenit je do událostí reálného života. Jedině tak najde spojení mezi oddělenými identitami a sjednotí je do jedné identity, která je cílem terapie.

Terapie by navíc měla zahrnovat učení se vypořádat se se stresem, který je častým podnětem vyvolávajícím dramatické zážitky. Užitečná jsou také antidepresiva a léky proti úzkosti.

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Psychiatrie