Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Plicní hypertenze se projevuje potížemi s dýcháním a následně bolestí na hrudi. Až donedávna žili pacienti s plicní hypertenzí v průměru tři roky, v pokročilých případech - ne více než 6 měsíců. V současné době, díky moderním lékům, po roce terapie žije v Polsku přes 90 % lidí. nemocný, po dvou letech o něco méně. Jaké jsou příznaky plicní hypertenze? Jak se s nimi zachází?

Plicní hypertenzeje velmi závažné, vzácné onemocnění, často nedostatečně diagnostikované, které snižuje šance pacientů na přežití. Jaké jsoupříznaky plicní hypertenze ? Jak probíháléčba ? Nové léky jsou velmi dobrou zprávou, ale podmínkou je, aby se nemoc dala rychle diagnostikovat. A tady je problém. Protože lékaři primární péče ignorují symptomy hlášené pacienty.

Plicní hypertenze – často chybně diagnostikovaná

- Zastavte nervozitu a srdce vám nebude tolik bušit - řekla Agnieszka Bartosiewicz z Polského sdružení lidí s plicní hypertenzí a jejich přátel, když znovu přišla k internistovi s obavou o svůj zdravotní stav. - Nemohl jsem normálně chodit, všichni šli rychleji než já, po pár krocích se mi zadýchával, byl jsem stále unavený. Doktor mi navrhl, že mám neurózy a jsem v pořádku.

- Nebyl jsem schopen dokončit zátěžový test. Doktor se mi smál, že je škoda nebýt fit v tomhle věku. Všichni mi předepisovali léky na uklidnění – dodává Piotr Manikowski z Polského sdružení lidí s plicní hypertenzí a jejich přátel, kteří onemocněli ve věku 28 let.

Plicní hypertenze je onemocnění, které postihuje plíce a srdce a je charakterizováno vysokým tlakem v tepnách v plicích. Toto zvýšení tlaku je důsledkem změn ve stěnách vaší sítě krevních cév (plicních tepen). Stávají se tlustšími a méně pružnými, což ztěžuje pravé srdeční komoře, která do nich pumpuje krev. Plicní hypertenze je stav, kdy střední tlak v plicnici překročí 25 mmHg.

- V Polsku evidujeme asi 5 případů na milion lidí. Průměrný věk pacientů je 36 let. Musíte si uvědomit, že je to velmi vzácné onemocnění, velmi zhoubné, ale má toho hodněnespecifické příznaky jako únava, dušnost, otoky, mdloby… Lékaři diagnostikují neurózy, astma, anémii, ischemickou chorobu srdeční, ale i duševní choroby, které oddalují stanovení správné diagnózy a zahájení léčby – říká Dr. Marcin Kurzyna z Kliniky vnitřních nemocí hrudníku Ústavu tuberkulózy a plicních nemocí ve Varšavě

Plicní hypertenze - příznaky

Prvními příznaky plicní hypertenze jsou neustálá únava (pacienti mají potíže s chůzí i na krátké vzdálenosti, nemluvě o chůzi do schodů) a dýchací potíže, zejména po cvičení. V pokročilejších stadiích onemocnění se objevuje suchý kašel a chrapot, bolesti na hrudi a hemoptýza. U pacientů si také můžete všimnout mírně modrého zabarvení rtů a rukou a chladu končetin.

- Měl jsem obavy, protože mi trvalo 15 minut, než jsem se dostal do prvního patra, kde jsem bydlel. Po pár krocích jsem se musel zastavit a popadnout dech. Srdce mi přitom bilo, jako by chtělo vyskočit – popisuje Agnieszka Bartosiewicz začátky své nemoci. - Praktičtí lékaři mě poslali zpět bez ničeho, dokud jsem nebyl převezen do nemocnice. Tady jsem slyšel, že jeho srdce je tak zlomené, že je zvláštní, že vůbec ještě žiju. Byla jsem nasměrována do Varšavy, kde jsem našla skvělé lékaře, beru léky, ale žiji normální život a pracuji. Piotr Manikowski obviňoval vyčerpání z intenzivní práce a života ve spěchu. Za pár měsíců by se mu narodilo miminko. S krvácením z trávicího ústrojí byl převezen do nemocnice, po vyšetření se u něj objevila anémie. I přes léčbu a lepší výsledky se však cítil hůř a hůř. Nakonec přijel do Varšavy, kde mu byla diagnostikována idiopatická plicní hypertenze. Jeho tělo však na drogy nereagovalo. - Ležel jsem pod kyslíkem, dokud nějaká činnost, jako je česání vlasů, byla enormní námaha. Byl jsem poslán do Vídně, kde jsem podstoupil svou první transplantaci plic. Po 3,5 letech se u mě objevily příznaky odmítnutí, o pár měsíců později jsem podstoupil druhou transplantaci – říká. - Momentálně se cítím velmi dobře. žije. Mám dva syny.

TNP může postihnout kohokoli, bez ohledu na věk (včetně dětí), ale nejčastěji se vyskytuje u mladých žen. Toto onemocnění je často spojeno s dalšími stavy, jako je vrozená srdeční vada, chronické onemocnění jater nebo onemocnění pojivové tkáně. Ve většině případů nelze PAH diagnostikovat (pak se nazývá idiopatická plicní arteriální hypertenze) a někdy může být tento stav dědičný.

Plicní hypertenze - diagnóza

Prvním a základním testem, který může pomoci diagnostikovat onemocnění, je srdeční echo (posouzení struktury srdce ajejí funkce a odhad systolického tlaku v plicnici) a RTG hrudníku (typické pro pacienty s NP je expanze kmene a hlavních větví a. pulmonalis a snížený průtok krve malými plicními cévami, v pokročilých případech srdcem je zvětšená, konkrétně její pravá komora a pravá síň). Pak mj. perfuzní scintigrafie plic, počítačová tomografie hrudníku, arteriografie plicních tepen a hemodynamické testy

Plicní hypertenze - léčba

V posledních letech díky výskytu nových léků o 43 procent snížila se úmrtnost pacientů - Donedávna mohl pacient žít několik let, v průměru 3. Pro mladého muže je to odložený trest smrti. V případě pokročilého onemocnění těchto šest měsíců již čeká na rozsudek - říká doktor Marcin Kurzyna. - Ještě před pár lety byla základem léčby, či spíše zmírňování příznaků oxygenoterapie a užívání antikoagulancií, diuretik (na otoky), rozšiřování cév či snižování tepové frekvence. Již několik let existují tři skupiny přípravků nové generace, které působí na příčiny onemocnění. Těmito léky jsou prostanoidy, antagonisté receptorů pro endotelin (látka určující správný cévní tonus) a tzv. inhibitory fosfodiesterázy typu 5.

Chirurgická léčba je účinná pouze u pacientů s chronickou plicní tromboembolickou hypertenzí – podmínkou je přítomnost velkého tromboembolického materiálu uzavírajícího plicní tepny, avšak ve velkých plicních cévách. Jde o velmi závažný výkon prováděný v mimotělním oběhu v hluboké hypotermii. - Bohužel ve 4 až 15 procentech. v případech se operace nezdaří a pacient zemře. V ostatních případech dochází k úplnému uzdravení nebo výraznému zlepšení stavu pacienta – vysvětluje Prof. Andrzej Biedermann, z 1. kardiochirurgické kliniky Kardiologického ústavu ve Varšavě. V některých případech u pacientů nereagujících na medikamentózní léčbu s pokročilým onemocněním je záchranou transplantace plic / plic nebo srdce-plíce.

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Dýchací systém