Sérum se používá k neutralizaci toxinů (např. hadího jedu) ak boji proti určitým mikroorganismům. Stojí za to zjistit, v jakých situacích lze sérum použít, co to přesně je a jaká rizika jsou s jeho podáváním spojena.
Obsah:
- Co je to sérum?
- Sérum v léčbě
- Kdy se sérum používá?
Co je to sérum?
Serowica je část plazmy zbavená fibrinogenu a některých koagulačních faktorů. Plazma je látka, ve které jsou suspendovány krvinky – bílé, červené a krevní destičky. Fibrinogen je zase jedním z proteinů odpovědných za srážení krve.
Sérum je slámové barvy (světle žluté) a vzniká po odstředění krvinek, nebo pokud se krev srazí, sraženina se odstraní, zůstane ve zkumavce. Sérum má velmi bohaté složení, kromě vody obsahuje proteiny, minerální soli, anorganické částice, jeho objem v lidském těle se odhaduje na cca 3,5 l.
Tyto proteiny jsou albumin a globuliny, jejich úkoly jsou velmi rozmanité:
- jsou zodpovědné za udržování tekutiny v cévách a za onkotický tlak (tlak vyvíjený krví na stěny cévy)
- jsou krevní pufry, tj. poskytují konstantní pH
- jsou zodpovědné za transport hormonů (např. transtyrein), kovů (např. měď transportující ceruloplasmin a železo transportující haptoglobin), iontů, vitamínů, mastných kyselin (apoliprotein), aminokyselin, volného hemoglobinu (haptoglobin), enzymů a mnoho dalších látek
- sérum také obsahuje některé proteinové srážecí faktory
- gama-globuliny jsou protilátky cirkulující v krvi, produkované plazmatickými buňkami, jejich úkolem je bojovat s infekcemi. Jsou součástí tzv. humorální imunitní odpovědi, specificky rozpoznávají, ničí nebo neutralizují antigeny, což mohou být patogeny nebo toxiny. Některé z protilátek jsou také namířeny proti antigenům krevních skupin (anti-A a anti-B protilátky)
Nedostatek plazmatických bílkovin vyskytující se při onemocnění ledvin a jater nebo při intenzivním hladovění je hypoproteinémie, vede nejen k poruše imunity, metabolismu železa či srážlivosti, ale i k otokůmv důsledku poklesu onkotického tlaku.
Za zmínku také stojí laboratorní testy krve, jejichž stanovení se provádí ze séra, to znamená, že po odběru se krev odstředí, izolují se morfotické elementy (krvinky) a zbylé sérum se analyzuje. Tímto způsobem se stanoví například hladina glukózy v krvi, hormony, enzymy nebo nádorové markery.
Sérum v léčbě
Jak již bylo zmíněno, jednou ze složek séra jsou protilátky, tedy imunitní faktory těla, které bojují proti mikroorganismům nebo toxinům. Pro jejich přítomnost v séru se stala metodou léčby některých infekcí nebo otrav (tzv. bakteriální exotoxiny). Sérum se získává buď laboratorními metodami nebo ze zvířat.
Po infekci nebo vakcinaci mikroorganismem začnou zvířata po několika týdnech produkovat protilátky proti těmto patogenům. Poté se odebere krev a řádně se vyčistí, aby se získalo takzvané antisérum.
Tyto protilátky můžete také izolovat od nemocných nebo očkovaných lidí. Sérová terapie je velmi specifická metoda léčby, to znamená, že mikroorganismy, proti kterým bylo sérum vyrobeno, jsou účinné jen a jen proti nim. Bohužel existuje malá skupina nemocí, které lze tímto způsobem léčit.
Kdy se sérum používá?
Tento přípravek se nejčastěji podává v mimořádných situacích, kdy onemocnění velmi rychle postupuje, onemocnění je nebezpečné a tělo není schopno dostatečně rychle vytvářet protilátky
V přirozených podmínkách trvá proces produkce specifických protilátek několik týdnů po kontaktu s patogenem, takže u některých onemocnění je příliš pomalý. Po podání séra vzniká tzv. pasivní získaná imunitní odpověď. Jeho složky bojují s mikroorganismy a tělo má čas vytvořit si vlastní protilátky a bojovat.
Sérum se od vakcín liší tím, že poskytuje protilátky připravené k boji, zatímco vakcíny jsou zabité mikroorganismy, které stimulují imunitní systém k produkci vlastních protilátek, což trvá poměrně dlouho.
Proto v nouzových situacích, kdy onemocnění již probíhá, nejsou vakcíny účinné. V případě některých zvláště nebezpečných onemocnění a vysokého rizika infekce se jako prevence onemocnění podává sérum
Nemoci, která se léčí imunitním sérem, jsou primárně infekce, ale také onemocnění způsobená mikrobiálními toxiny (v tomto případě jsou podávanými protilátkami tzv. antitoxin), patří sem:
- tetanus
- plynová gangréna
- vzteklina
- spalničky
- intoxikace jedem zmije
- botulismus (botulismus)
- záškrt
Kromě toho existuje izolovaný lidský sérový protein používaný u stavů, které nemusí být nutně spojeny s infekcemi: hypovolémie, nedostatek proteinů, protilátek a albuminu
Užívání sér není bez komplikací, někdy dochází k velmi silným alergickým reakcím vedoucím až k anafylaktickému šoku, proto se tato látka používá v nejzávažnějších případech
Za zmínku stojí, že moderní molekulární biologie umožnila produkovat imunoglobuliny, tedy částice obsažené v séru zodpovědné za boj s patogeny
Díky tomu bylo minimalizováno riziko alergických reakcí při zachování funkčnosti séra. Protože však imunoglobuliny nejsou produkovány proti všem toxinům a mikrobům, imunitní séra jsou stále důležitou možností léčby.
Sérum je složkou krve, obsahuje mnoho proteinů včetně imunitních protilátek, jsou důvodem, proč se dá použít v medicíně, často je to poslední možnost léčby závažných onemocnění
Objev možnosti takové terapie u otrav a nemocí byl tak průlomový, že objevitelé imunitního séra dostali Nobelovu cenu za jeho výrobu a prokázání jeho užitečnosti v terapii.
O autorovi
Luk. Maciej GrymuzaAbsolvent lékařské fakulty lékařské univerzity K. Marcinkowski v Poznani. Vystudoval vysokou školu s více než dobrým výsledkem. V současné době je lékařem v oboru kardiologie a doktorandem. Zajímá se zejména o invazivní kardiologii a implantabilní přístroje (stimulátory).