- Je nebezpečné povzbuzovat nás k samoléčbě?
- Je tedy samoléčba stále potřebnější?
- V Evropě se vlády v mnoha zemích snaží podporovat samoléčení.
- Velká Británie vede?
- Je těžké přijmout fakt, že místo k lékaři musíme zvolit léčbu.
- Máme takové znalosti? Poláci totiž drogy nadužívají a mnoho matek ani neví, že děti nesmí dávat aspirin.
- Nehrozí předávkování volně prodejnými léky? Jsou snadno dostupné, neustále inzerované?
- A jak vypadá samoléčba u nás?
- Kde bychom se tedy měli dozvědět o volně prodejných lécích?
- Existuje tedy vysoké riziko, že samoléčba může způsobit škodu?
- Znovu se vracíme ke vzdělávání.
Vyplatí se samoléčba? Je tato léčba účinná a neškodí? Jaké neduhy můžeme zmírnit sami? Vědomá samoléčba je v mnoha případech nutností. Dříve se léčivé bylinky vařily v domácnostech, dnes stačí zajít do lékárny
Může někdo bez lékařského vzdělání bezpečně předepisovat léky? Není módasamoléčbazpůsobena neefektivitou našich lékařských služeb? Na tyto a další otázky odpovídá dr. hab. n. med. Krzysztof Krajewski-Siuda, lékař, specialista v oblasti veřejného zdraví, vedoucí katedry zdravotní politiky Lékařské univerzity ve Slezsku, jednatel vedoucí katedry podpory zdraví Jagellonské univerzity, expert Sobieského institutu ve Varšavě
Je nebezpečné povzbuzovat nás k samoléčbě?
Dr hab. n. med. Krzysztof Krajewski-Siuda: Začněme tím, co je samoléčba. Světová zdravotnická organizace uvádí dvě definice. První znamená užívánívolně prodejných lékův případě akutníchonemocnění , např. bolesti hlavy, nachlazení. Druhým je sebepéče, tedy péče o zdraví, ale také udržování dobré kondice v případě chronických onemocnění, např. hypertenze. Protože je to pacient, kdo denně rozhoduje o užívání léků nebo o své stravě. Je to také on, nejen lékař, kdo je zodpovědný za zastavení rozvoje onemocnění či vzniku komplikací. Nepomůže sebelepší terapie, pokud se pacient o sebe nebude starat, nebude se cítit odpovědný za své zdraví. Lékaři zapomínají, že konečné rozhodnutí o zahájení léčby nebo jejím ukončení je skutečně pacient. I ten, kdo je v nemocnici - přijímá nebo nepřijímá zákrok atd. Nezměníme to. Pokud lékař napíše recept, řekne vám, jak užívat léky, jakou dietu máte dodržovat, pacient bude tato doporučení dodržovat nebo ne.
Je tedy samoléčba stále potřebnější?
K.K.-S .: Ano i ne. Světové zkušenosti potvrzují, že v moderním světě není cesty zpět od samoléčby. Důvodů je několik. Demografické stárnutí způsobuje rostoucí poptávku po lékařských službách a zdravotní systémy jsou stále méně účinné. Lidé mají omezený přístup k lékaři, už jen proto, že nemohou čekat mnoho hodin na schůzku. Je zde přístup ke specialistůmještě horší. Tato situace přesouvá odpovědnost za zdraví ze systému na občany.
V Evropě se vlády v mnoha zemích snaží podporovat samoléčení.
K. K.-S.: Je to skutečně tak. Evropský parlament již v roce 1996 vyzýval k podpoře vědomé samoléčby, viděl v ní dvě výhody převzetí odpovědnosti za vlastní zdraví ze strany občanů a snížení rozpočtových výdajů. Samoléčba byla dokonce uznána jako součást dlouhodobé zdravotní politiky. Změny se měly týkat informovanosti lidí, ale také zákona vč. Změny stavu některých léků na předpis oproti volně prodejným lékům. V návaznosti na usnesení Evropského parlamentu začaly konkrétní kroky členských států
Důležité- Řekněte svému lékaři, jaké volně prodejné přípravky užíváte.
- Nepřekračujte povolené denní dávky vitamínů
- Nepoužívejte více léků proti bolesti současně. Vezměte lék, jakmile se objeví bolest, pak by měla pomoci pouze jedna dávka. Před užitím další pilulky počkejte alespoň 20–30 minut.
- Rozpustné léky účinkují rychleji.
- Léky zapíjejte převařenou vlažnou vodou (ne minerální vodou), nikdy džusem, kávou nebo mlékem.
- Čtěte květináče, věnujte pozornost indikacím, dávkování, interakcím.
- Pokud příznaky přetrvávají po 3-5 dnech samoléčby, navštivte svého lékaře.
- Pokud si nejste jisti, jak lék užívat, zavolejte do lékárny.
Velká Británie vede?
K. K.-S.: Ano. Samoléčba má ve Velké Británii dlouhou tradici a je rok od roku populárnější, a to díky podpoře vlády, která samoléčbu chápe nejen jako příležitost, jak ušetřit zdravotní péči, ale také jako způsob řešení. s obtížemi v přístupu ke zdravotní péči. Britský výzkum potvrzuje, že správně aplikovaná samoléčba přináší významné zdravotní přínosy. Podle britských prognóz o 40 procent. klesá počet návštěv u lékařů, a to o 17 procent. počet návštěv doma. Záchranka je volána o polovinu méně často.
Je těžké přijmout fakt, že místo k lékaři musíme zvolit léčbu.
K. K.-S.: Jde o to, aby samoléčba byla zodpovědná. Každý z nás by si měl ve svůj prospěch osvojit základní znalosti, jak zacházet s nachlazením, angínou apod. Musíme vědět nebo se zeptat lékárníka, co aplikovat, abychom si neublížili. Složitější úkol mají lidé trpící chronickými nemocemi. Kromě každodenního pilotování terapie, k níž jsou potřebné znalosti o nemoci, by mělitaké vědět, co dělat v případě nachlazení, bolesti v krku. Měli byste se předem zeptat svého lékaře, zda můžete užívat například aspirin, panadol nebo jiný lék. O tom je zodpovědná samoléčba, která nás buď zbaví nemocí, nebo nám dá šanci navštívit lékaře.
Máme takové znalosti? Poláci totiž drogy nadužívají a mnoho matek ani neví, že děti nesmí dávat aspirin.
K. K.-S.: Myslím, že by to nemělo být složité. Neexistuje žádný dobrý důkaz o tom, že by Poláci nadužívali drogy. Pokud jde o děti, je třeba zdůraznit, že do 2 let by matka neměla dítěti bez porady s lékařem podávat žádné přípravky. Samoléčba pro nejmenší tedy neexistuje. Znepokojivá je však úroveň výchovy ke zdraví. Je to derivát všeobecného vzdělání, často ekonomického statusu. Jsem si vědom rizik, která jste zmínil, ale také vím, že samoléčba je fakt. Neutečeme mu. Jde o to, že by se to mělo dělat bezpečně. Je těžké si představit běžet k lékaři s každým "nesmyslem".
Nehrozí předávkování volně prodejnými léky? Jsou snadno dostupné, neustále inzerované?
K. K.-S.: Agresivní reklama totiž přispívá k častějšímu užívání léků a doplňků stravy. Jeden bereme pro zdraví, druhý pro krásu a něco jiného pro dobrou náladu. Na druhou stranu je medializováno celkem málo případů předávkování volně prodejnými léky. Výsledky zajímavého výzkumu na toto téma prezentovali na konferenci ve Stockholmu Američané. Ukazuje se, že informace o lécích či terapiích poskytovaných tzv úřady nebo slavní lidé průměrného člověka nepřesvědčí. Dokázali také, že agresivní reklama diváka či posluchače nudí a vzbuzuje pochybnosti. Větší hrozbu proto nevidím za předpokladu, že inzerenti budou dodržovat etické standardy
A jak vypadá samoléčba u nás?
K. K.-S .: Polský výzkum ukazuje, že jsme věrní domácím metodám zvládání neduhů. Až tři ze čtyř dotázaných deklarují, že užívají volně prodejné léky – což by svědčilo o vysoké zdravotní informovanosti Poláků. Nabízí se však otázka, zda přípravky volíme správně, jelikož o zdraví toho víme málo. Výzkumy ukazují, že se o těchto lécích dovídáme z našich předchozích zkušeností, z letáků, reklam a časopisů, kupujeme je na doporučení lékaře, lékárníka, ale i přátel. Právě v Polsku se potýkáme se znepokojivým jevem zvaným „syndrom Goździkowy“. Vychází z toho, že při výběru léků je pacienti užívají příliš častoze zdravotních rad přátel, ne profesionálů. To je důkaz, že je potřeba spolehlivé vzdělání.
Kde bychom se tedy měli dozvědět o volně prodejných lécích?
K. K.-S .: S tím je jistý problém. Příbalové letáky k lékům většinou používají jazyk pro pacienta nesrozumitelný, takže jsou málo použitelné. Navíc je většina z nás nečte. V tisku jsou reklamy a veřejnost jim nevěří. Neexistuje také žádný dobře propracovaný a důvěryhodný portál věnovaný volně prodejným lékům, který by kromě informací o léku obsahoval také znalosti o bezpečných dávkách, interakcích s léky a potravinami.
Existuje tedy vysoké riziko, že samoléčba může způsobit škodu?
K. K.-S .: Nesprávná nebo příliš dlouhá samoléčba může být nebezpečná. Odpovědné užívání volně prodejných léků v souladu s indikací, nejen pozitivně ovlivňuje naše zdraví, ale přináší i významné benefity z pohledu zdravotnického systému. Získáváme snadnější přístup k lékařům pro ty pacienty, kteří potřebují odbornou pomoc. Samoléčba šetří peníze v systému zdravotní péče, pokud je využívána racionálně, tj. nevytváří náklady spojené s nežádoucími účinky léků.
Znovu se vracíme ke vzdělávání.
K. K.-S.: Ano. Důležitou roli v tomto procesu hraje lékárník, který by měl poskytnout informace o kupovaném léku, upozornit, že jej např. nelze brát v případě hypertenze, křečových žil apod. jak řešit mimořádné situace, jak snížit horečku, jaké léky na noc neužívat, co nekombinovat Díky tomu se pacient stane partnerem lékaře v boji s nemocí a terapie bude mnohem efektivnější
„Zdrowie“ měsíčně
Každý třetí Polák používá domácí léčbu, a to 90 procent. bere volně prodejné léky
Zdroj: Biznes.newseria.pl