Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Jaterní encefalopatie je neurologická porucha, ke které dochází v důsledku dysfunkce jater. Příčinou tohoto problému je škodlivý vliv nadměrného množství toxinů v krvi na nervovou tkáň. Průběh jaterní encefalopatie je různý: v nejtěžších případech vede onemocnění ke kómatu, ale dříve se projeví kognitivní poruchou a změnami osobnosti

Jaterní encefalopatiese může objevit, když játra nejsou schopna správně fungovat. Játra jsou zvláštní orgán. Mezi jeho funkce patří čištění krve od toxinů, regulace metabolického řízení nebo syntézy různých proteinů (např. koagulačních faktorů). Dysfunkce jater má za následek příznaky postihující různé tělesné systémy. Jedním ze systémů, ve kterém mohou nastat poruchy, je nervový systém.Když játra nemohou správně fungovat, mohou se v krvi hromadit různé toxické látky. Příklady jsou amoniak, fenoly, merkaptany a mastné kyseliny. Výše tzv falešné neurotransmitery, jako je oktopamin. Pokud se zmíněné látky z těla neodstraňují, působí toxicky na různé tkáně. Jednou z nich je nervová tkáň – vznikající poruchy se nazývají jaterní encefalopatie

Jaterní encefalopatie: typy

Existují dvě hlavní formy jaterní encefalopatie. První je minimální forma, v jejímž průběhu jsou odchylky u pacientů tak malé, že je lze odhalit pouze pomocí specializovaných psychometrických testů. Na druhou stranu, zjevná jaterní encefalopatie je mnohem bohatší na symptomy, se svými epizodickými a trvalými formami.

Jaterní encefalopatie: příčiny

Jaterní encefalopatie je nejčastější u pacientů, kteří dlouhodobě trpí nějakou poruchou funkce jater. Ty mohou být způsobeny jak hepatitidou, tak Reyeovým syndromem nebo cirhózou. V průběhu těchto onemocnění se může vyskytnout trvalá forma jaterní encefalopatie (tj.obecně neustále) nebo epizodické (v této formě se čas od času objevují příznaky encefalopatie).

Existuje řada faktorů, které mohou vyvolat epizodu jaterní encefalopatie u pacienta s chronickým poškozením jater. Mezi takové faktory patří:

  • dehydratace
  • zácpa
  • infekcí (např. zápal plic)
  • gastrointestinální krvácení
  • dysfunkce ledvin
  • zneužívání alkoholu
  • hypoxie
  • stav po operaci některého orgánu
  • traumatický zážitek
  • jíst příliš mnoho bílkovin
  • užívání léků, které tlumí nervový systém (např. benzodiazepiny)
  • poruchy elektrolytů (např. hypokalémie, tj. příliš nízká hladina draslíku v krvi)

Jaterní encefalopatie: příznaky

Klinický průběh jaterní encefalopatie může být velmi variabilní. U některých pacientů se může rozvinout plně rozvinuté onemocnění, u jiných jsou příznaky zpočátku řídké a postupně se zhoršují. Někdy jaterní encefalopatie začíná změnami v osobnosti a chování pacientů – rodina může dokonce tvrdit, že se pacient změnil k nepoznání. Pacient se může stát extrémně podrážděným, ale také upadnout do extrémní euforie, jeho chování může být zcela neadekvátní dané situaci. Příznaky jaterní encefalopatie zahrnují:

  • zpomalení myšlení
  • změny osobnosti
  • porucha paměti
  • zhoršená koncentrace
  • poruchy řeči ve formě dysartrie
  • poruchy spánku
  • hustě zvlněné chvění rukou
  • poruchy nálady
  • výrazný, zatuchlý zápach z úst (označovaný jakofoetor hepaticus )

Tato onemocnění se nevyskytují u všech pacientů s jaterní encefalopatií. Závažnost poruchy závisí jak na stupni jaterního poškození, tak na době, po kterou je nervová tkáň vystavena toxickým metabolitům. Klinická klasifikace rozlišuje pět stupňů jaterní encefalopatie. V této klasifikaci se hodnotí: stav vědomí pacienta, jeho intelektuální funkce a chování a také případné neurologické poruchy Stupeň 0, v žádné z výše uvedených kategorií nejsou žádné poruchy. Ve stadiu 1 se objevuje lehká ospalost a porucha pozornosti a koncentrace, pacienti se stávají podrážděnými a vyvíjí se u nich mírný svalový třes. Následné stupně jsou rozpoznány, když se symptomy zhoršíjaterní encefalopatie např. ve stadiu 2 pacienti navíc ztrácejí orientaci v čase a ve stadiu 3 dochází mj. bludy a příznaky demence. Stupeň 4 je nejzávažnější s jaterním kómatem.

Jaterní encefalopatie: diagnóza

V diagnostice jaterní encefalopatie má největší význam anamnéza a laboratorní testy. Pouhá kombinace příznaků jaterní encefalopatie spolu se získáním informace o tom, že pacient má chronické onemocnění jater, může lékaři umožnit stanovení diagnózy Laboratorní testy, které lze při diagnostice jaterní encefalopatie provést, zahrnují následující příznaky:

  • koncentrace amoniaku v krvi (norma krevního amoniaku je 15-45 mikromolů / litr)
  • jaterní enzymy
  • koncentrace elektrolytů (hlavně sodík a draslík)

Pacienti mohou také podstoupit elektroencefalografii (EEG), protože jaterní encefalopatie rozvíjí abnormality EEG (např. záchvatovité výboje a třífázové vlny). K posouzení závažnosti jaterní encefalopatie může být pacient hodnocen na stupnici CHESS. Toto hodnocení je poměrně jednoduché, neboť spočívá v zodpovězení 9 otázek. Příklady jsou: ví pacient, jaký je den v týdnu? Může mluvit? Je pacient schopen (na žádost vyšetřujícího) zvednout ruce? Za každou otázku se uděluje 0 nebo 1 bod. Skóre nula odpovídá žádné encefalopatii, skóre 9 naznačuje těžkou jaterní encefalopatii.Další testy prováděné u pacientů s podezřením na jaterní encefalopatii jsou zaměřeny na vyloučení alternativních příčin symptomů. Za tímto účelem mohou být provedeny například testy krevní glukózy (k vyloučení hypoglykémie) nebo zobrazovací testy (k vyloučení např. subarachnoidálního krvácení).

Jaterní encefalopatie: léčba

Léčba pacienta s jaterní encefalopatií závisí na formě poruchy. V případě epizodické jaterní encefalopatie je třeba především hledat faktor, který by mohl vyvolat příznaky (např. infekci) a po jeho zjištění se snažit jej odstranit. Pacienti by měli být živeni enterálně po dobu 24 až 48 hodin, měli by používat nutriční směsi s omezeným přísunem bílkovin (právě tato živina je zdrojem toxického amoniaku). Z farmakologických přípravků se používají: laktulóza (projímadlo, které urychlujeodstranění toxinů z těla) a antibiotika (např. rifaximin nebo neomycin, jejich podávání je zaměřeno na likvidaci bakterií produkujících amoniak z trávicího traktu). Ornitin aspartát (lék urychluje odstraňování amoniaku z těla) je užitečný i při léčbě jaterní encefalopatie.V případě perzistující jaterní encefalopatie se již zmíněné léky užívají chronicky (laktulóza, ornitin aspartát a antibiotika). Pacientům se také doporučuje, aby neustále omezovali množství bílkovin ve stravě na 1–1,5 g / kg tělesné hmotnosti denně.

Jaterní encefalopatie: prognóza a prevence

Lepší prognóza je u pacientů, u kterých se pomalu rozvíjí jaterní encefalopatie. Včasná implementace terapeutických opatření snižuje riziko zhoršení symptomů pacienta, u pacientů s chronickým onemocněním jater může snížit riziko jaterní encefalopatie dodržováním několika doporučení. Takové osoby by měly dbát na pravidelné vyprazdňování a vyhýbat se alkoholu. V případě výskytu příznaků jiných onemocnění (např. horečky, která může naznačovat rozvoj infekce), by pacienti měli co nejdříve vyhledat lékaře, aby byla léčba zahájena co nejdříve. Aby se snížilo riziko jaterní encefalopatie, je třeba také dodržovat doporučení o omezení bílkovin ve stravě.U pacientů s rizikem jaterní encefalopatie by měly být všechny léky podávány pouze v případě potřeby. Pacientům by měla být zvláště opatrně podávána diuretika (mohou vést k poklesu hladiny draslíku v krvi, což může vyvolat jaterní encefalopatii) a léky, které tlumí nervový systém.

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Neurologie