Zpráva prezentovaná Ústředním statistickým úřadem uvádí, že v domácnostech osob starších 60 let a důchodců a důchodců rostou příjmy i výdaje. Důležité je, že zlepšení finanční situace se projevuje nejen v číslech, ale i v subjektivním hodnocení samotných respondentů. Pozitivní trendy však nelze považovat za stabilní. - Již 227 tisíc. lidí pobírá důchody nižší, než je minimum garantované státem - alarmuje prezident ZUS. Proč?

Zpráva Ústředního statistického úřadu s názvem Zajímavá data přináší mj. „Situace domácností v roce 2022 ve světle výsledků šetření rodinných účtů“ o životní úrovni domácností důchodců a důchodců a všech domácností s alespoň jednou osobou ve věku 60 let a starší. Výzkumníci poukázali na společné rysy příjmové a materiální situace všech tří typů farem, ale také zkoumali rozdíly, které se objevily.

Senioři tvoří významnou část polských domácností nebo do nich přispívají. Až 1/3 najdeme pouze důchodce nebo invalidní důchodce. V roce 2016 to bylo přesně 35 % všech soukromých domácností a 82 % této skupiny tvořily domácnosti důchodců.

Přitom téměř polovina domácností v Polsku má alespoň jednu osobu ve věku 60 a více let a 1/4 tvoří pouze lidé v této věkové skupině (včetně důchodců a důchodců z věkové kategorie 60+) ). Zde je návod, jak vypadá jejich finanční situace.

Příjmy seniorů rostou, ale ne stejně

Údaje uvedené ve zprávě poskytují optimistický obrázek. Jak zdůrazňují autoři studie, v letech 2004-2018 se finanční situace všech domácností v Polsku systematicky zlepšovala. V poslední době se zlepšila i životní úroveň seniorů – ale ne všech. Souvisí to s přetrvávající poměrně vysokou diferenciací průměrného měsíčního příjmu a výdajů mezi pěti socioekonomickými skupinami identifikovanými v průzkumu GUS, tj. zaměstnanci, zemědělci, osoby samostatně výdělečně činné mimo zemědělství, důchodci a důchodci.

Starobní důchod: co to je a kdo na něj má nárok?

Nemocenský důchod: komu náleží a v jaké výši?

Manželský důchod: kdo na něj má nárok a jakzískat?

Analytici poukazují na to, že systematický pokles rozdílů v příjmech na hlavu v polských domácnostech, měřený Giniho koeficientem, se po roce 2004 zřetelně zpomalil. Nerovnosti mezi jednotlivými socioekonomickými skupinami se bohužel v následujících letech budou bohužel prohlubovat

Místo bydliště je faktor, který jasně odlišuje dynamiku a strukturu příjmů a výdajů všech domácností v Polsku.

Disproporce jsou viditelné jak mezi vojvodstvími, tak mezi městy různých velikostí ve stejných vojvodstvích - především podél linie město-vesnice, ale také mezi menšími a většími městy.

Průměrný měsíční disponibilní příjem na hlavu v městských domácnostech je tedy o 29,9 % vyšší než ve venkovských oblastech a rozdíl se meziročně prohluboval (28,8 % v roce 2022). Tyto disproporce vyplývají jak ze součtu příjmů jednotlivých domácností, tak z počtu osob zahrnutých v domácnosti - v průměru vyšší na venkově. Výdaje na osobu v domácnosti ve městě jsou přitom v průměru o 34,5 % vyšší než na venkově – navíc se meziročně zvýšily (z 32,6 % v roce 2022).

Na druhou stranu z hlediska teritoriality, tedy podle vojvodství, je průměrný celkový příjem domácností (tedy nejen u seniorů, důchodců, důchodců) vyšší než celostátní průměr v těchto vojvodstvích: Mazowieckie (zde nejvyšší výsledek v průměru až 2 032 PLN na osobu – o 20,0 % více než je celostátní průměr), navíc ve Slezském, Dolnośląském, Pomořském a Zachodniopomorském vojvodství

Nejnižší průměrný disponibilní příjem je zaznamenán v Podkarpatském vojvodství (1 347 PLN – o 20,4 % méně než je celostátní průměr). Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším průměrným příjmem na osobu v jednotlivých vojvodstvích vůči celostátnímu průměru je tedy 40,4 procentního bodu. - meziročně žádná znatelná změna (pokles o 0,7 procentního bodu ve srovnání s rokem 2022).

A co výdaje? Vyšší než celostátní průměr za všechny domácnosti (nejen seniory) vykazují tato vojvodství: Mazowieckie (a zde nejvyšší výsledek, v průměru o 1 421 PLN - o 19,7 % více než je celostátní průměr), a také Pomorskie, Śląskie, Dolnośląskie , Západní Pomořansko, Lodž a Opole.

Nejnižší průměrné výdaje na osobu jsou opět v Podkarpatské provincii (960 PLN – o 19,1 % méně než je celostátní průměr). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší průměrnou úrovní výdajů na osobu a jednotlivcevojvodství je tedy 38,8 procentního bodu. - meziročně mírně klesla (o 1,9 procentního bodu oproti roku 2022).

Významnou diferenciaci v dynamice a struktuře příjmů a výdajů přináší ve světle výsledků výzkumu ČSÚ také přítomnost osoby se zdravotním postižením v dané domácnosti

Průměrný měsíční disponibilní příjem na hlavu v domácnostech s osobou se zdravotním postižením je o 15,5 % nižší než celostátní průměr a tento rozdíl se rok od roku prohlubuje (ze 14,4 % v roce 2022).

Zároveň u těchto domácností tvoří více než polovinu (51,8 % - meziročně beze změny) průměrného měsíčního disponibilního příjmu na hlavu příjem ze sociálních dávek, zatímco v ostatních domácnostech tvoří sociální transfery 27,5 % z příjmu. V domácnostech s alespoň jednou osobou se zdravotním postižením jsou měsíční výdaje také nižší než průměr - rozdíl je 14,0 %, meziročně tedy vzrostl (z 13,1 % v roce 2022).

Pro důchodce je to jednoznačně lepší, pro důchodce už tolik ne

V domácnostech důchodců činil disponibilní příjem (tj. součet běžných příjmů ze všech zdrojů snížený o zálohy na splatné daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění) v průměru 1 733 PLN na osobu a výše výdaje – 1 297 PLN.

Výdaje tak tvořily 74,8 % disponibilního příjmu. Všechny tyto ukazatele byly příznivější než průměr pro širokou veřejnost (příjmy 1693 PLN, výdaje 1187 PLN - tj. 70,1 % příjmů) a ve srovnání s ostatními kategoriemi rozlišenými ve studii byly tyto hodnoty na druhém místě za vlastními zaměstnané osoby mimo zemědělství (příjem: PLN 2012, výdaje 1 400 PLN - 69,6 % příjmů).

Podíl důchodců byl také nejvyšším meziročním reálným nárůstem příjmů mezi skupinami rozlišenými ve studii (o 4,4 % oproti roku 2022), mírně vyšší než průměr (4,3 %), a navíc nejvyšší podíl příjmů z hlavního zdroje příjmu (82,7 %), což naznačuje, že není potřeba si k důchodu přivydělávat

U důchodců – z nichž někteří jsou lidé ve věku 50 let a více nebo dokonce důchodový věk, ale bez nároku na tyto dávky – je situace jednoznačně horší. V případě domácností invalidních důchodců byla zjištěna nejnižší úroveň průměrného disponibilního příjmu na osobu - 1 355 PLN.

Je vidět výrazný nesoulad ve vztahu k průměrnému důchodu, ale zároveň meziroční nárůst (z 1 296 PLN v roce 2022). Výdaje domácností důchodců přitom činily 1 141 PLN na hlavu, což znamená nejmenší přebytek (rozdíl mezidisponibilní příjem a součet výdajů) z 5 analyzovaných skupin. Bohužel to nebylo kompenzováno mírným meziročním nárůstem nákladů (z 1 132 PLN v roce 2022).

Podíl výdajů na disponibilním příjmu v domácnostech invalidních důchodců je i přes kýžený meziroční pokles (z 87,4 % v roce 2022 na 84,2 % v roce 2022) největší ze všech skupin. Tento nepříznivý podíl lze s největší pravděpodobností vysvětlit výdaji na zdravotní péči (léky, rehabilitační zařízení, služby fyzioterapeutů atd.).

Alarmující je, že nízký disponibilní příjem invalidních důchodců se stále více vzdaluje průměrnému příjmu Poláků obecně - v roce 2022 byl nižší o 18,9 %, v roce 2022 až o 20,0 %. To znamená, že invalidní důchodci se - i přes valorizaci důchodů stejnou sazbou jako při valorizaci důchodů - nepodílejí na přerozdělování efektů aktuálně zaznamenaného ekonomického růstu

Jak již bylo zmíněno výše, kvantitativní výzkum (evidence všech příjmů a výdajů domácností účastnících se výzkumu) doprovázel kvalitativní výzkum - dotazníkový rozhovor týkající se mj. subjektivní aktuální vlastní materiální situace osobami patřícími k těmto farmám

Již několik let se tato hodnocení systematicky zlepšují, což je patrné i ve výzkumu z roku 2022. Na jedné straně se zvyšuje podíl domácností, které svou situaci hodnotí jako velmi dobrou nebo spíše dobrou (44,0 % domácností celkem proti 37, 2 % v roce 2022). Na druhou stranu - pokles podílu těch, kteří to vnímají jako spíše špatné nebo špatné (8,1 % proti 11,2 % v roce 2022).

U důchodců jsou data rovněž pozitivní, zejména díky trendu zlepšování těchto hodnocení. Z toho 34,1 % hodnotí situaci svých domácností jako velmi dobrou nebo spíše dobrou (nárůst z 27,7 % v roce 2022), 55,3 % jako průměrnou (mírný pokles z 58,3 % v roce 2022). a 10,6 % jako spíše špatné nebo špatné (pokles ze 14,1 % v roce 2022.

Jiné je to u důchodců, kteří hodnotí svou vlastní finanční situaci jako nejhorší ze všech 5 socioekonomických skupin rozlišovaných výzkumníky. Trend zlepšujícího se hodnocení u této skupiny domácností je však pozitivní. 18,1 % respondentů označilo svou finanční situaci za velmi dobrou nebo spíše dobrou (nárůst ze 14 % v roce 2022), jako průměrnou 58,0 % (nárůst z 56,7 % v roce 2022), jako spíše špatnou nebo špatnou - 23,9 % (pokles z 28,8 % ).

Zde je vhodné zdůraznit, že podobně jako u struktury a dynamiky disponibilních příjmů a výdajů i subjektivní hodnocení finanční situace vlastní domácnosti významně souvisí s místem bydliště. Lidé žijící na venkově tu svoji obecně hodnotí hůřesituaci než obyvatelé měst, zejména těch největších (od 500 000).

A zde je však zaznamenáno zlepšení oproti předchozímu roku. V roce 2022 označilo situaci svých domácností jako velmi dobrou nebo dobrou 53,0 % respondentů z měst s 500 000 obyvateli. a více obyvatel a 39,3 % respondentů z venkova. V roce 2022 to bylo 44,5 % a 32,6 % respondentů GUS.

Pro seniory je snazší sejít se společně než sami

Jaká je situace v domácnostech s alespoň jednou osobou ve věku 60 a více let? Obecně byl průměrný měsíční disponibilní příjem na hlavu v této kategorii nižší pouze o 1,0 % než celostátní průměr (za všechny domácnosti v Polsku) a průměr za domácnosti bez seniorů.

Farmy založené výhradně lidmi ve věku 60+ se vyznačovaly disponibilním příjmem na hlavu vyšším, než je průměr farem bez seniorů až o 15,5 %. Tento ukazatel souvisí s menším počtem těchto farem a tím, že každý jejich člen (zpravidla jeden až dva) má svůj vlastní zdroj příjmů - většinou starobní důchod. Méně pozitivní nití je zase vyšší než průměrný (ve vztahu ke všem domácnostem v Polsku) podíl výdajů na výši disponibilního příjmu, charakteristický pro domácnosti tvořené výhradně seniory. Tolik úvodních poznámek, nyní se pojďme podívat na detaily.

V domácnostech s minimálně 1 osobou ve věku 60 a více let celkem (tj. domácnosti s jedním nebo více osobami, za účasti pouze seniorů nebo i mladších lidí) činil disponibilní příjem 1 676 PLN a výdaje ve výši PLN 1 164 - 69,4 % z příjmu. V klíčových parametrech dochází k meziročnímu zlepšení (v roce 2022 byly příjmy 1 585 PLN a výdaje 1 172 - 74,0 % příjmů) a situace těchto farem se příliš neliší v neprospěch ani od celostátního průměru. (parametry o něco lepší - příjmy 1693 PLN, výdaje 1187 - 70,1 %), ani než průměr za domácnosti bez starších lidí (zde ukazatele o něco lepší - příjmy 1705 PLN, výdaje 1203 PLN - 70,5 % příjmů).

Jednoznačně příznivější jsou údaje o domácnostech tvořených výhradně osobami ve věku 60 let plus oba manželské páry a další formy soužití (neformální páry, sourozenci apod.). kvůli nedostatku nákladů souvisejících s výchovou a vzděláváním dětí (tyto náklady ovlivňují výsledek na hlavu v domácnostech širší rodiny).

Zde je disponibilní příjem 1 970 PLN a výdaje 1 501 PLN - 76,2 % z příjmu. Je pravda, že podíl výdajů vpříjem je zde vyšší (což je méně příznivý) než zmíněný celorepublikový průměr, ale znatelně nižší než loni (80,2 % v roce 2022). S nárůstem příjmů (z 1 889 PLN v roce 2022) se snížila i výše výdajů (1 515 PLN v roce 2022), což znamená větší úspory na těchto farmách.

Stojí za zmínku, že analytici GUS ve svých analýzách domácností tvořených výhradně lidmi ve věku 60 a více let rozlišili podkategorie jedno- a dvoulůžkových domácností. Co se o nich dozvíme?

V případě osaměle žijících seniorů je disponibilní příjem o něco nižší než průměr za všechny domácnosti 60+ a činí 1 963 PLN (nárůst z 1 889 PLN v roce 2022) a součet výdajů je zřetelně vyšší - 1 640 (mírný pokles z 1 651 PLN v roce 2022). Podíl výdajů na příjmech této skupiny lidí je mimořádně vysoký. Dosahuje 83,5 % (příznivý pokles z 86,9 % v roce 2022) a je na druhém místě za mírou zaznamenanou v domácnostech invalidních důchodců (84,2 %)

Lepší situace je jako obvykle v domácnostech seniorů žijících ve dvou (v manželství či jiném soužití včetně sourozenců, sestřenic apod.), kde se některé z pevných poplatků dělí na dva - např. nájem nebo daň z nemovitosti , náklady na vytápění, část nákladů na elektřinu, plyn, internet, kabelovou televizi atd. Součet výdajů na obyvatele je zde tedy mnohem nižší jak za průměr za osaměle žijící seniory, tak za úhrn za seniory. domácnosti - činí 1 435 PLN (beze změny oproti roku 2022). Přitom disponibilní příjem na hlavu je zde v průměru o něco vyšší, činí 1 978 PLN (nárůst z 1 886 PLN v roce 2022) a podíl výdajů na příjmech dosahuje 72,6 %, což znamená meziroční výrazný pokles od 76,1 %.

Budou tyto pozitivní trendy přetrvávat? Ano, ale není známo na jak dlouho. Je třeba zdůraznit, že současná – relativně příznivá – finanční situace farem pro důchodce přímo vychází ze současné úrovně dávek, která se bude v následujících letech v průměru snižovat

Prezident Ústavu sociálního pojištění prof. Gertruda Uścińska v rozhovoru pro Rzeczpospolita 2 varuje: „Počet lidí, kteří během své kariéry nenashromáždili kapitál zajišťující dávku ve výši minimálního starobního důchodu, ani nenasbírali dobu pojištění opravňující k takovému minimální starobní důchod (…)“ – v současnosti činí 1 100 PLN. Kolik lidí pobírá dávky pod tuto částku? „Z celé populace důchodců v obecném systému, která v současnosti činí cca 5,7 milionu lidí, pobírá až 227 tisíc příjemcůtakový důchod. Toto číslo dynamicky roste – devětkrát za posledních osm let“, zdůrazňuje Uścińska úzkostlivě a upozorňuje, že tento nepříznivý trend se bude nepochybně jen zhoršovat.

Co dalšího ukazuje výzkum CSO?

Zpráva předložená v květnu 2022 představuje tzv signalizační informace. Ucelenější a podrobnější údaje o domácnostech vytvořených nebo spoluvytvářených seniory (včetně struktury výdajů a úrovně vybavení bydlení předměty dlouhodobé spotřeby) budou zahrnuty v další studii. Přesto zde najdeme i některá další pozoruhodná vlákna.

Jedním z nich je, že největší užitná plocha na 1 osobu byla zjištěna v domácnostech důchodců (40,9 m2) a důchodců (38,6 m2), což souvisí s menším počtem osob v daném domě či bytě. - většinou děti. Z tohoto důvodu nejmenší plochu na osobu mají domácnosti najatých zaměstnanců - značná část lidí vychovávajících děti (24,2 m2).

Ostatní - že značná část zdravotně postižených, kteří ve svých domovech potřebují zejména různé druhy vybavení, ve světle výzkumu k nim nejenže nemá přístup, ale dokonce musí čelit nižší životní úrovni . Domácnosti oddělené na základě kritéria soužití s ​​osobou se zdravotním postižením se ukazují být hůře vybavené trvanlivými předměty (zejména technologicky vyspělými zařízeními) než domácnosti bez těchto osob.

Osobní automobil používalo 57,7 % domácností se zdravotním postižením, 69,4 % mělo přístup k internetu a 58,9 % mělo chytrý telefon. U farem bez osob se zdravotním postižením se všechny tyto ukazatele ukázaly být zřetelně vyšší – činí 68,0 %, 76,9 % a 69,3 %, v tomto pořadí

Jak výzkum probíhal?

Údaje uvedené ve zprávě GUS pocházejí z roční analýzy domácích rozpočtů polských obyvatel. Průzkum je reprezentativní - pokrývá cca 37 tis. soukromé domácnosti z celé země, vybrané z celkem 13,5 milionů soukromých domácností v Polsku tak, aby se vzorek rovnal cca 0,3 % jako celek odrážel demografickou, socioekonomickou strukturu veškeré populace. Farmy vybrané pro výzkum zaznamenávají do speciálního zápisníku všechny příjmy a výdaje za měsíc.

Údaje jsou doplněny informacemi získanými formou dotazníkového rozhovoru. Díky rozhovorům poznáváme mj subjektivní hodnocení finanční situace lidí ze zkoumaných farem

O autoroviPavel DombrowskiPolitolog, absolvent mezioborových studiístudium politologie a sociologie v oblasti sociální politiky (Fakulta žurnalistiky a politologie Varšavské univerzity). V publicistice se zabývá především široce chápaným předmětem gerontologie.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Geriatrie