Statistiky ukazují, že religiozita v Polsku je stále velmi vysoká. To platí zejména o starších lidech, pro které je víra neodmyslitelným prvkem kultury či dokonce národní identity. Není divu, že poutě jsou oblíbenou formou výletů seniorů. Co byste měli vědět, než se vydáte na pouť?

Pouť není nový vynález, natož polský vynález. My, Poláci, milujeme poutě, ale stojí za to vědět, že tato forma religiozity byla používána již ve starověku, dokonce i ve starém Izraeli. Každý zbožný Žid musel jednou ročně navštívit svaté město Jeruzalém. Muslimové také po mnoho staletí konají poutě na svá svatá místa. Když se tedy vydáme na tento typ výletu, můžeme se cítit součástí nejen křesťanských dějin, ale součástí lidských dějin obecně. Toto vědomí pro nás může být nesmírně osvěžující.

Proč jsme na pouti?

Jednou z nejcharakterističtějších forem uvědomění si své religiozity je pouť. Má hlubokou genezi sahající až do starověku a vždy se snažila plnit tři základní úkoly.

Zaprvé slouží k demonstraci religiozity, vyjít s ní do světa, plní tedy misijní a reklamní roli – mluví sekulárním jazykem. Za druhé, je to nějaká alegorie, připomínka toho, že jsme tady na světě jen na chvíli. Celý náš život je proto jakousi poutí, cestou do jiného světa, ke kterému se přibližujeme, ať chceme nebo ne. A konečně zatřetí - vždy obětujeme útrapy pouti za nějakým úmyslem, za sebe, své blízké, s prosbou o odpuštění, s poděkováním nebo v nějakých jiných záležitostech, které nosíme v hlavě či srdci.

Cítíme-li vnitřní potřebu zúčastnit se nějaké pouti, stojí za to věc pečlivě zvážit, protože nejde o obyčejný výlet. Zvažte, co bychom chtěli dělat a za jakým účelem. Dá se říci, že celý dnešní svět je poutníkem. Existuje mnoho možných forem, směrů a pojmů a nepochybně si každý poutník najde to své. Na jaké otázky byste měli odpovědět?

Za prvé: Jaký je náš cíl?

Někteří lidé jdou na pouť s čistě náboženským záměrem. Chtějí navštívit nějakou konkrétní svatyni sv.v Polsku nebo v zahraničí se modlit, prosit nebo za něco poděkovat. Pak se náš zájem samozřejmě omezí na jednu destinaci a vybereme skupinu podobných poutníků.

Když se každý rok v srpnu vydávají davy lidí do kláštera Jasna Góra, víme, že si stanovili tak jednoduchý cíl. Ale to není jediná možná motivace.

Tady je někdo další, kdo si možná myslí: Chtěl bych navštívit svaté místo, ale také navštívit zemi, kde se toto místo nachází. Organizaci takového zájezdu se pak samozřejmě ujmeme úplně jinak. Svou pouť pak musíme naplánovat tak, abychom kromě náboženských účelů uskutečnili i prohlídku. Najděte si na mapě místa, která bychom určitě rádi navštívili, a pokuste se přizpůsobit naše plány základnímu cíli, tedy náboženským zážitkům.

Ještě další poutníci, kteří se zaměřují na náboženské cíle, nemyslí jen na jedno místo. Například chtějí navštívit všechny mariánské svatyně v Polsku. Cíl je pouze duchovní, ale organizace cesty je mnohem složitější.

Za druhé: Jak silní se cítíme?

Toto je pravděpodobně nejdůležitější prvek scénáře naší pouti. V Evropě jsou poutní cesty dlouhé několik tisíc kilometrů. Například z Varšavy se můžete vydat na organizovanou pouť do katedrály Santiago de Compostela. Přes 3000 kilometrů. Pokud to nestačí, může dojít do Jeruzaléma. Je to skoro 4000 kilometrů. A pokud někdo sní o pouti přes oceán, například ze svatyně v Guadalupe, musí ujet přes 10 000 kilometrů jedním směrem.

V dnešní době je možné všechno. Bohužel my starší musíme brát ohled na možnosti svého těla. Je snadné rozhodnout se pro extrémní podnik, obtížnější je takový plán realizovat. Proto je důležitý rozum, aby nám naše náboženské vytržení přineslo jen dobré ovoce.

Můžeme vás se vší zodpovědností ujistit, že Bohu nezáleží na tom, že na poutní cestě přijdeme o zdraví. Pokud tedy plánování přejde do fáze realizace, pojďme si ověřit, co přesně je zahrnuto v cestovním plánu navrženém pořadatelem, kilometry nutné k ujetí, teploty v místech, kam jedeme, tempo, jakým se budete muset pohybovat , a podmínky pobytu a stravování v místech ubytování

Třetí: Co můžeme udělat?

Zkoumali jsme již stav naší duše a stav našeho zdraví? Je čas podívat se na stav našeho bankovního účtu. Nebudeme si moci dovolit každý výlet a ten náš se vyplatí upravitsny k realitám, ve kterých žijeme.

Pokud máme dost sil a chceme se zúčastnit pěší pouti do Jasné Góry, náklady, které budeme muset nést, budou malé (v poměru k nízkému komfortu při naší eskapádě. Ale tohle je její největší kouzlo!). Pokud se ale rozhodneme pro zahraniční pouť pořádanou cestovní kanceláří s lety, autokarovým tranzitem a ubytováním ve špičkových hotelech, náklady, se kterými musíme počítat, jsou tisíce zlotých, někdy i mnoho tisíc.

Za čtvrté: jak postupovat při organizaci pouti?

Možnosti jsou nekonečné. Pokud máme konkrétní cíl a rozpočet, vše ostatní záleží na nás. V dnešním moderním a pohodlném světě, kdy společnosti poskytující služby dokážou splnit prakticky každé přání spotřebitelů, si bez problémů naplánujeme pouť. Pojďme si uvést některé z nejoblíbenějších způsobů konání poutě:

  • Farní poutě

Oproti rčení „kostelní mlýny melou pomalu“ vidíme, že farní společenství se snaží zavádět moderní metody evangelizace a také reagovat na potřeby věřících. Proto každá sebeúctyhodná farnost pořádá poutní výlety do nejoblíbenějších bohoslužebných míst. To samozřejmě oživuje a integruje místní komunitu, ale může to být i způsob podpory rozpočtu. Zjednodušeně řečeno, farnost si pořádáním takových poutí vydělává peníze, aby získala prostředky na rozvoj, investice nebo dobročinné aktivity. Hledejme tedy nejprve poutní příležitosti ve vašem nejbližším okolí, jistě něco pro sebe najdeme.

  • Specializované cestovní kanceláře

Existuje poptávka, existuje nabídka. Někteří touroperátoři se začali specializovat na pořádání poutí. Tyto kanceláře kromě obvyklé turistické základny, letadel, autokarů, hotelů, poskytují také péči o průvodce a kněze. Kněží spolupracující s tímto typem institucí dbají na to, aby byl zachován modlitební charakter cesty. Takoví duchovní jsou často špičkovými odborníky v oblasti církevních dějin nebo biblických studií. Nejčastěji velmi dobře znají historii míst, kam jedeme, jejich náboženský a kulturní význam.

  • Cestujte na vlastní pěst

Nikdo nám nezakáže uspořádat pouť na vlastní pěst. Taková snaha je poměrně obtížná z několika důvodů. Musíme zařídit trasu, najít dopravu a ubytování.

Jednotliví poutníci nemají stejnépráva jako organizované skupiny (např. během organizovaných poutí, účast na mši organizované ve svatyni nebo účast na generální audienci v Římě, což je obtížnější individuálně zorganizovat). Samostatní poutníci také nejsou všude povoleni (například v oblasti klášterů), také nemají možnost využít znalostí poutních průvodců a nejčastěji musí platit více za vstupy do muzeí popř. hotelové ubytování. Přes všechny tyto obtíže je to velmi dobré řešení pro velký počet poutníků.

Pro všechny, kteří chtějí diktovat tempo své cesty, čas strávený na každém z míst, které navštíví. Je to také způsob, jak se uklidnit, pro trochu meditace, pro individuální modlitbu. Koneckonců, má to být duchovní zážitek. Čím hlubší ticho kolem nás, tím hlubší bude zážitek.

O autoroviMałgorzata WójcikEditor, který má na starosti web. Novinář s 25letou praxí. Od začátku byla spojena s tématem děti a zdraví – pracovala mj. v časopise "M jak máma". Na mjakmama.pl se specializuje na těhotenství a porod. Soukromě - matka tří dospívajících dětí. Rád si čte a chodí se psem do lesa.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Geriatrie