Bránice je jedním z nejdůležitějších svalů v lidském těle – hraje významnou roli v procesu dýchání. Typicky je spojena s dýcháním, ale v praxi má bránice i jiné funkce, protože se mimo jiné podílí na do procesů, jako je močení a defekace. Jak je ale membrána konstruována? Jaké příznaky mohou naznačovat problém s bránicí?
Bránice(latinskydiaphragma , anglicky bránice) je nejdůležitější sval související s dýcháním. Kromě toho tento proces zahrnuje mj. mezižeberní svaly (vnější a vnitřní) nebo svaly, které se označují jako pomocné dýchací svaly, což jsou např. m. sternocleidomastoideus, zvedač lopatky nebo svaly podklíčkové. To dokazuje, že v procesu dýchání je důležitá nejen správná funkce plic, ale i dalších struktur v hrudníku.
Membrána: struktura
Bránice je příčně pruhovaný sval. Nachází se mezi hrudníkem a dutinou břišní a odděluje tyto dva prostory. Má tvar písmene C. Tento sval se táhne příčně a je mírně asymetrický - pravá kopule bránice (díky přítomnosti jater) je o něco výše než levá část tohoto svalu
Existují tři části membrány, které jsou:
- bederní část: skládá se z končetin bránice a tří obloukovitých vazů (mediální, mediální a laterální); pravá bránice začíná na úrovni prvních tří bederních obratlů a levá je připojena k horním dvěma bederním obratlům páteře. Obě větve se kříží v úrovni dvanáctého hrudního obratle a zde se objevuje aortální hiatus. Poté se větve opět oddělí a v této lokaci je jícnový hiatus v bránici
- část žebra: začíná na vnitřním povrchu žeber 7-12
- část hrudní kosti: její začátek se nachází na xiphoidním výběžku hrudní kosti
Všechny tři části bránice končí na jednom místě, kterým je šlacha. Zároveň se v tomto bodě nespojí, a proto jsou vytvořeny dva trojúhelníky: bederní-žeberní a žebro-žebro
V membráně jsou třihiátů, což jsou místa, kterými procházejí důležité struktury dolů směrem k dutině břišní nebo hrudní. Jsou to:
- aortální hiatus: nachází se na úrovni dvanáctého hrudního obratle a v tomto místě prochází aorta a hrudní vývod bránicí
- jícnový hiatus: nachází se na úrovni desátého hrudního obratle, jícen a začarované kmeny zde procházejí bránicí
- dolní dutá žíla: nachází se na úrovni osmého hrudního obratle, prochází jí dolní dutá žíla
Bránice: inervace a vaskularizace
Pohybově je bránice inervována bráničním nervem, který vychází ze třetího, čtvrtého a pátého krčního nervu. Senzorické podněty jsou zase přijímány z bránice hlavně přes aferentní vlákna bráničního nervu a je také smyslově inervována mezižeberními a subkostálními nervy.
Arteriální vaskularizace bránice pochází z vnitřních hrudních tepen, horních bráničních tepen a vnitřních mezižeberních a dolních bráničních tepen. Žilní krev proudí z bránice těmito žilami: brachiocefalickou, lichou a do dolní duté žíly a levé nadledvinky
Membrána: funkce
Primární funkcí bránice je účastnit se procesu dýchání
Během nádechu se tento sval stahuje – to způsobí snížení bránice, čímž se zvětší objem hrudníku. To má za následek – zjednodušeně řečeno – že plíce pak mají prostor se rozpínat. Poté se také sníží tlak uvnitř hrudníku, což následně způsobí, že plíce zvětší svůj objem.
Při výdechu nastává opak - bránice se uvolňuje, v důsledku čehož se zmenšuje objem hrudníku, zvyšuje se v něm tlak a v konečném důsledku vede - spolu s činností plic - k odstranění vzduchu z dýchací cesty.
Účast na výměně plynů je základní, nikoli však jedinou funkcí membrány. Výše bylo zmíněno, že tento sval má vliv na tlak v hrudníku - může ovlivnit i tlak v dutině břišní
Práce bránice může mít za následek mimo jiné v zvýšení tlaku v dutině břišní, které je důležité např. při defekaci, močení nebo zvracení, funkce bránice je důležitá i při porodu
Kromě toho sval také zabraňuje vzniku gastroezofageálního refluxu. V místě, kde jícen prochází bránicí – tedy vv pauze - je na ni vyvíjen kontrolovaný tlak, který snižuje možnost regurgitace lidské potravy nebo refluxu kyseliny do jícnu.
Bránice: nemoci
Bránici a její funkci nevěnujeme denně větší pozornost, ale když dojde k některým patologickým procesům, které vedou k dysfunkci tohoto svalu, začínáme si uvědomovat důležitost této struktury. Příznaky, které se mohou objevit u pacientů, u kterých se rozvine onemocnění související s bránicí, mohou být:
- dušnost (zejména při cvičení nebo vleže)
- bolest ramene, hrudníku, paží nebo beder
- pocit chvění v břiše
- časté škytavka
- porucha polykání
- reflux
U jakých patologických stavů se však výše uvedené neduhy mohou objevit?
Jednou z takových nemocí je paralýza bránice. Může to být způsobeno jak poškozením bráničního nervu, tak i center souvisejících s tímto nervem umístěných v mozkovém kmeni nebo míše.
Brániční nerv může být poškozen v důsledku prožitku nějakého traumatu, ale také při dopravní nehodě
Další možnou příčinou jeho dysfunkce jsou nádory plic (v tomto případě se abnormality ve fungování bráničního nervu objevují především tehdy, když nádor infiltruje tento nerv).
I když méně často je brániční paralýza pozorována také v průběhu systémového lupus erythematodes a Guillain-Barrého syndromu
Dalším onemocněním bránice je brániční kýla. Může se jednat o stav vrozený, ale i získaný během života – získanou brániční kýlu lze nalézt mj. u lidí, kteří měli nějaké trauma. V průběhu onemocnění jsou některé orgány abnormálně posunuty, např. žaludek se může přesunout z břišní dutiny do hrudníku.