Stává se, že už samotný název „psychotropika“ vyvolává v pacientech nepříjemné asociace. Podobné obavy nejsou zcela opodstatněné – některá opatření zařazená do této skupiny se využívají nejen při léčbě psychiatrických onemocnění, ale například i při léčbě některých typů bolesti. Neochota pacientů může vyplývat i z přesvědčení o nepříjemných vedlejších účincích psychofarmak – ty jsou však díky zavádění novějších generací léků stále vzácnějším problémem. Pochybnosti mohou vzniknout i při užívání těchto prostředků během těhotenství nebo při jejich kombinaci s alkoholem. Opravdu se musíte znepokojovat psychotropními drogami?

Psychofarmakajsou přípravky se schopností překročit tzv. hematoencefalické bariéry a ovlivnění fungování centrálního nervového systému. Vzhledem k velkému počtu takových látek lze psychofarmaka použít u mnoha chorobných stavů. Rovněž stojí za to vědět, že užívání psychofarmak, na rozdíl od zdání, nezahrnuje pouze léčbu duševních chorob a poruch.

Druhy psychofarmak a jejich užívání

Existuje alespoň několik různých klasifikačních systémů pro psychotropní drogy, jedním z nejběžněji používaných je následující klasifikace:

  • antidepresivum (thymoleptikum),
  • antipsychotikum (neuroleptikum),
  • normotymic,
  • anxiolytikum (anxiolytikum),
  • prášky na spaní,
  • prokognitivní (nootropní).

Psychofarmaka – antidepresiva

Nejpočetnější a pravděpodobně nejznámější skupinou psychofarmak jsou antidepresiva. Jejich historie je poměrně zajímavá, protože první objevy související s těmito přípravky (z 50. let 20. století) byly založeny na pozorováních týkajících se léčby lidí trpících tuberkulózou. Od oněch dob však uplynulo mnoho let, během nichž se na lékařském trhu objevila řada různých antidepresiv působících odlišným způsobem na neurotransmiterové systémy v mozku.

V současné době se rozlišují:

  • tricyklická antidepresiva (TLPD, neselektivně inhibující zpětné vychytávání norepinefrinu a serotoninu, rovněž majícíantihistaminikum a cholinolytikum),
  • selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI, v současnosti nejoblíbenější skupina antidepresiv),
  • inhibitory zpětného vychytávání serotoninu-norepinefrinu (SNRI),
  • inhibitory monoaminooxidázy (enzym, který štěpí neurotransmitery včetně serotoninu - inhibice jeho aktivity má za následek zvýšení množství neurotransmiterů v mozkových strukturách).

Navzdory svému názvu se antidepresiva používají nejen při léčbě poruch nálady. Pacienti s úzkostnými poruchami, pacienti s poruchami příjmu potravy (např. anorexie) nebo lidé trpící obsedantně-kompulzivní poruchou mohou mít také prospěch z jejich užívání.

Některé z těchto léků, jako jsou tricyklická antidepresiva, jsou užitečné i mimo psychiatrii – tyto léky mohou poskytnout úlevu lidem trpícím neuropatickou bolestí.

Psychofarmaka – antipsychotika

Historie antipsychotik začala, když byl představen chlorpromazin. Tato droga se stále používá (i když dnes již zřídka) a spolu s několika dalšími látkami je řazena mezi tzv. klasická neuroleptika. Vedle nich existují novější přípravky, známé jako atypická neuroleptika.

Drogy z těchto skupin, jak již název napovídá, se používají především při léčbě různých typů psychóz (např. těch, které se vyskytují v průběhu schizofrenie, ale i jiných stavů souvisejících s pacientovým prožíváním bludů či halucinací) a jejich působení je podmíněno především blokováním dopaminu.

Psychofarmaka - stabilizátory nálady

Stabilizátory nálady jsou léky, které se vyznačují schopností stabilizovat náladu pacientů. Hlavním představitelem této skupiny je uhličitan lithný spolu s léky typicky používanými při epilepsii, jako je karbamazepin a sloučeniny kyseliny valproové.

Mezi léky stabilizující náladu patří také atypická neuroleptika. Účelem použití výše uvedených přípravků je obnovení stabilní nálady u pacientů s její povznesenou náladou - stabilizátory nálady jsou určeny zejména k léčbě a prevenci manických epizod u pacientů s bipolární poruchou

Psychofarmaka - anxiolytika

Benzodiazepiny patří mezi nejčastěji používaná psychotropní anxiolytika. Jejich aktivita závisí na stimulaci GABA receptorů, jejichž aktivita souvisí s inhibičním účinkem na buněčnou aktivitunervový. Účinek užívání benzodiazepinů spočívá ve snížení závažnosti úzkosti, ale také mají hypnotický a sedativní účinek. Kromě těchto léků patří mezi anxiolytika mj. hydroxyzin (mírnější přípravek blokující histaminové receptory) a buspiron (lék s dlouhodobě působícím anxiolytickým účinkem, který zároveň nemá sedativní účinek).

Psychofarmaka - prášky na spaní

Některé léky klasifikované jako anxiolytika se někdy používají jako hypnotika, ale také přípravky určené ke krátkodobé léčbě poruch spánku. Do druhé skupiny patří zolpidem, zopiklon, zaleplon, které působí na receptorové systémy podobně jako benzodiazepiny, ale v mnohem menší míře

Psychofarmaka - nootropika

Prokognitivní léky jsou takové psychotropní přípravky, které mají schopnost zlepšovat kognitivní funkce, zejména paměť a koncentraci. Tato kategorie zahrnuje jak látky, které zlepšují průtok krve mozkem (např. vinpocetin), tak inhibitory enzymu, který štěpí acetylcholin (např. rivastigmin, používaný při demenci).

Důležité

Lze psychofarmaka užívat během těhotenství?

Těhotenství je zvláštní období v životě ženy, ale také stav, který vyžaduje zvýšenou pozornost lékařů - před nasazením jakýchkoli léků u pacientek je nutné pečlivě analyzovat přínosy a možná rizika spojená s terapií.

V případě psychofarmak je situace zvláštní: jako příklad stačí uvést, že v zásadě jsou všechna antidepresiva zařazena do kategorie C (to znamená, že studie nevyloučily možnost škodlivý účinek léku na vyvíjející se plod). Mezi antipsychotiky jsou ta, která jsou zařazena do kategorie B, tedy do skupiny léků, u kterých nebyla prokázána škodlivost pro lidský plod; jako příklad zde může být clozapin.

Obecně řečeno, psychofarmaka by měla být užívána pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné. U pacientů, kteří tento typ léků dosud neužívali, se jim vyhýbají, u pacientů, kteří takové přípravky pravidelně užívají, může být nutné je vysadit nebo upravit léčbu – rozhodnutí v takových případech činí ošetřující lékař .

Kdykoli je to možné, vyhýbáme se užívání psychofarmak u těhotných žen – v tomto období je preferována psychoterapie. Může se to zdát překvapivé, ale někdy je bezpečnější alternativou farmakoterapie léčba duševních onemocnění v těhotenstvípomocí elektrošoku.

Vedlejší účinky psychofarmak

Psychofarmaka - jako v podstatě všechny farmakologické přípravky - mají své vedlejší účinky. V případě těchto opatření se mohou týkat široké škály onemocnění, pacienti pociťují např. závratě, nevolnost, poklesy krevního tlaku nebo poruchy koncentrace

Příznaky tohoto typu jsou však nejzávažnější v počátečních fázích terapie a nepředstavují vážnou hrozbu pro zdraví pacientů

Mnohem důležitější jsou některé specifické poruchy, které se - ačkoli jsou mnohem vzácnější než typické vedlejší účinky psychofarmak - mohou také objevit a v případě jejich výskytu je nutné urychleně kontaktovat lékaře

Jedním z rizik spojených s užíváním psychofarmak uvedených výše je neuroleptický maligní syndrom, který se vyskytuje přibližně u 1 % pacientů užívajících antipsychotika

Problém se projevuje:

  • zvýšení svalového tonusu,
  • porucha vědomí, obvykle doprovázená psychomotorickou agitací,
  • výrazné zvýšení tělesné teploty,
  • tachykardie, arytmie,
  • zvýšení krevního tlaku

Výskyt neuroleptického maligního syndromu nutí pacienta okamžitě přestat užívat léky, které tento stav způsobily. Je nutná léčba v nemocnici, která je založena na stabilizaci stavu pacienta (kontrola hydratace, vitálních funkcí, snížení horečky) a podávání dopaminergních léků (zvrácení účinků neuroleptik) a snížení svalového napětí

Problém, který se může vyskytnout i při užívání antidepresiv, je maligní serotoninový syndrom. Riziko jejího vzniku se zvyšuje zejména při užívání příliš vysokých dávek antidepresiv nebo při současném užívání jiných léků zvyšujících množství serotoninu v mozku (příkladem takového léku je lék proti bolesti tramadol). Maligní serotoninový syndrom, stejně jako syndrom spojený s léčbou neuroleptiky popsaný výše, vyžaduje nemocniční léčbu a projevuje se:

  • vzrušení,
  • zvracení, průjem,
  • zvýšení tělesné teploty,
  • tachykardie,
  • zvýšené pocení,
  • třes.

Vedlejší účinky psychofarmak mohou zahrnovat i situace, které by průměrnému pacientovi mohly připadat absurdní. Příkladem je zvýšené riziko chovánísebevraždu při užívání antidepresiv. Je to dáno tím, že v počátečních fázích terapie, například léky ze skupiny SSRI, se u pacientů nejprve zvýší pud a teprve poté se zlepší nálada. S dřívější existencí sebevražedných myšlenek se toto riziko zvyšuje, proto by měl být pacient o této možnosti informován a v případě potřeby okamžitě kontaktovat svého lékaře.

Před nasazením jakéhokoli psychofarmaka je nutná důkladná diagnostika pacienta, zvláštní pozornost je však třeba věnovat lidem s bipolární poruchou. U pacientů mohou vystoupit do popředí depresivní epizody, což znamená, že výskyt povznesené nálady může být přehlédnut, a proto po diagnostice depresivních poruch může být zahájena léčba antidepresivy. Namísto pomoci se tento typ léčby může stát faktorem exacerbace onemocnění, protože použití tohoto typu léků může být faktorem při spouštění manických epizod.

Všechny výše popsané situace se vyskytují relativně zřídka a neměly by pacienty odradit od užívání psychofarmak, pokud samozřejmě existují indikace k léčbě.

Výše ​​uvedený popis nemá odradit, ale pouze varovat, protože přínosy psychotropní terapie jsou často neocenitelné. Znalost výše uvedených rizik má pouze upozornit pacienty na to, co by v nich mělo vyvolat úzkost a kdy by měli vyhledat lékařskou pomoc.

Důležité

Interakce psychofarmak s alkoholem

To, že při užívání antibiotik je třeba se vyvarovat konzumace alkoholu, je poměrně známý fakt - obdobná situace platí i pro kombinaci nápojů obsahujících etanol s psychofarmaky. Kombinace těchto látek je nebezpečná, už jen kvůli riziku metabolických interakcí.

Významná část psychofarmak je metabolizována stejnými enzymy, které ji štěpí s alkoholem - důsledkem takové situace může být jak oslabení terapeutických látek, tak jejich zesílení. V konečném důsledku mohou pacienti zaznamenat zvýšení závažnosti nežádoucích účinků, a to jak relativně nízké intenzity (jako je zvýšená ospalost nebo poruchy koncentrace), tak závažnějších – v extrémních případech může dojít až k útlumu dýchání. V důsledku kombinace alkoholu s psychofarmaky se mohou objevit i nové neduhy, jako jsou arytmie spojené s prodloužením QT intervalu - takový vztahlze pozorovat, když se etanol užívá současně s některými antipsychotiky nebo antidepresivy.

Pacient užívající psychofarmaka nemusí zcela abstinovat od alkoholu. Rozumné, občasné vypití malého množství etanolu by nemělo hrozit, ale na možnost pití alkoholu v konkrétních případech je nejlepší se zeptat lékaře předepisujícího psychofarmaka

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent medicíny na lékařské univerzitě v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Psychiatrie