Skiaskopie (z řeckého skia=stín) je vyšetření oka pozorováním stínu pohybujícího se uvnitř zornice pod osvětlením oka. Díky vyšetření je možné určit lomivost oka
Skiaskopieje vyšetření, které nevyžaduje aktivní účast pacienta. Skiaskopie umožňujeidentifikovat zrakovou vadupomocí paprsku světla promítaného z skyskopu na spodní část oka. Směr pohybu stínu v zornici závisí na lomu oka, tj. lomu světelných paprsků procházejících všemi strukturami optického systému oka (rohovka, komorová voda vyplňující přední komoru oka, čočka a sklivec). tělo).
Skiaskopie: průběh studie
Pro přesné určení refrakční vady a výběr brýlí na tomto základě je potřeba "šokovat" akomodaci (tj. schopnost oka adaptovat se na dobré vidění z různých vzdáleností) ve vyšetřovaném oku pomocí tzv. oční kapky, např. atropin. Toto oční vyšetření se provádí v temné komoře pomocí přístroje zvaného slicer. Jedná se o válcové zařízení o délce přibližně 20 cm. Sedíte 1 m od svého lékaře, který směruje paprsek světla ze slascope do vašeho oka do vašeho oka. Lékař sleduje změny osvětlení zornice pohybem vznikajícího stínu. Při dalekozrakosti se stín pohybuje v souladu se světlem skiaskopu, při krátkozrakosti naopak.Pak lékař nasadí tzv. skiaskopické lamely, vybavené řadou zaostřovacích (pozitivních) a difuzních (negativních) skel zvyšující se síly. Pomocí těchto čoček a změn pohybu stínu se zjišťuje lomivost vyšetřovaného oka. Pokud trpíte glaukomem, informujte před skiaskopií svého lékaře.