Makrofágy jsou potravní buňky, jejichž hlavní úlohou v lidském těle je provádět fagocytózu, tj. vstřebávání a ničení mimo jiné mikroorganismů, mikroorganismů a poškozených, abnormálních nebo odumírajících buněk. Hrají velmi důležitou roli v imunitní odpovědi lidského těla (vrozené i získané), iniciují a regulují zánětlivý proces, ničí mikroorganismy, likvidují abnormální buňky (např. rakovinné) a iniciují proces regenerace tkání.
Makrofágyjsou odvozeny z monocytů, které pocházejí z jednotky tvořící kolonie (makrofág) (CFU-M) v červené kostní dřeni
U dětí vyplňuje červená kostní dřeň všechny kosti, dlouhé i ploché. U dospělých je nahrazena žlutou kostní dření a červená dřeň se nachází v plochých kostech, které zahrnují pánevní kosti, hrudní kost, těla obratlů, žebra, kosti lebky, lopatky a epifýzy dlouhých kostí.
Buňky CFU-M proliferují, diferencují a dozrávají, když procházejí následujícími fázemi:
- monoblasty
- promonocyty
- monocyty
Po dokončení zrání monocyty opouštějí kostní dřeň a vstupují do cirkulující krve. Po přechodu z krve přes endotel krevních cév do tkání se monocyty stávají tkáňovými makrofágy.
Kmenová pluripotentní buňka → myeloidní kmenová buňka → CFU-GM buňka → CFU-M buňka
→ monoblast → promonocyt → monocyt → makrofág → tkáňový makrofág
Aktivace makrofágů
Aktivace makrofágů zvyšuje jejich vyživovací schopnosti, zvyšuje jejich cytotoxicitu ve vztahu k poškozeným buňkám těla a zvyšuje jejich baktericidní vlastnosti
Makrofágy mohou být aktivovány 2 hlavními skupinami faktorů, a to jak fyziologickými (které pocházejí z vlastního těla těla), tak patologickými (např. jsou produkovány mikroorganismy, včetně endotoxinů produkovaných bakteriemi).
Nejsilněji aktivují cytokinové makrofágy, tj. faktory uvolňované především stimulovanými mastocyty (žírnými buňkami) a T lymfocyty, zejména interferonem gama (IFN-gamma).
Aktivované makrofágy dostávají signál k zahájení fagocytózy, která spočívá v absorpci a zničení mezijiné mikroorganismy nebo poškozené buňky.
Navíc vylučují prozánětlivé cytokiny a na svém povrchu prezentují antigeny absorbovaných mikroorganismů
Jiné buňky imunitního systému (pomocné T buňky) je rozpoznávají a stimulují produkci specifických protilátek proti nim
Makrofágy: morfologické formy
Funkce vykonávané makrofágy se liší a závisí především na typu tkáně, ve které se nacházejí. Mohou mít různé morfologické formy:
- v játrech - Browicz-Kupfferovy buňky, tj. rezidentní makrofágy ve stěně sinusových cév v játrech
- v plicích - alveolární makrofágy jsou důležitou součástí obranných mechanismů plic - jejich úkolem je fagocytovat a trávit bakterie a další cizí částice (např. prach, tabákový kouř, azbest, křemík)
- v epidermis - Langerhansovy buňky
- v kostní tkáni - osteoklasty (tj. kostní buňky)
- v centrálním nervovém systému - mikroglie
Za zmínku však stojí, že makrofágy se nenacházejí pouze ve zdravých pojivových tkáních, ale také ve všech orgánech lidského těla.
Makrofágy: funkce
Makrofágy hrají klíčovou roli v imunitním systému člověka, spouštějí antibakteriální, antiparazitární, protiplísňové a antivirové reakce, odstraňují poškozené buňky a tkáně a spouštějí proces jejich opravy.
Účastní se jak specifické, tak nespecifické imunitní odpovědi organismu fagocytováním a zobrazováním antigenů na svém povrchu
Vysoká fagocytární aktivita makrofágů je způsobena bohatou sadou proteolytických enzymů, které se v nich nacházejí.
Stojí za zmínku, že jsou také zodpovědné za sekreci různých faktorů, které mají stimulovat nebo inhibovat činnost lymfocytů (včetně některých faktorů komplementu, interferonu, prostaglandinů, interleukinů) a také za sekreci pro- zánětlivé faktory (cytokiny, chemokiny, enzymy, volný kyslík a radikály oxidu dusnatého), které regulují iniciaci a regulaci zánětlivého procesu.