Syndrom nočního stravování (NES) znamená, že mnohokrát v noci vstáváme, abychom něco snědli. Během dne člověk trpící NES zkonzumuje stejné množství kalorií jako ostatní lidé, nejvíce však v noci. Může a nemusí tak činit vědomě. NES se vyskytuje samostatně nebo s obezitou nebo depresí. Jaké jsou příznaky NES a jak se léčí?

Syndrom nočního přejídání( syndrom nočního přejídání,NES) je jednou z moderních poruch příjmu potravy s cirkadiánním rytmem. Je založena na nekontrolovaném, vícenásobném jedení během noci a je spojena s poruchami nálady a spánku. NES byl poprvé popsán v roce 1951, ale až v roce 2003. ukazuje první vyléčení tohoto syndromu. Syndrom nočního jedení se vyskytuje ve vědomé verzi, kdy si pacient uvědomuje, že jí v noci. Nemocný si ale také nemusí pamatovat, že v noci vstával k jídlu, protože to dělal v náměsíčném spánku.Čtěte také : Náměsíčnost, perseverace, halucinoidy - poruchy v normálním rozmezí

Syndrom nočního jedení: koho porucha postihuje?

Je těžké přesně říci, kolik lidí trpí syndromem nočního jedení. Podle odhadů cca 6 % lidí vyhledává pomoc kvůli nočnímu přejídání. z celé světové populace, ale pouze 1-2 %. splňují diagnostická kritéria. NES postihuje více ženy než muže. Problém s nočním jídlem mohou mít obézní i štíhlí lidé. V případě posledně jmenovaného se NES objevuje v časné adolescenci a časem může bez vhodné léčby přispívat k rozvoji obezity. Zajímavé je, že štíhlí lidé s NES jsou převážně obyvatelé středomořských zemí. Celých 25 procent Lidé z této populace, kteří jsou zdraví a mají zdravou váhu, mají hlavní příznaky NES: konzumaci většiny jídla večer a v noci, potíže s usínáním a ranní nedostatek chuti k jídlu.

Důležité

Syndrom přejídání se může objevit u lidí trpících obezitou (podle některých studií má přes 50 % lidí s obezitou III. stupně NES), cukrovkou 2. typu, anorexií, bulimií, poruchami spánku, depresí a úzkostí.

Syndrom nočního jedení: příznaky

Syndrom nočního jedení je diagnostikován, kdyžjeho příznaky trvají minimálně 2 měsíce. Příznaky NES jsou:

  • tzv ranní anorexie, tedy vynechání snídaně, snězení prvního ranního jídla pár hodin po probuzení; nemocný nesnídá minimálně 4x týdně,
  • zvýšená nebo nadměrná chuť k jídlu večer – pacient sní více než 50 procent. denní jídlo po 19:00,
  • jíst na noc převážně produkty se sacharidy a tuky, např. chléb, sendviče, sladkosti - často ty, které pacient přes den odmítal jíst,
  • potíže s usínáním, probouzení se ze spánku 3 až 6krát za jednu noc - bezesné noci alespoň 3krát týdně,

Ne každý, kdo jí v noci NES. Stravování v noci může souviset s pracovním režimem, rodinným nebo subkulturním životním stylem.

  • opakované vstávání v noci kvůli jídlu,
  • porce jídla konzumované v noci jsou častější, ale nejsou ani větší, ani kaloričtější než ty, které se konzumují přes den a každá má přibližně 300 kcal,
  • žádný pocit potěšení z jídla,
  • pocit studu a viny po nočním jídle - skrývání nočního jídla před blízkými,
  • pocit vnitřního nutkání jíst v noci,
  • jíst pod vlivem negativních emocí, např. hněvu, smutku, osamělosti,
  • zhoršující se nálada během dne, depresivní stavy večer,
  • pocit ztráty kontroly nad jídlem a váhou,
  • večerní zvýšení hladiny leptinu a kortizolu a snížení hladiny melatoninu

Syndrom nočního jedení: příčiny

Syndrom nočního jedení vzniká z mnoha biochemických, genetických a psychologických příčin, včetně:

  • snížení hladiny serotoninu během dne,
  • zvýšení hladiny ghrelinu – gastrointestinálního hormonu, který zvyšuje chuť k jídlu,
  • nevědomá samoléčba poruch nálady - lidé s NES jedí hlavně sacharidy, které stimulují mozek k uvolňování látek zlepšujících náladu,
  • dědičnost - porucha NES je běžná v celých rodinách,
  • poruchy nálady a změněná reakce na stres – Jeho role jako spouštěče NES musí být ještě přesvědčivě prokázána, ale bylo zjištěno, že lidé s touto poruchou reagují hormonálně na dlouhodobé nervové napětí. V reakci na podnět - stresor se stresové hormony: adrenalin, noradrenalin, kortizol a tyroxin uvolňují postupně, po delší dobu a v různých dávkách, a ne relativně rychle a ve významném množství,
  • další rizikové faktory jsou: dlouhodobé užívánídiety, nuda, nespokojenost se svým tělem, zanedbávání ze strany rodičů, chyby rodičů při krmení svých dětí.

Syndrom nočního jedení: léčba

Antidepresiva a antiepileptika se používají k léčbě syndromu nočního jedení. Dobré léčebné účinky přináší také: nutriční edukace, techniky chování, které spoléhají na správné plánování vyváženého jídla během dne tak, aby pacient večer nepociťoval zvýšenou chuť k jídlu, dále použití relaxačních technik a fototerapie.

Důležité

Poradnikzdrowie.pl podporuje bezpečnou léčbu a důstojný život lidí trpících obezitou. Tento článek neobsahuje diskriminační a stigmatizující obsah lidí trpících obezitou.

O autoroviMagdalena GajdaSpecialista na obezitu a diskriminaci lidí s obezitou. Prezident Nadace OD-WAGA pro lidi s obezitou, sociální ombudsman pro práva lidí s obezitou v Polsku a zástupce Polska v Evropské koalici pro lidi žijící s obezitou. Povoláním - novinář se specializací na zdravotnickou problematiku, dále specialista na PR, sociální komunikaci, vyprávění příběhů a CSR. Soukromě - je obézní od dětství, po bariatrické operaci v roce 2010. Výchozí váha - 136 kg, současná váha - 78 kg.

Nadace OD-WAGA

Kategorie:

Obezita