OVĚŘENÝ OBSAHAutor: Dominika Wilk

Onemocnění ledvin vás často nutí ke změně stravovacích návyků. Některé potravinářské produkty zhoršují příznaky spojené s daným onemocněním a některé živiny urychlují rozvoj onemocnění. Proto je tak důležité, aby dietu při chronickém onemocnění ledvin prováděl dietolog a pacient přísně dodržoval doporučení odborníka

Kalorický obsah a glykemický index stravy při chronickém onemocnění ledvin

Správně vyvážená strava z hlediska kalorií je v případě onemocnění ledvin velmi důležitá, protože nadměrný kalorický obsah as ním související obezita může přispět k progresi onemocnění a také vést k rozvoji komorbidit, jako jsou: hypertenze, ateroskleróza.

Bohužel u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je tendence převažovat tuková tkáň nad svalovou, takže jsou od samého počátku náchylnější k poruchám metabolismu a přibírání na váze.

Dietolog plánující jídelníček pro člověka s onemocněním ledvin by do něj neměl zapomínat zařadit pravidelnou pohybovou aktivitu (i když ta je někdy obtížně realizovatelná, protože pacienti většinou vykazují větší únavu a slabost). To umožňuje pacientovi získat více svalové tkáně, a tím zlepšit metabolismus inzulínu.

Dieta by zase měla být kromě vyvážení správné kalorické hodnoty a vhodného složení podílu makroživin postavena na produktech s nízkým glykemickým indexem. Taková dieta umožňuje snížit riziko inzulinové rezistence (velmi často doprovází pacienty s onemocněním ledvin) a urychluje redukci tělesného tuku.

Bílkoviny a ledviny

U onemocnění ledvin se doporučuje zavést nízkobílkovinnou dietu, protože umožňuje snížit koncentraci močoviny v krvi. Močovina je konečný produkt metabolismu bílkovin, který vzniká během procesu známého jako močovinový cyklus.

Nejprve při přeměně bílkovin vzniká pro tělo toxický amoniak a následně se neutralizuje naméně škodlivá močovina. A přestože nejedí jako amoniak, jeho hromadění není pro tělo prospěšné.

Zvýšené hladiny močoviny vedou k oligurii nebo anurii. V konečném stadiu chronického onemocnění ledvin, s příliš velkým množstvím nahromaděné močoviny, se může dokonce vyvinout urémie, která se pozná podle:

  • silné oslabení,
  • ztráta chuti k jídlu,
  • snížená odolnost vůči infekcím,
  • nebo větší únava.

Při onemocnění ledvin je výrazně snížen přísun bílkovin, jejich množství se snižuje například z 0,8 g na kg tělesné hmotnosti na 0,6 g nebo méně. U pacientů s chronickým onemocněním ledvin, jejichž stav je vyrovnaný a nemají přidružená onemocnění jako je diabetes, se doporučuje konzumovat 0,6 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně.

V pokročilých stádiích chronického onemocnění ledvin se naopak protein podává v množství pod 0,4 g/kg/den se současným zahrnutím ketoanalogů (jedná se o sloučeniny, které se strukturou podobají aminokyselinám, ale neobsahují dusíku, což přispívá ke zvýšení koncentrace močoviny v krvi.

Mezi významné výhody nízkoproteinové diety patří nejen snížení koncentrace močoviny v séru, ale také:

  • snížení koncentrace fosfátů,
  • oprava lipidového profilu,
  • snížení metabolické acidózy (poruchy mezi kyselinami a zásadami),
  • snížení hyperkalémie (nadbytek draslíku),
  • zlepšení citlivosti na inzulín,
  • zpoždění ve vývoji onemocnění

Význam tuku u chronického onemocnění ledvin

Vzhledem k omezenému přísunu bílkovin by neměly být ve stravě omezovány tuky. Minimálně byste však měli používat nasycené mastné kyseliny, které mohou tvořit maximálně 7 % z povolených 30 % energie získané z lipidů.

Je to způsobeno především tím, že lidé s chronickým onemocněním ledvin mají velmi často také průvodní metabolická onemocnění, např. cukrovku, která narušují metabolismus lipidů. Mezi nasycené tuky, které by se měly používat v malé míře, patří mj máslo, smetana, sýr nebo tučné maso.

Zbývajících 23 % energie získané z tuků by mělo být přiděleno mononenasyceným a polynenasyceným tukům. Výhodou by zde měly být tuky bohaté na protizánětlivé omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v tučných rybách, jako je losos, makrela, sleď nebo oleje, jako je lněné nebo řepkové semeno.

Kromě toho omega-6 mastné kyseliny, které lze nalézt v pupalkovém oleji, brutnákovém oleji anebo slunečnicový olej. Působí na organismus pozitivně, ale protože v těle konkurují omega-3 kyselinám a mohou omezovat jejich dostupnost, vyplatí se je konzumovat s mírou.

Kromě toho by strava lidí s onemocněním ledvin měla obsahovat také mononenasycené mastné kyseliny, jako jsou: olivový olej nebo sezamový olej.

Kolik sacharidů jíst?

Vzhledem k tomu, že množství bílkovin ve stravě je výrazně sníženo a množství tuků nelze konzumovat opět tolik, měli byste počítat s množstvím sacharidů ve stravě ve výši 65% denní energie.

Mělo by se však jednat o hodnotné sacharidy, jako jsou: krupice, celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny nebo hnědá rýže.

Minerály – fosfor a vápník

Ledviny jsou orgánem, který reguluje hladinu vápníku a fosforu. Při zhoršení jeho fungování je narušena ekonomika těchto prvků. Proto se u chronického onemocnění ledvin doporučuje omezit příjem fosforu na 800-1000 mg/den.

Mezi produkty bohaté na fosfor patří: mléko, sýr, vejce, pohanka, slunečnicová semínka.

Měli byste se vyhnout jejich konzumaci ve velkém množství (ačkoli jsou v nízkobílkovinné dietě pro lidi s ledvinovými problémy omezeny), což zároveň bohužel může vést k nedostatku vápníku (často stejných produktů, které obsahují fosfor také obsahují vápník ).

Aby se předešlo nedostatku vápníku, je někdy nutné jej doplňovat, ale o tom rozhoduje lékař.

Minerály – draslík

Počáteční stadia selhání ledvin mohou vést ke zvýšeným ztrátám draslíku. Pak byste se měli postarat o dodání produktů, které ho obsahují velké množství, např. rajčata, banány, sladké brambory.

S rozvojem onemocnění ledvin a slábnutím jejich funkcí dochází k nadměrnému hromadění draslíku v těle a ke zvýšení jeho koncentrace v krvi, což má za následek mj. hyperkalémie. Poté byste měli omezit hladinu spotřebovaného draslíku na 2000-2500 mg/den.

Pro snížení jeho množství by dieta měla např. déle namáčet zeleninu a déle vařit pokrmy. Kromě toho omezte spotřebu: sladkých brambor, rajčat, avokáda, brambor, meruněk, sójových bobů atd.

Nejlepší je dělat to pod dohledem dietologa a lékaře, aby nedošlo k výraznému vyčerpání tohoto prvku v denním jídelníčku.

Měl by být snížen příjem sodíku v případě onemocnění ledvin?

Chronické onemocnění ledvin vede ke snížené schopnosti vylučovat sodík. Pokud tedy dojde k situaci, že se u pacienta objeví otok, zvýšená žízeň nebo arteriální hypertenze,pak by měla být jeho spotřeba omezena na 5 mg denně.

Sodík se nachází nejen v soli, kterou používáme k solení potravin. Skrývá se v různých potravinářských výrobcích, které bychom neměli podezření, např. corn flakes, rohlíky, maso.

Kromě toho ho najdeme ve velkém množství v: konzervách, uzeném mase, kyselé okurce, lupíncích, žlutém sýru nebo kostkách vývaru.

Kategorie:

Diety