OVĚŘENÝ OBSAHAutor: Dominika Wilk

Průjem se jednou za čas stane každému. Obvykle je to následek infekce a po několika dnech odezní. Pokud se však prodlouží za dva týdny, znamená to silnou infekci a špatnou imunitu. Podívejte se, co potom musíte udělat, abyste pomohli tělu bojovat s nemocí a zabránili dehydrataci.

Průjemje infekční stav způsobený bakteriemi, viry, parazity nebo toxiny, který způsobuje, že vyměšujeme více než 3 stolice denně v polotuhé nebo tekuté konzistenci. Můžete stolici s: bolestí břicha, zvracením, horečkou a vaše stolice může obsahovat hlen nebo krev.

Infekční průjem – příčiny

Nejčastějšími faktory způsobujícími průjmy jsou zmíněné viry, zejména: rotaviry, noroviry, astroviry, sapoviry, adenoviry

V případě bakteriálních infekcí se zase jedná o infekci: Campylobcater spp., Salmonella spp., Escherichia coli, Clostridium difficile, Shigella spp., Listeria monocytogenes, Yersinia spp.

Někdy může být způsobeno také parazity, jako jsou: Giardia lamblia, Cystoisospora belli, Cryptosporidium paraum

Lidé se obvykle nakazí kontaktem s nakaženou osobou, stejně jako požitím kontaminovaného jídla, pitím otrávené vody. K infekci může také dojít během hospitalizace (nozokomiální infekce) nebo špatně vedenou antibiotickou terapií, která usnadňuje aktivitu bakterií, jako je Clostridium difficile.

Infekční průjem - mechanismy jeho vzniku

Infekční průjem může být způsoben různými patogeny působícími na střevní membrány a různými způsoby narušujícími jejich fungování.

  • Enteroinvazivní mechanismus, který je základem průjmu, znamená, že bakterie pronikly do enterocytu (klků) a svým množením vedly k zánětu. Zánětlivý proces zase vede ke vzniku vředů a vede ke krvácení ve střevech. V tomto případě můžeme mít co do činění s průjmem krve a hlenu, kdy krev a hlen budou viditelné ve stolici.
  • Enterotoxický mechanismus - bakterie se vážou na receptory na povrchu střevních klků aovlivnit výrobu sekundárních relé, narušit provoz kanálů a transportérů. Pak vedou ke zvýšené sekreci chloridů do střevního lumen a zároveň blokují reabsorpci sodíku a vody. V důsledku toho se průjem stává velmi vodnatým.
  • Enterotoxický mechanismus – bakterie ničí enterocyty, takže nejsou schopny absorbovat vodu ze střevního lumen, což má za následek vodnatý průjem. Poškození také způsobuje, že enterocyty uvolňují elektrolyty ze svého nitra, což dále zhoršuje symptomy.
  • Mechanismus enteroadherence - bakterie pevně sedí na povrchu enterocytů a vytvářejí biofilm, druh blokády, která brání střevním klkům vstřebávat vodu a další látky

Diagnóza infekčního průjmu

Pokud máte průjem spojený s dehydratací, provádějí se krevní testy k posouzení stupně dehydratace. Patří sem: morfologie, stanovení hladiny elektrolytů, testy koncentrace močoviny a kreatininu. Kromě toho lze provést mikroskopické vyšetření stolice na přítomnost drogových krvinek.

V případě akutního infekčního průjmu doprovázeného znepokojivými příznaky se vyplatí provést test stolice, který ukáže (ale ne vždy), jaký patogen může být příčinou infekce. Příznaky, které by vás měly vyzvat k provedení tohoto typu testu, jsou například:

  • krvavý a hlenovitý průjem,
  • doprovodná horečka nad 38 stupňů,
  • velmi bolesti břicha,
  • stolice více než 6 denně,
  • doprovodná dehydratace,
  • velmi těžký průběh onemocnění

Indikací k vyšetření stolice bude také věk nad 70 let a podezření na obecnou skupinovou otravu. Test stolice se provádí na přítomnost takových patogenů, jako jsou: Campylobacter spp., shigella, Yersinia, Salmonella spp., Escherichia coli, Clostridium difficile.

Pacienti s oslabenou imunitou nebo infikovaní HIV by také měli být testováni na: cytomegalovirus, Microsporidia, Cyclospora, Cryptosporidium, komplex Mycobacterium avium

Lidé, u kterých existuje podezření na cestovatelský průjem a cestují do tropických zemí a jejichž test stolice nenašel zdroj infekce, mohou podstoupit molekulární testování k diagnostice napadení parazity.

Velkou výhodou tohoto typu testu je jeho vysoká citlivost a detekce i jedné kopie DNA nebo RNA v infikovaném materiálu

Léčba infekčního průjmu

Při mírném průjmu je základním doporučením dostatečná hydratace nemocného, ​​která obnáší pravidelné podávání nejen vody, ale i elektrolytů. Tudyprocedura pomáhá chránit před dehydratací, která může být zdraví a životu nebezpečná.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by orální irigace měla poskytovat irigační tekutinu v množství 1,5krát větším, než je objem stolice vyloučené během dne.

Na každý litr tekutiny musí pacient dostat 2,5 g uhličitanu sodného, ​​20 g glukózy, 1,5 g chloridu draselného a 3,5 g chloridu sodného. Při mírném průjmu pomohou i běžné léky na průjem dostupné v lékárně a také lehce stravitelná strava.

Pokud není orální irigace nemožná, protože průjem je doprovázen zvracením, je nutné dodávat elektrolyty intravenózně, obvykle v nemocnici.

O tom, kdo by měl být během průjmu hospitalizován, rozhoduje stupeň dehydratace a celkový stav pacienta. Zvýšeným rizikovým faktorem jsou chronické a invalidizující nemoci, senilní věk a kojenecký věk.

Hospitalizace je také vyžadována pro následující příznaky:

  • úbytek hmotnosti pod 10 %,
  • porucha vědomí,
  • vysoká žízeň a velmi sucho v ústech,
  • tachykardie,
  • bolest hlavy,
  • snížený objem moči,
  • krvavý průjem,
  • podezření na sepsi nebo břišní tyfus,
  • průjem trvající déle než 7 dní,
  • dostáváte antibiotika několik dní před začátkem průjmu.

Kategorie:

Výzkum