Nepamatuji si, kdy jsem se zamiloval do levandule. Je to, když jsem ji viděl a ucítil její vůni, nebo když jsem četl knihy Petera Maylea o kouzlu života v Provence.
Začal jsem snít o cestě do jižní Francie. Ne s výletem, protože to není snadné najít, a navíc jsem si chtěl v klidu vychutnat krásu krajiny. Letos jsem si splnil svůj sen a mohu všem doporučit, jak se to stalo.
1. den.
Jelikož jsem neměl moc času a cesta autem se mi zdála příliš únavná, odletěl jsem Air France do Marseille s přestupem v Paříži. Neuvěřitelné, ale i přes zpoždění letadla z Varšavy (měl jsem jen 45 minut na přestup) letadlo do Marseille čekalo. Už jen 90 minut letu a jsem v Provence. Navštěvuji ho v půjčeném autě. Trasa byla značena místními komunikacemi, přes nejkrásnější levandulové oblasti.
První den plánu je návštěva Mason St. Joseph poblíž Valensole. Jeptišky zde vyrábějí levanduli, silice a levandulový med (má jedinečnou chuť a stojí za to si ho tam koupit). Na polích pod nimi končila sklizeň levandule. Noc jsem plánoval na agroturistické farmě mezi levandulovými poli, ale ty už nejsou fialové. Trochu mě to znepokojilo. Šel jsem na nic? Utěšil mě dezert po večeři v nedalekém Valensole - levandulová zmrzlina - mňam.
Agroturistické ubytování stojí v průměru 50-60 Euro za dvoulůžkový pokoj se snídaní. Levněji seženete za cca 40 Euro. Pokoje jsou velmi čisté, pěkné, s koupelnami. Vedle farem je často malý bazén
Po pracovní době. 14:30 do cca 16:00 těžko jíst. Většina restaurací v provincii je během siesty zavřená
Užitečné adresy:
Francouzské turistické informační centrum [email protected]
Sylvian Morin: [email protected]
2. den.
Oblast kolem Valensole je levandulová pánev. Hned po snídani (s levandulovým medem) opouštím farmu Le Lou Sigalou (sigalou je cikáda - symbol Provence) a mířím směr Avignon. Na trase vidím sklizeň levandule. Musím přiznat, že je to pro mě šok. Obrovské kombajny opouštějí pole a zanechávají za sebou půltunové balíky nasekané levandule. A já jsem ke svému tak něžný
Jdu do Manosque. Cestou návštěva továrny na přírodní kosmetiku l'Occitane a návštěva podnikové prodejny. Je velmi příjemné slyšet, že ekologie je zde prioritou. Samotná továrna báječně zapadá do krajiny. Pro mě je vzorem
Další zastávka je hned za Mane v muzeu Salago (Horní Provence). Kolem zámku, který již několik let spravuje obec, jsou pečlivě upravené zahrady; od středověku po moderní. Tady už si vedro vybírá svou daň, a tak se rád zchladím v zámku, kde je připravena expozice ukazující fáze výroby levandule: od pěstování přes proces destilace až po hotové výrobky.
Čím jsem výš, tím víc voní levandule. Nocleh na rodinné farmě Le Moulin Brun (tzv. Gîtest de France, 2 uši) v Aubenas les Alpes
Farma je krásně situována v rozlehlém údolí, kde musí odpočívat i mobilní telefon (bez pokrytí ), kolem pole levandule a bylin . Pokoj v bývalém loftu - nádhera. Hostitel, přátelský mladý muž, vášnivě mluví o pěstování levandule a agroturistice v Provence a ukazuje palírnu.
3. den
První zastávka v Château de la Gabelle. Obdivujeme zámek obklopený levandulí. Krásné pokoje pro hosty. Majitelka je producentka levandule - kytice zasílá do USA a Asie. Zve vás do hospodářských budov, kde jsou tuny sušené levandule
Cesta pokračuje do Salut-en-Provence na levandulovou farmu. Majitel, vzděláním botanik, je hrdý na to, že vás provede po polích. Má 200 druhů levandule. Mám možnost vidět, jak moc se liší třeba ve vůni. Ukazuje se, že jen asi 5 % plodin je pravých, nejcennější levandule používaná v parfémovém průmyslu. Tento je řezán ručně. Ostatní plodiny jsou lavandin. To je to, co se pěstuje mimo Provence
Setkávám se se Sylvainem Morinem, prezidentem sdružení Lavender Trail, založeného na ochranu zájmů producentů levandule a propagaci regionu. Při organizaci podobného výletu se můžete spolehnout na jeho pomoc
Cesta zpět do Marseille vede přes půvabná města, například Roussillon; město třpytící se všemi odstíny okrové nebo Aix en Provence; město Cézanne. Cesta stále vede mezi fialovými poli, ale už jsou tam vinice a olivové háje, ale tohle je úplně jiný příběh.