Léčba alkoholismu v Polsku je pro každého zdarma. Léčba může mít podle situace a možností formu ambulantní (lůžkové) terapie nebo na uzavřeném oddělení. Někomu stačí psychoterapie, jiný by měl podstoupit i farmakologickou léčbu alkoholismu. Přečtěte si o léčbě alkoholismu a zjistěte, kde se hlásit pro zahájení terapie.

Léčba alkoholismuje dlouhý proces – trvá asi 18-24 měsíců. Léčba spočívá především v individuální a skupinové psychoterapii (nejlepších výsledků se dosáhne kombinací obou metod).

Léčba alkoholismu: ambulantní nebo ústavní terapie

1. Léčba alkoholismu na klinice pro drogové závislosti

Psychoterapie související s léčbou alkoholismu by měla být zahájena na klinikách pro drogové závislosti. Provádí se 2-3x týdně v odpoledních hodinách. První, základní etapa psychoterapie trvá 4-6 měsíců. Na ambulancích drogově závislých pomáhají i rodinám alkoholiků, tedy spoluzávislých.

2. Léčba alkoholismu v denním stacionáři

Alkoholismus můžete ambulantně léčit i na odděleních denních služeb. Výuka probíhá 5x týdně od 8 do 14 hodin. Základní etapa terapie trvá 8 týdnů. Nejsou dobrým řešením pro všechny formy ambulantní léčby. Někteří jsou příliš daleko od klinik pro drogové závislosti nebo je pro ně obtížné abstinovat, např. ze sociálních důvodů (všichni v rodině pijí). Mohou těžit z léčby na 24hodinových odděleních po dobu 6–8 týdnů. Na přijetí však musí čekat několik až několik týdnů (lidé ze zákona povinni podstoupit léčbu po dobu až několika měsíců).

3. Léčba alkoholismu na oddělení léčby abstinenčního syndromu

Na druhou stranu jsou pacienti přijímáni na oddělení abstinenční léčby okamžitě, protože jsou ohroženi na životě. Hospitalizace trvá 7-10 dní. Po absolvování základního stupně terapie jsou pacienti odesíláni k pokračování v léčbě do ambulancí drogových závislostí a do svépomocných skupin anonymních alkoholiků a do klubů abstinentů

Psychoterapie jezáklad léčby alkoholismu

I přes pokroky ve farmakologii je psychoterapie nejdůležitější formou léčby. Úkolem specialistů na léčbu drogových závislostí je především upozornit pacienta na jeho problém a motivovat ho k terapii, která není jednoduchá. Závislí často své nadměrné pití popírají, a pokud to přiznají, najdou mnoho důvodů, proč to nemohou změnit. Nechtějí se rozejít s alkoholem, a proto je tak důležité motivovat pacienta k abstinenci nebo alespoň k omezení pití. Za tímto účelem vytváří terapeut tzv morální disonance. Dávají najevo, že závislost je v protikladu k tomu, co je pro závislého největší hodnotou (profesní postavení, otcovství), ničí sny a plány. Morální nesoulad nutí nemocného k tomu, aby si uvědomil, že pije sám proti sobě, ne proti celému světu. Poté se terapeut snaží probudit pacientovu připravenost na změnu a radí, jak ji provést. Z mnoha různých způsobů vybírá ty, které lze realizovat v případě konkrétní osoby.

Farmakoterapie v léčbě alkoholismu

Farmakoterapie má velký význam pouze při léčbě abstinenčního syndromu, který vzniká po vysazení alkoholu. Spočívá především v podávání rehydratačních léků (perorálně nebo nitrožilně), vitaminu B1 a benzodiazepinů, které snižují riziko deliria, působí antikonvulzivně, anxiolyticky a hypnoticky. Benzodiazepiny se nepoužívají déle než 10 dní, protože se mohou stát návykovými.

Bez ohledu na to se léčí nemoci doprovázející závislost na alkoholu. Psychoterapii lze naopak dopomoci čtyřmi léky. První dva jsou subkutánní oplatky nebo perorální tablety disulfiramu. Po požití alkoholu způsobují velmi nepříjemné reakce (např. pulzující bolest hlavy, bušení srdce), které od pití odrazují. Třetí lék snižuje euforický účinek alkoholu, zatímco čtvrtý snižuje nutkání k pití. Žádný z těchto čtyř produktů není hrazen. Existuje také nový lék, který vzbuzuje určité naděje. Omezuje množství alkoholu, který pijete. Užívá se 1-2 hodiny předtím, než sáhnete po nápoji. Jak je to efektivní, se ukáže za pár let.

Bude to pro vás užitečné

Dobře rozvinutá síť zařízení pro léčbu alkoholismu

Máme poměrně rozsáhlou síť veřejných a soukromých institucí, které k řešení tohoto problému využívají prostředky Národního fondu zdraví (NFZ): 487 ambulantních center pro léčbu drogové závislosti, 91denní jednotky pro léčbu závislosti na alkoholu, 94 nonstop -hodinové jednotky a 63 detoxikačních jednotek (údaje PARPA). V roce 2010 v nich bylo registrováno přes 230 000 závislých a přes 37 000 členůrodin (tzv. spoluzávislých). Kromě statistik existují i ​​soukromé instituce, které nevyužívají prostředky Státního zdravotního fondu. Léčba v nich však stojí hodně. Měsíční pobyt v soukromém centru stojí více než 6 tisíc. PLN.

Co dělat, když se alkoholik odmítne léčit?

Léčba alkoholismu je dobrovolná, jedinou výjimkou jsou situace, kdy k tomu má daná osoba zákonnou povinnost - v takových situacích je na základě rozhodnutí soudu přemístěna do terapeutického zařízení. Cesta k soudnímu nasazení alkoholika k léčbě je však velmi dlouhá: řízení může zahájit obecní komise pro řešení problémů s alkoholem na žádost např. souseda proti sousedovi, rodiny proti závislému, ústav proti oddělení. Pro zahájení řízení musí být splněny dvě podmínky: alkoholik je v závislosti již velmi dlouho a nechce se dobrovolně léčit. Sociální důvody jsou druhým faktorem, kdy alkoholik svým chováním ohrožuje zdraví a život ostatních - je pachatelem domácího násilí a ztěžuje výchovu dětí.

Po rozhovoru pozve komise obce závislého k návštěvě a snaží se ho přesvědčit, aby se sám začal léčit, ale pokud to nechce, může se obrátit na soud. Tato procedura však trvá dlouho a mezitím může alkoholik využít ty, o kterých si myslí, že jsou zodpovědní za zahájení procedury (nedostává informaci o tom, kdo vlastně takovou žádost podal).

Když padne rozhodnutí o nutnosti léčby, alkoholik na ni čeká i tucet i více měsíců.

Rodina alkoholika může vyhledat pomoc u terapeuta sama - pokud se alkoholik nechce léčit, jsou činěny pokusy pomoci příbuzným, včetně spoluzávislých.

„Zdrowie“ měsíčně

Kategorie:

Psychologie