Příznaky demence po mrtvici závisí na její příčině. Demence po mozkové příhodě je nejčastěji důsledkem cévních změn, ale může být způsobena i Alzheimerovou chorobou. V každém z těchto případů se liší nejen symptomy, ale také povaha rozvoje demence.
Příznaky demence po mozkové příhodězávisí na její příčině. PSD je nejčastěji důsledkem vaskulárních změn (tzv. vaskulární demence) nebo degenerativních změn (tzv. Alzheimer). Pokud je kognitivní deficit způsoben vaskulárním onemocněním a byly vyloučeny další potenciální příčiny demence, lze předpokládat, že demence po mrtvici je vaskulární demencí. Jak však výzkum ukazuje, vaskulární změny často koexistují s degenerativními změnami charakteristickými pro Alzheimerovu chorobu, a proto je často obtížné je určit.
Demence po mrtvici – příznaky
Cévní změny
Binswangerova nemoc patří do skupiny vaskulárních demencí. Charakteristický je pro ni náhlý charakter vývoje onemocnění s počáteční dominancí symptomů z čelních laloků: apatie, poruchy rovnováhy, zpomalení myšlenkových pochodů, poruchy exekutivních funkcí provázené neurologickými deficity, jako jsou:
- dysartrie (porucha řeči v důsledku dysfunkce výkonného aparátu - jazyka, patra, hltanu, hrtanu)
- dysfagie (obtížný průchod potravy z úst jícnem do žaludku)
- porucha chůze
- nevyváženost
- inkontinence moči
- patologický smích nebo pláč
- parkinsonismus ve formě svalové ztuhlosti
Další formou vaskulární demence po cévní mozkové příhodě je cerebrální autozomálně dominantní arteriopatie se subkortikálními infarkty a leukoencefalopatií (CADASIL). Nejčastějším klinickým projevem onemocnění jsou subkortikální lakunární cévní mozkové příhody (drobné poškození posturálních jader, thalamu a mostu), vyskytující se mezi 40. a 50. rokem života, po kterých kolem 60. roku věku následuje demence, která se vyskytuje v 90 %. pacientů před smrtí. Ve většině případů je rozvoj demence náhlý, spojený s následnými mozkovými příhodami a v klinickém obraze je podkopáván výše zmíněným. příznaky z čelních laloků azhoršení paměti. Doprovodnými příznaky jsou rostoucí neurologické deficity, hlavně:
- pyramidální příznaky (zvýšené napětí, velmi živé reflexy, patologické příznaky, např. Babinského)
- pseudobulbární příznaky (poruchy řeči, polykání, zvýšené patrové, faryngeální a mandibulární reflexy)
- porucha chůze
- inkontinence moči
Jak je charakteristické pro vaskulární demenci, chování a osobnost postiženého zůstávají relativně nezměněny.
Degenerativní změny (tzv. Alzheimerova choroba)
Postupný rozvoj příznaků demence po cévní mozkové příhodě ukazuje na přítomnost degenerativního (Alzheimerova) procesu. Pak se objevují příznaky charakteristické pro Alzheimerovu chorobu, tedy problémy s pamětí, změny nálad, poruchy tzv. kognitivní funkce, tedy poruchy koncentrace a pozornosti i problémy s řečí. Ke změnám chování a osobnosti dochází v pozdějších fázích Alzheimerovy choroby, např. osoba se může stát agresivní.
Kognitivní porucha po mrtvici
Profil kognitivního deficitu po cévní mozkové příhodě závisí především na lokalizaci cévního poškození. Například poškození kolem úhlového gyru se projevuje jako náhlý nástup senzorické dysfázie, zrakově-prostorových poruch, poruchy paměti a agrafie (porucha nebo úplná ztráta schopnosti psát).
Komplex symptomů související se subkortikálními lézemi sestává hlavně z: pomalejší rychlosti zpracování informací, deficitu exekutivních funkcí a emoční lability. Tyto příznaky mohou být doprovázeny poruchami korových funkcí, tj. poruchami schopnosti číst, počítat, psát nebo gnosie, tj. schopnosti rozpoznávat.
Odhaduje se, že 3 měsíce po propuknutí onemocnění dochází k poškození alespoň jedné kognitivní funkce u 61,7 % respondentů a výskyt kognitivních deficitů se zvyšuje s věkem. Nejčastější poruchy se týkají paměti, orientace, jazykových schopností, pozornosti, konstrukčních a zrakově-prostorových schopností a v nejmenší míře exekutivních funkcí
Na základě: Klimkowicz-Morawiec A., Szczudlik A.,Demence po mozkové příhodě , [v:]Demence. Teorie a praxe , str. upravil Leszek J., Wrocław 2011