Diogenův syndrom se vyskytuje především u seniorů a je spojen se značným zanedbáním hygieny, přerušením kontaktů i s nejbližší rodinou a patologickým shromažďováním. Není zcela jasné, co je příčinou tohoto útvaru, ale co je rozhodně horší, medicína nezná metody léčby. Co to tedy vlastně je Diogenův syndrom a co dělat, když se tento typ poruchy objeví u staršího člověka, který je nám blízký?

Diogenův syndrom(Diogenův syndrom) je problém, o kterém se mluví od roku 1966 – tehdy byl popsán jeho první případ. Název poruchy pochází ze jména starověkého řeckého filozofa Diogena, který žil v … sudu vhodné velikosti

Existuje mnoho kontroverzí týkajících se Diogenova syndromu obecně a ve skutečnosti vzniká, když začnete analyzovat název tohoto onemocnění. No a tým je spojen mj sociální izolace a shromažďování, přičemž výše zmíněný Řek se nejen často scházel s jinými lidmi, ale také - alespoň podle dostupných popisů - nesbíral žádné nepotřebné předměty.

Ve skutečnosti se Diogenův syndrom může vyvinout u lidí jakéhokoli věku, ale nejčastěji se vyskytuje u lidí starších 60 let. Přesné statistiky o jeho prevalenci je těžké získat – jedním z problémů této poruchy je izolace od společnosti, takže mnoho případů Diogenova syndromu jednoduše zůstává nediagnostikováno. Odhaduje se však, že přibližně 0,05 % lidí ve věku 60 a více let může s tímto stavem zápasit.

Diogenův syndrom: příčiny

Diogenův syndrom není považován za nemoc, ale spíše za poruchu chování. Není zcela jasné, co vede k rozvoji tohoto problému – někdy se u pacientů rozvine tzv primární Diogenův syndrom, kde nelze nalézt jiné onemocnění, které by se mohlo na jeho vzniku podílet, a někdy i sekundární forma syndromu, spojená s některými dalšími jednotkami, především s různými duševními poruchami či chorobami

Je také poznamenáno, že Diogenovu syndromu může předcházet zkušenost s extrémně stresujícími událostmi. Taková je především smrt určitého druhuvelmi blízká osoba (např. manžel/manželka).

Někdy je syndrom jedním z projevů poruch demence. Vzhledem k tomu, že jedinec je spojován s poruchami rozhodování a kontroly návyků, někteří badatelé se domnívají, že k jejímu vzniku může přispívat poškození související s výše uvedenými procesy mozkových center – v tomto případě se jedná o prefrontální kortex mozek.

Diogenův syndrom: příznaky

Diogenův syndrom je spojen s nesrovnalostmi v několika oblastech, kterými jsou osobní hygiena, kontakty s jinými lidmi a hromadění nepotřebných věcí. Konkrétněji mezi příznaky Diogenova syndromu patří:

  • přerušování kontaktů s jinými lidmi (pacient trpící touto entitou se vyhýbá kontaktu i se svými příbuznými, uzavírá se doma a projevuje zjevnou neochotu v situacích, kdy se má stýkat jak s cizími, tak s lidmi, které zná)
  • hygienická nedbalost (ohledně osobní hygieny i v tom, že ji pacient přestane užívat úplně, ale souvisí i s pořádkem ve svém nejbližším okolí)
  • shromažďování (lidé s Diogenovým syndromem mohou sbírat různé předměty - dokonce i odpadky - o jejichž hodnotě jsou jistě přesvědčeni a které rozhodně nikomu nedovolí vyhodit)
  • nedůvěra, podezíravost vůči druhým lidem (tyto mohou vést k agresivnímu chování pacienta při kontaktu s kýmkoli)
  • zanedbávání jídla

Diogenův syndrom – díky svým symptomům – může vést až k velmi vážným následkům. Kvůli nedostatečné hygieně mohou pacienti trpět různými kožními chorobami.

Lidé s Diogenovým syndromem jsou také ohroženi podvýživou nebo kachexií.

Stává se, že sběr související s jednotlivcem má za následek uhnízdění různých červů nebo hlodavců v domácnosti člověka, který jimi trpí - to může způsobit problémy jak pacientovi, tak lidem žijícím v jeho blízkosti

Diogenův syndrom: rozpoznání

Neexistují žádná specifická, přísná kritéria pro diagnózu Diogenova syndromu – jeho název se neobjevuje v klasifikaci onemocnění MKN-10 ani v psychiatrické klasifikaci DSM-5.

Zde jsou další kontroverze související s tímto problémem - nelze tedy jednoznačně říci, zda pacient skutečně trpí Diogenovým syndromem

Jedno je však jisté: pokud je podezření na tuto entitu, pacient musí být rozhodně převzat do péče lékařů a mítrůzné provedené studie. Hovoříme zde jak o laboratorních testech, tak o zobrazovacích testech (týkajících se především struktur nervového systému).

Často je nutné absolvovat psychiatrické vyšetření - symptomy naznačující Diogenův syndrom mohou ve skutečnosti vyplývat z takových problémů, jako je mj. schizofrenie, obsedantně-kompulzivní porucha nebo deprese. Další možnou příčinou poruchy spojené se syndromem je frontotemporální demence.

Když se tedy objeví příznaky Diogenova syndromu, je nutné důkladně analyzovat zdravotní stav a pátrat po případných onemocněních, která by s jeho výskytem mohla souviset

Diogenův syndrom: léčba

Bohužel neexistují žádné specifické metody léčby Diogenova syndromu - nejsou známy žádné léky, které by při podávání pacientům trpícím touto jednotkou mohly vést k vyřešení jejich onemocnění.

Nejdůležitější je výše popsaná diagnostika - pokud je u pacienta diagnostikována např. nějaká duševní porucha, pak je nutné aplikovat léčbu typickou pro daný problém

Lidé s Diogenovým syndromem mají podporu od druhých lidí - svých příbuzných, ale často i např. ze sociální péče

Je jisté, že člověk trpící tímto jedincem nemůže být absolutně ponechán sám: ​​podvýživa nebo kachexie mohou nakonec vést až k ohrožení života.

V tomto případě zbývá jen trpělivost. Pokusy bojovat proti sbírání věcí mohou být po dlouhou dobu neplodné, ale pokud jsou prováděny jemně, mohou být účinné.

K překonání averze k ostatním lidem je také zapotřebí úsilí, ale i zde je nutná velká opatrnost

Pokud má lékař nebo sestra navštívit osobu s Diogenovým syndromem, stojí za to se ujistit, že jde vždy o tytéž osoby – pak je větší šance, že se k nim pacient nakonec přestane chovat nepřátelsky.

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Soustředí se na práci s pacientyvždy jim naslouchat a věnovat jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Psychiatrie