Existují dvě fáze spánku: REM spánek a NREM spánek. Fenomény související s nočním odpočinkem jsou zajímavější, než byste si potenciálně dokázali představit – málokdo například ví, že ve spánku nastávají fáze, kdy zažíváme rychlé pohyby očí nebo i takové okamžiky, kdy se – ač si to spíše neuvědomujeme – probouzíme. na pár okamžiků ze spánku. Ale co přesně charakterizuje různé fáze spánku a co se během nich děje?

Fáze spánkujsou fáze spánku, uspořádané do cyklů. Spánek k životu je prostě nutný - teoreticky to zná každý, ale v praxi to stále rostoucí počet lidí prostě podceňuje a z různých důvodů (např. kvůli velkému množství profesních povinností) spí příliš krátce. To má negativní dopad na fungování celého těla – nejen že se pak cítíme vyčerpaní, ale také náchylní ke vzniku různých infekcí (které mohou být důsledkem poruch imunitního systému).

Zdá se, že spánek není nic jiného než stav, ve kterém jednoduše obejmeme Morphea a naše tělo odpočívá – nic nemůže být horšího. Během spánku dochází ke změnám svalového tonusu, pohybu očí nebo k řadě dalších jevů - různé z nich se vyskytují v konkrétních okamžicích spánku, které se označují jako spánkové fáze.

Fáze spánku: bdění

Před konečným usnutím a během krátkých probuzení jsou lidé ve fázi bdění. V této fázi spánku mrkáme víčky a dochází i k pohybu očních bulv, který je na nás stále závislý. Místem jsou pak - také v závislosti na naší vůli - pohyby různých svalů našeho těla

Bioelektrická aktivita mozku se postupně mění i ve fázi bdění: když máme oči otevřené, objevuje se nízkonapěťová smíšená aktivita s převahou beta vln, zatímco po zavření víček bioelektrická aktivita mozek je stále nízkonapěťový smíšený, ale pak v něm převládají alfa vlny.

Probuzení je fáze spánku, kterou lze nejsnáze přerušit. Když jsou však okolní podmínky příznivé pro noční odpočinek, může to vést k úplnému usnutí a vzniku následných spánkových fází.

Fáze spánku: NREM spánek

NREM fáze spánku(zkratka pro non-rapid eyepohybový spánek) se v polštině někdy označuje jako spánek bez rychlých pohybů očí. NREM je rozdělen do tří fází, které jsou:

  • Stádium N1: nejmělčí část spánku NREM, s pomalými pohyby očí, postupně se snižujícím svalovým tonusem, v bioelektrické aktivitě mozku, která zůstává smíšená a nízké napětí, začínají dominovat vlny theta; ze stadia N1 je možné se celkem snadno probudit, charakteristickým jevem jsou náhlé svalové záškuby, navíc se v této fázi spánku může dostavit i pocit připomínající pád
  • Stádium N2: další část spánku NREM, ve které postupně ustává pohyb očí, svalový tonus dosahuje minimálních hodnot, zatímco charakteristické projevy bioelektrické aktivity mozku (které lze vizualizovat v některé studii, o které bude řeč později) ) jsou spánková vřeténka a K-komplexy (které jsou považovány za projevy „obrany“ centrální nervové soustavy proti probuzení ze spánku), dalšími jevy specifickými pro tuto fázi spánku jsou pokles tělesné teploty a zpomalení srdeční frekvence.
  • Stádium N3: poslední fáze spánku NREM, ve kterém se oční bulvy nepohybují, svalový tonus zůstává nízký a v záznamu bioelektrické aktivity mozku se objevují charakteristické vysokonapěťové pomalé delta vlny; z této fáze spánku je nejtěžší nás probudit (je považována za nejhlubší fázi spánku), navíc pokud je někdo náměsíčný, probíhá to ve fázi N3 NREM spánku

Fáze spánku: REM spánek

Fáze REM spánku(zkratka pro spánek s rychlými pohyby očí) je v polštině definována jako spánek s rychlými pohyby očí. V jejím případě na rozdíl od NREM snu nejsou jednotlivá stádia specifikována.

REM spánek je charakteristický - jak už z jeho názvu vyplývá - rychlé pohyby očí, nejnižší svalové napětí (objevují se zde však fázické kontrakce svalových skupin) a jiná než dříve bioelektrická aktivita mozku (je smíšená, nízká -napětí, navíc dominující ve vlnách theta a beta).

Fáze REM spánku je zvláštní, ale především díky tomu, že se během ní objevují naše sny

Fáze spánku: studie

Jak některé z výše popsaných jevů souvisejících s jednotlivými spánkovými fázemi lze poměrně snadno postřehnout (například rychlé pohyby očí), jiné - např. svalové napětí nebo bioelektrickou aktivitu mozku - je nemožné posoudit bez použití specializovaného výzkumu.

Pro analýzu prvního zmíněnéhoparametry související se spánkem se používají elektromyografie (EMG), elektrická aktivita mozku může být hodnocena elektroencefalografií (EEG) a pohyby očí během spánku mohou být přesně hodnoceny elektroencefalografií (EEA).

Fáze spánku: Jak dlouhý je váš spánkový cyklus?

Pro běžného člověka se to, co se mu děje během spánku, nemusí zdát nijak zvlášť důležité. Pravda je ale taková, že je to úplně jinak – například podle toho, v jaké fázi spánku se budeme nacházet, když nám ráno zazvoní budík, záleží na tom, zda se cítíme vyspatí, nebo zda se cítíme úplně opačně.

Obvykle potřebujeme 4 až 6 spánkových cyklů, abychom měli dostatek spánku. Jeden spánkový cyklus se skládá z po sobě jdoucích fází spánku NREM, po nichž následují fáze spánku REM. Po každém z nich obvykle následuje velmi krátké probuzení, které si možná ani neuvědomujeme.

Jak dlouho trvá jeden spánkový cyklus? No, je to vlastně proměnná hodnota, a to i přes noc. První cyklus obvykle trvá asi 90 minut a další cyklus trvá 100 až 120 minut.

Variabilita se týká i toho, které fáze a fáze jsou při nočním klidu dominantní - první polovinu noci trávíme většinou ve fázi hlubokého spánku (stadium N3 fáze spánku NREM), zatímco v druhé polovině hluboký spánek trvá mnohem kratší dobu nebo se dokonce vůbec neobjevuje.

Výše ​​bylo zmíněno, že probuzení v „neadekvátní“ fázi spánku může být spojeno s nepříjemným pocitem nedostatku spánku – takový jev je skutečně možný a jeho riziko nastává v okamžiku probuzení z spánek spadá do REM fáze.

Fáze spánku: regulační faktory

Výše ​​jsou obecné rysy každé fáze spánku. Pravdou však je, že ne všichni lidé spí stejně – například délka každého spánkového cyklu závisí jak na genetických faktorech, tak na věku.

Jsou například lidé, u kterých jeden cyklus netrvá 120, ale jen 80 minut – tito lidé potřebují ke spánku mnohem méně času než ti s delšími spánkovými cykly.

Proměnný je i poměr délky jednotlivých spánkových fází - např. u novorozenců na rozdíl od dospělých tvoří velkou část z celkového nočního klidu (dosahující i poloviny) REM spánek (kde u dospělých je touto fází spánek trvá 90 až 120 minut a spánek NREM trvá 4–7 hodin.)

Vzhledem k výše uvedeným závislostem mohou někteří zvážit přesné počítání, kdy přesně která fáze spánku spadne, a pokusit se probuditkdyž jsou ve snu NREM. To však nemusí nutně pomoci, naopak může způsobit potíže se spánkem. Nejlepší je pamatovat si na dostatek hodin spánku každou noc – pro připomenutí – průměrný dospělý by měl spát 7 až 9 hodin za noc.

Přečtěte si také

  • Poruchy spánku
  • Parasomnie – bizarní chování při spánku
  • Lucidní sen
  • Výklad snů - význam snů
O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Přečtěte si další články od tohoto autora

Kategorie: