Shopaholismus - pro lidi, kteří jím trpí, výprodeje tak nějak trvají pořád a kupují neustále spoustu věcí. Ověřte si, co přesně je shopaholismus, přečtěte si, jaké mohou být jeho příznaky, a zjistěte, jaká je léčba shopaholismu.

Obsah:

  1. Příčiny shopaholismu
  2. Příznaky shopaholismu
  3. Léčba shopaholismu

Shopaholismusse zdá být relativně novým konceptem, ale v praxi tomu tak není. Tendence „povinně“ nakupovat různé věci byla popsána již v první polovině 20. století (autory těchto popisů byli Bleuler a Kraepelin).

Shopaholismus se někdy nazývá různě - setkat se můžete mj. s výrazy oneomania (z řeckých slov „onemai“, což znamená kupovat a „mánie“, což znamená šílenství), oniomania (termín odvozený rovněž z řečtiny, což je spojení slov „onios“ – na prodej a „mánie“ ") nebo kupholismus. V anglicky psané a odborné literatuře je shopaholismus označován především jako kompulzivní nákupní porucha.

Nejednoznačné jsou nejen definice, ale i kritéria pro rozpoznání závislosti na nakupování – především z tohoto důvodu je obtížné získat přesné statistiky o prevalenci tohoto problému v populaci. Odhadované údaje však naznačují, že až 15 % všech lidí může bojovat s touto poruchou. K nástupu shopaholismu obvykle dochází poměrně brzy, ve druhé dekádě života. Tento problém je mnohem častější u žen než u mužů.

Příčiny shopaholismu

Shopaholismus patří do skupiny poruch ovládání návyků a pudů. V jiném přístupu je považována za jednu z behaviorálních závislostí (v této skupině je závislost na nakupování spojena mj. se závislostí na mobilním telefonu, závislostí na internetu nebo závislostí na sportu).

Stejně jako u všech výše uvedených problémů, ani u shopaholismu nelze jednoznačně říci, co k jeho vzniku u daného člověka vedlo. Obecně převládá názor, že vývoj závislosti na nákupu je ovlivněn spolupůsobícími biologickými, sociálními a environmentálními faktory

Pokud jde o první z nich,Jde především o nepravidelnosti v hladinách různých neurotransmiterů ve strukturách nervového systému – existuje podezření, že příliš nízké hladiny serotoninu a dopaminu mohou souviset s výskytem shopaholismu. Mezi další faktory, které mohou přispívat k shopaholismu, jsou uvedeny následující:

  • obecná tendence člověka vyvinout si závislosti (někteří lidé se stanou závislými velmi snadno, ať už jde o psychoaktivní látky, internet nebo jen nakupování);
  • výskyt závislosti (ve formě shopaholismu nebo nějaké úplně jiné) v rodině daného člověka;
  • snaží se sledovat trendy převládající v nejbližším okolí (když se člověk pohybuje mezi lidmi, kteří používají pouze značkové oblečení nebo elektroniku - ve snaze je dohnat, může začít nakupovat stále více, a nakonec vyvinout závislost na nákupu).

Jsou chvíle, kdy je shopaholismus ve skutečnosti sekundárním problémem úplně jiného druhu poruchy. Lidé odmítaní lidmi nebo bojující s psychicky náročnými situacemi se někdy snaží zlepšit svůj stav nákupem různých produktů v obchodech - následné dočasné zlepšení může způsobit, že se pacient takové činnosti věnuje stále častěji a nakonec i závislost na nakupování.

Příznaky shopaholismu

Shopaholismus je primárně spojen s nakupováním věcí v přebytku, bez ohledu na to, zda jsou v danou chvíli potřeba nebo ne.

Může se zdát, že to, že toho někdo někdy nakoupí moc, by neměl být vážnější problém - v praxi je to ale úplně jinak a závislost na nakupování může zruinovat nejen toho, kdo s ní bojuje, ale také celá její rodina.

Mezi příznaky shopaholismu patří:

  • neustálá přítomnost v obchodech a nákupních centrech (může se stát, že pacient věnuje nakupování tolik času, že prostě nebude moci řádně plnit své rodinné nebo profesní povinnosti);
  • neustálé plánování dalších a dalších nákupů (myšlenky na nákup věcí mohou mít podobu posedlostí);
  • nákup věcí, které závislý na nakupování v podstatě vůbec nepotřebuje (např. asi tucet párů stejného svetru);
  • alokovat všechny své prostředky na nákupy (není neobvyklé, že shopaholik přestane platit účty nebo rezignuje na svého oblíbencetřídy, např. jazykový kurz nebo cestování, jen abyste si mohli koupit více věcí);
  • považovat nakupování za způsob, jak zlepšit špatnou náladu;
  • vznik zážitků podobných euforii při nákupu těchto věcí a pocit trapnosti nebo viny po nákupu těchto věcí.

V životě shopaholika se může stát nejdůležitější pouze jedna činnost: nákup. Člověk závislý na nakupování se může i hodně zadlužit – když mu nakonec dojdou vlastní prostředky na účtu, většinou se nebrání brát si úvěry v bance nebo si půjčovat peníze od přátel.

Shopaholik může také podceňovat potřeby své vlastní rodiny a vynakládat na nákupy dokonce celý domácí rozpočet. Stejně jako věci zakoupené závislým člověkem mohou být skryty, deficity v rodinném majetku je mnohem obtížnější zakrýt.

V konečném důsledku se shopaholismus může stát příčinou napětí a hádek v rodině, ale může dokonce způsobit rozpad shopaholického vztahu.

Přečtěte si také

Linka pomoci pro lidi se závislostmi na chování

Rozumné nakupování aneb jak se vyhnout nákupním pastím

Závisí závislost na pohlaví?

Uznáváme shopaholismus

Následky shopaholismu mohou být velmi vážné, takže není pochyb o tom, že tento problém prostě vyžaduje léčbu. Než je pacientovi nabídnuta jakákoliv terapie, je však nejprve nutné problém rozpoznat. Osoba pociťující potenciální příznaky shopaholismu by měla navštívit odborníka na duševní zdraví – psychologa nebo psychiatra.

Jak již bylo zmíněno dříve, neexistují žádná jednotlivá specifická kritéria pro identifikaci závislosti na nakupování. Při diagnostice tohoto problému je důležité identifikovat abnormality obecně související se závislostmi, jako je např skutečnost, že při snaze zdržet se nákupu se u pacienta rozvine podrážděnost nebo úzkost, nebo že muž, který měl dříve nějaké vášně a měl úspěšnou kariéru, je najednou zcela zanedbává a jediné, co ho začne zajímat, je nákup.

Shopaholismus může být potvrzen i ztrátou kontroly nad utrácením peněz a nakupováním nových věcí i přes vznik potíží s pokrytím jejich nákladů (tj. zjednodušeně řečeno např. nutnost půjčit si, abyste mohli pokračovat v nakupování).

Pokud máte podezření na shopaholismus, vyplatí se v první řadě zajít k psychiatrovi. Stává se, že závislost na nákupu je pouze jedním z problémů pacienta -se shopaholismem mohou koexistovat mj. deprese, úzkostné poruchy a poruchy příjmu potravy. V situaci, kdy má shopaholička některý z těchto problémů, je psychiatr schopen jej diagnostikovat a navrhnout vhodnou léčbu.

Léčba shopaholismu

V léčbě závislosti na nakupování hraje nejdůležitější roli psychoterapie. Vyrovnat se s tímto problémem mohou pacientovi různé druhy psychoterapie, ale obecně je v případě shopaholismu zdůrazňována účinnost kognitivně-behaviorální psychoterapie

Léčba shopaholismu není jen psychoterapie – pacient také potřebuje (a možná především) podporu svých blízkých. Často je potřeba využít finanční poradenství - závislost na nakupování, zvláště pokud trvá dlouho, může nakonec vést k již zmíněnému vážnému zadlužení shopaholika.

Nákupní chování je třeba upravit během léčby i po ní. To může zahrnovat mj na tom, že by shopaholik nechodil do obchodů s platebními kartami, ale pouze s hotovostí - to samozřejmě umožňuje omezit počet nakupovaných věcí. Dobrá situace je, když člověk závislý na nakupování chodí do nákupních center se seznamem věcí k nákupu, navíc je nejlepší, když je při nakupování vždy někdo s ním.

Proces vymanění se ze shopaholismu a ano, může to trvat dlouho. Když je však pacient motivován překonat závislost na nakupování a může se spolehnout na podporu svých blízkých, šance, že nakupování již nebude dominovat jeho životu, existuje.

Kategorie:

Psychologie