Pravidla savoir-vivre vyžadují, abyste se chovali taktně nejen v nové společnosti, ale také v kruhu blízké a širší rodiny. Nepříjemnosti mohou způsobit vztahy se vzdálenými příbuznými a tchánami, které známe méně než členy naší domácnosti nebo je vídáme jen při rodinných oslavách. Jak přistupovat k blízkým i vzdáleným členům rodiny, abyste se stali vychovaným člověkem?

Pravidla savoir-vivreve vztahu k členům rodiny nejsou, na rozdíl od zdání, nelehkou záležitostí. Jednak vyžadují dodržování přiměřeného odstupu a jednak by měly sloužit k udržování blízkého, srdečného vztahu. Tato dvojí povaha rodinných vztahů vede k nedorozuměním a trapnosti. Vyvstávají otázky: co dělat v případě konfliktu? Jak se chovat při obřadech jako je svatba, křest, pohřeb?

Prokazování dobrých mravů ve výše uvedených situacích je obzvláště důležité, protože určuje celkový vztah s našimi blízkými. Často i malá chyba ve vztahu k rodinnému příslušníkovi pociťuje jako krutou urážku. Pokud chybu včas nenapravíme, může se tato nešikovnost proměnit v dlouhodobou zášť.

Rodiče a děti

Dříve bylo běžné pravidlo oslovovat rodiče ve třetí osobě. Dnes už to nikdo nevyžaduje a tento zvyk přežil jen u starší generace. Děti jsou však stále povinny projevovat úctu a poslušnost svým rodičům. Nejmladší by měli respektovat zákazy a příkazy na ně kladené. Nejlepší je, když už od malička pomáhají s domácími pracemi – nejprve drobnými, jako je mytí, a postupem času se stále více zapojují do péče o domácnost. Při odchodu ke kamarádovi nebo na párty by dítě mělo vždy informovat rodiče, kam jdou a kdy se vrátí – i když jim je 20 let. Dokud mladý člověk bydlí v RD, je nutné informovat blízké o tom, kam se vydává. Když si dítě přivede domů kamaráda nebo kolegu, je povinno je seznámit s rodiči. Je to výraz úcty nejen k domovníkům, ale i k hostovi.

  • Dospělé dítě doma. Známka nezralosti nebo nový trend?

Dospělí by se samozřejmě měli při pohlavním styku také chovat správnědětem. Násilné vnucování vůle nevede k ničemu dobrému, ale může zvýšit vzpurné sklony dítěte. Místo křiku je vhodné mluvit v klidu, a pokud i přes vysvětlování nechce útěcha splnit naše požadavky, je třeba uplatnit racionální trest - například braní kapesného. Je také důležité věnovat dítěti každý den trochu volného času a zajímat se o jeho záležitosti – a to není o náhodných otázkách typu „co je ve škole?“, ale o skutečný závazek k záležitostem dítěte.

Musíte znát tato pravidla savoir-vivre!

Prarodiče

Starší lidé si zaslouží respekt a pochopení. Neprojevujme proto netrpělivost nebo podrážděnost, když si babička nebo dědeček znovu stěžují na špatné zdraví. Asi mají málo příležitostí mluvit s někým blízkým a hledají zájem. Pak bychom jim měli ukázat zájem, utěšit, ukázat jim, že jsou pro nás důležití, i když je to pro nás těžké. Pokud nemáme čas nás navštívit, měli bychom si alespoň čas od času zavolat. Ignorování starších a starat se pouze o své záležitosti se nám ukazuje velmi špatně.

  • K čemu jsou potřeba prarodiče? Jací jsou nejlepší prarodiče?

Když mluvíte s prarodiči, vždy stojí za to se zeptat, jestli něco nepotřebují nebo jestli pro ně nelze něco udělat. Je velmi pravděpodobné, že například samotné nakupování je pro ně velký problém.

Pamatujte také na kulturní chování na veřejných místech – usazení starší osoby v autobuse nebo potřesení rukou při nastupování nebo vystupování z autobusu.

Vztahy se tchyněmi

Tradice vyžaduje, aby se s rodinou manžela nebo manželky zacházelo jako s jejich, přesto je přirozené se od svých tchánů distancovat. V takových vztazích je snadné překročit hranici známosti, i když se také často stává, že zeť nebo snacha mají příliš velkou rezervu, což také neusnadňuje kontakty. Zde jsou příklady, jak se dostat z těch nejtrapnějších situací.

Jak oslovit své tchány?

"Máma", "Táta", "Pan.", "Paní" nebo možná jménem? Zdá se, že ani jedno z řešení není dokonalé: „máma“ a „táta“ působí mnoha lidem uměle a trapně, protože nemají tak blízko ke svým tchánům jako k vlastní rodině. Na druhou stranu „pán“, „paní“ zní příliš formálně a mluvit jménem příliš přímo. Nejlepší je, když si tchánové sami určí, jak chtějí být oslovováni – pak je nejjednodušší se vyhnout trapasu. Pokud vám nenavrhnou konkrétní řešení, nic vám nebrání se jich na to zeptat. Musí se to však dělat hezky a taktně. V žádném případěměli byste se svými tchány přejít na „vy“ bez předchozí dohody.

  • Vaše nová RODINA - jak navázat dobré vztahy s rodinou vašeho manžela

Co dělat, když dojde k neshodě?

Tchánové mohou mít jinou představu o zakládání domácnosti nebo výchově dětí. Často neváhají otevřeně kritizovat naše nápady a poučovat nás. Jak se v takové situaci vyhnout konfliktu?

Nejprve naslouchejte svým tchánům. Jejich rady mohou být opravdu užitečné, nebo alespoň stojí za zvážení. Pokud je rázně odmítneme, musí to být sděleno specifickým, ale klidným a kulturním způsobem. Také stojí za to uklidnit, že i přes různé názory si vážíme každé rady. Tchánové by měli respektovat naše názory a nepouštět se do dalších diskuzí. Bylo by vážné faux-pas v této situaci se urazit a vymlouvat se.

Na co nezapomínat při každodenních kontaktech?

Na denní bázi se vyplatí pravidelně volat svým tchánům a pozvat je čas od času k sobě. Je to dobrá příležitost podělit se o to, co se doma děje, a lépe se navzájem poznat. U příležitosti setkání stojí za to si něco uvařit a postarat se o pořádek. Pokud jsme na návštěvě u tchyně, je dobré pochválit kuchařský talent tchyně. Poznámka o pěkných šatech nebo novém účesu také oceníme.

Důležité

Respektujte právo dítěte na soukromí

Každý člen rodiny bez ohledu na věk má právo na soukromí. Rodiče starších dětí by neměli bez varování vstupovat do uzavřené místnosti svých dětí. Je nepřijatelné číst soukromou korespondenci dítěte, prohlížet obsah počítače nebo telefonu (pokud nejde o bezpečnost a neuspokojení naší vlastní zvědavosti).

Savoir-vivre na rodinných oslavách

Na obřadech jako jsou svatby, recepce, křtiny nebo pohřby se setkáváme s dlouho nevídanými členy rodiny. Za těchto okolností je dobré znát etiketu, abyste udělali dobrý dojem. Zde jsou nejdůležitější pravidla savoir-vivre pro rodinné oslavy.

Narození dítěte

Vzhled nového člena rodiny je událost, kterou nelze ignorovat. Když se máma a batole cítí dobře, stojí za to zavolat a poblahopřát. Poté, co jsou doma, můžete navštívit, ale musíte se předem domluvit. Na schůzce není vhodné vystupovat s prázdnýma rukama - určitě oceníte, když dítěti dáte malý dárek, například chrastítko nebo medvídka.

Křest

Při výběru křtu nezapomeňte na správné oblečení. Neměly by to být večerní šaty nebo něco extravagantního, protože tento typ oslav zahrnuje účast na mši v kostele. Nejlepší je zvolit klasický, elegantní outfit v tlumených barvách.

Kmotři by měli poskytnout zvláštní dárek, který dítěti připomene důležitý okamžik v jeho životě, kterým byl křest v budoucnosti. Může to být zlatý řetízek s medailonem nebo jiný šperk, který nemusí být nutně náboženského charakteru. Například je velmi módní dávat jako dárky náramky nebo přívěsky s vyrytým jménem dítěte.

Svatba a hostina

Pokud jsme obdrželi pozvánku na svatbu, ihned si ověřte, zda termín obřadu není v rozporu s našimi dalšími závazky. Pokud se nemůžeme dostavit na svatbu, nezapomeňte předem informovat organizátory.

Neexistují žádná jasně definovaná pravidla, pokud jde o oblečení na svatby a recepce. Je však vhodné si zapamatovat několik základních pravidel:

  • není vhodné, aby se žena na obřadu objevila v bílých šatech - tato barva je považována za vyhrazenou pro nevěstu;
  • výrazné šaty s hlubokým výstřihem, flitry a výrazný make-up se hodí spíše na diskotéku než na svatbu - je lepší obléci něco mimořádného, ​​ale se třídou;
  • svědci by si měli s nevěstou a ženichem předem domluvit oblečení, aby svým vzhledem nezastínili mladé lidi a jejich oblečení k sobě barevně i střihově ladilo.

Měli byste být v kostele včas, a pokud se opozdíte, posaďte se co nejtišeji, abyste nezpůsobili povyk. Po skončení svatebního obřadu přistupujeme k nevěstě a ženichovi a přejeme vše nejlepší. Je to také vhodný čas na darování květin a svatebního daru. Pokud v davu poznáme někoho z rodiny, neváhejte přijít, pozdravit a popovídat si.

Při svatbě není dobré to s alkoholem přehánět – může nás zdiskreditovat nejen v očích nevěsty a ženicha, ale i zbytku hostů, z nichž velkou část tvoří naše vlastní rodinu. Vynechme na pár hodin i reflex vše vytýkat, i když máme výhrady k organizaci svatby. Je velmi neslušné komentovat vzhled nevěsty, stěžovat si na jídlo nebo hudbu.

Až se budete připravovat k odchodu, nezapomeňte znovu poslat svá přání a poděkovat novomanželům a jejich rodičům za pozvání. Nechat svatbu "v tajnosti" bez informování organizátorů je obrovský problém.

Pohřeb

Během pohřbu musíme mít tmavé, nejlépe černé oblečení. Tuto barvu nosíme na znamení smutku a respektu k citům příbuzných zesnulého. Světlé oblečení je nepřijatelné, takže i když nemáme v šatníku nic vhodného, ​​je lepší koupit nebo vypůjčit oblečení někoho jiného vhodné pro takový obřad.

Měli byste si s sebou na pohřeb přinést kytici květin. Jeho velikost je dána vztahem mezi námi a zesnulým – pokud se jednalo o osobu, se kterou jsme měli špatný kontakt, může být přinášení honosných věnců vnímáno jako projev přílišné povýšenosti.

Je velmi důležité, abyste se po obřadu přiblížili k blízkým zesnulého a vyjádřili jim svou soustrast. Nesnažte se utěšovat, což v takových situacích může znít uměle a místo povzbuzení může urazit pozůstalé členy rodiny. Místo toho stojí za to být upřímný a říct něco od sebe – něco, co vychází z hloubi našeho srdce. Pokud opravdu na nic nemyslíme a bojíme se trapnosti, můžete vždy jednoduše říci „Je mi to hluboce líto“ nebo „přijměte mou upřímnou soustrast.“

Kategorie:

Psychologie