Mikrobiom kůže se skládá z bakterií, virů, hub a roztočů, které obývají její povrch. Pokud jsou v kvantitativní a druhové rovnováze, chrání pokožku, díky čemuž se neobjeví například atopická dermatitida, alergie, lupy a další kožní onemocnění. Co ovlivňuje kožní mikrobiom?

Kůže je největší lidský orgán, který chrání tělo před škodlivými patogeny. Této ochraně napomáhají i mikroorganismy, které ji při svém životě v rovnováze chrání před výskytem příznaků způsobujících nepohodlí a následně i kožní onemocnění.

Správný mikrobiom pokožky zaručuje její zdraví a pěkný vzhled, proto se nevyplatí zbavovat se mikroorganismů mj. časté používání kosmetických procedur nebo agresivních pečujících přípravků. Zjistěte, jak funguje kožní mikrobiom, co ho ovlivňuje a jak se o něj starat.

Kožní mikrobiom – co to je?

Mikrobiom kůže je komplexní ekosystém skládající se z mikroorganismů, které obývají její povrch. Termín „mikrobiom“ se stal populárním, když Joshua Lederberg získal v roce 2001 Nobelovu cenu a ve svém výzkumu jej definoval jako soubor genomů všech mikrobů obývajících lidské tělo, tedy bakterií, hub, virů a roztočů.

Na druhé straně tzv kožní mikroflóra je soubor mikroorganismů chápaných jako buňky. Stojí za to si uvědomit, že okolní prostředí je plné různých mikroorganismů, které se odtud snadno přenášejí na pokožku.

Kůže je tak kolonizována nejen prospěšnými a neutrálními mikroorganismy, které žijí v symbióze s kožními buňkami, ale i těmi méně žádoucími - patogeny

Jak uvedli vědci ze Slezské lékařské univerzity v Katovicích v „Dermatologickém přehledu“ v roce 2015, kožní mikrobiom se skládá hlavně ze čtyř typů bakterií: Actinobacteria, Firmicutes, Bacteroidetes a proteobacterai, Mallassezia houby a roztoči. ze skupiny Demodex.

Někdy je také obýván patogeny, včetně staphylococcus aureus a streptokoky, které zase mohou způsobovat infekce a vést tak k rozvoji různých kožních onemocnění

Je však třeba zdůraznit, že kožní mikrobiom je u každého člověka individuální. Výzkum P.Kowalczyk, K. Głowacka a E. Górska, publikovaná v „Medycyna Rodzinna“ v roce 2015, prokázala, že pouze 13 % mikroorganismů získaných z povrchu ruky je identických u dvou jedinců.

To dokazuje, že kůže je velmi rozmanitá, pokud jde o mikroorganismy, které na ní žijí. Navíc stojí za to vědět, že jak druhové složení, tak i kvantitativní složení závisí mimo jiné na z jednotlivých oblastí kůže, její tloušťky, jakož i vlhkosti a teploty.

Kožní mikrobiom – jaké jsou jeho funkce?

Kůže je největší orgán lidského těla, jehož úkolem je integrovat se s vnějším prostředím a zároveň chránit před patogeny, které chtějí proniknout dovnitř těla.

Přestože je kožní mikrobiom v neustálém kontaktu s mikroorganismy v prostředí, díky své struktuře vč. suchý, drsný a často šupinatý povrch, není přátelský k růstu patogenů.

Kůže nepřijímá žádné mikroorganismy, se kterými přichází do kontaktu a chrání tak tělo před tvorbou abnormální mikroflóry

Obsahuje také látky, které jej chrání před patogeny (např. lůj s obsahem triglyceridů), a které nejen brání vstupu nepříznivých mikroorganismů, ale také aktivují mechanismy imunitního systému, které s hrozbou účinně bojují.

Bohužel špatný stav kůže může být pro tělo škodlivý a ovlivnit růst patogenních bakterií. Infekce se vyskytují hlavně kvůli nízké imunitě, když je člověk léčen antibiotiky, nebo když má kůže rány nebo cizí tělesa (např. umělé chlopně).

Kožní mikrobiom – na čem závisí a co ho ovlivňuje?

Kožní mikrobiom závisí na mnoha faktorech, včetně na tloušťce kůže - jiné mikroorganismy budou kolonizovat ploché povrchy kůže a další kožní záhyby a dutiny. Tato místa se kromě odlišné struktury liší také teplotou a vlhkostí, což také ovlivňuje složení mikrobiomu

Na mazem bohatém krku, obličeji a hlavě se proto nacházejí mj. houby rodu Mallassezia, Actinobacteria a Firmicutes. Na druhou stranu vlhká místa, tedy chodidla, podpaží a v oblasti genitálií, jsou kolonizována pouze Actinobacteria a Firmicutes a v oblastech převažujících na kůži, označovaných jako suché, se navíc objevují Bacteroidetes a Proteobacteria

Složení mikrobiomu závisí také na pH pokožky (obvykle je středně kyselé, 4-4,5), expozici UV záření a životním stylu

Složení kožního mikrobiomu tedy není ovlivněno pouze tímjíme každý den, ale také jak vypadá každodenní péče o pleť, zda je vykonávána pravidelná fyzická aktivita a užívány stimulanty. Počet a rozmanitost mikroorganismů kolonizujících kůži závisí také na užívaných lécích, stresu a také se mění s věkem (např. u seniorů, jejichž kůže je suchá, je mikrobiom méně rozmanitý).

Kromě toho je kožní mikrobiom u žen a mužů odlišný – do značné míry závisí na hormonech a konkrétních obdobích života, např. těhotenství nebo menopauza u žen nebo puberta u obou pohlaví. To platí také pro rozdíly v rámci etnických skupin, život na různých kontinentech, v jiném klimatu a v industrializovaných nebo neindustrializovaných zemích.

DŮLEŽITÉ! Kožní mikrobiom je v době narození obýván mikroorganismy. U žen rodících silou přírody dítě přijímá mikroflóru porodních cest, zatímco u žen rodících císařským řezem mikroflóru kůže matky.

U nejmladších obývají kůži především bakterie a plísně. Je však na místě zdůraznit, že kolem 3. roku mají miminka na kůži nejvíce mikrobů, s čímž souvisí mj. s vývojem a fyziologickými změnami

Jak uvedli výzkumníci Y. Belkaid a T. Hand v roce 2012, složení mikrobiomu závisí také na genetické predispozici a metabolických onemocněních. Je to proto, že mění vlastnosti epidermis, což ovlivňuje, jak vypadá kožní mikrobiom u konkrétního člověka.

Navíc se promítá i do fungování imunitního systému, který pak není schopen tělo chránit před alergiemi a autoimunitními kožními chorobami

Složení mikrobiomu je navíc ovlivněno i dočasnými infekcemi a nemocemi, jako je chřipka, které způsobují, že se počet a druhy mikroorganismů na pokožce mění, ale po vyléčení se vrátí k předchozímu složení

Kožní mikrobiom a onemocnění

Normální kožní mikrobiom je vyvážený jak z hlediska druhů na něm kolonizovaných, tak i co do počtu. Bohužel nevyváženost, tzn. dysbióza znamená, že kůže netvoří tak silnou ochrannou bariéru, což zase zvyšuje riziko kožních onemocnění.

Vstup patogenů žijících na kůži do těla může způsobit symptomy, které způsobují nepohodlí, ale i závažná onemocnění, včetně kožních onemocnění jako je atopická dermatitida (AD) a civilizačních chorob, jako je diabetes.

A tak, pokud je kůže suchá, bude kolonizována např. stafylokoky, které infikují lidi trpícípro atopickou dermatitidu (AD). Výzkum S. Seite a kolegů z roku 2014 prokázal, že mikrobiom pacientů s AD a zdravých lidí se liší - v první skupině je zjištěna přítomnost patogenních bakterií Staphylococcus spp. a obecně nižší diverzita mikrobiomu.

Na druhé straně vědci z University of Ioannina Medical School v roce 2012 publikovali v "Clin Microbiol Rev." výzkum dokazující, že nejběžnější houby na kůži, tedy plísně ze skupiny Malassezia, stimulují produkci prozánětlivých cytokinů.

Ty zase zesilují kožní příznaky u pacientů trpících mj na atopickou dermatitidu, psoriázu, seboroickou dermatitidu a další dermatitidy, zánětlivá onemocnění. Plísně jsou také zodpovědné za tvorbu např. lupů a demodikóza, která patří do skupiny roztočů, může způsobit erytém na kůži a následně i růžovku.

Kožní mikrobiom – jak se starat?

Jak zdůraznil Dr. Robynnr Chutkan, autor knihy „Dobré bakterie“, měli byste věnovat pozornost kosmetice a ošetření pleti, protože mnohé z nich mohou narušit rovnováhu mikrobiomu.

Jde o to, že látky, které obsahují (hlavně alkohol a antibakteriální látky) odstraňují z povrchu kůže potřebné bakterie a další mikroorganismy, což následně vede k dysbióze.

I když se tedy pokožka zpočátku stává pouze méně elastickou a suchou, časem se mohou objevit i závažná kožní onemocnění. Je třeba zdůraznit, že i voda může být pro pokožku škodlivá, proto se nevyplatí mýt si obličej, např. několikrát denně, protože její zásaditá reakce může způsobit přemnožení patogenů.

Pro správnou péči o kožní mikrobiom používejte kosmetiku bez konzervantů, barviv a vůní, převážně s jednoduchými přísadami.

Vzácné používání antibiotik, například často používaných k léčbě onemocnění, jako je akné, bude také prospěšné pro pokožku.

Jejich externí aplikace nenávratně mění složení mikrobiomu, které může být později obtížné znovu vybudovat. Proto se před rozhodnutím o konkrétním typu léčby a konkrétních opatřeních vyplatí zvážit všechny možnosti, včetně těch méně invazivních.

Aby byl kožní mikrobiom rozmanitý, vyplatí se užívat i probiotika. Nejčastěji se používají k udržení rovnováhy střevního mikrobiomu, ale je třeba připomenout, že některá kosmetika je obohacena o prebiotika, která jsou výbornou živnou půdou pro bakterie.

O autoroviSoňa MłodzianowskaNovinář, redaktor, textař. Publikuje ve zdravotních a rodičovských časopisech a portálech. PatříSdružení novinářů pro zdraví.

Přečtěte si další články tohoto autora

Kategorie:

Dermatologie