Závratě mohou mít mnoho příčin. Lehká závrať po náhlé změně polohy těla nebo při řízení auta je normální reakcí těla. Ale když se svět zdánlivě bezdůvodně houpe a točí, musíte navštívit svého lékaře. Zkontrolujte, jaké mohou být příčiny závratí. Která onemocnění se projevují vertigem?

Odkud to pocházízávratě ? Co by mohlo býtpříčin vertiga ? Abychom tomu porozuměli, stojí za to dozvědět se trochu o mechanismu, který člověku umožňuje udržovat rovnováhu a orientaci v prostoru. Je založena na analýze velkého množství informací, které jsou neustále přenášeny do mozku prostřednictvím různých receptorů:

  • labyrint- rovnovážný orgán umístěný ve vnitřním uchu - vysílá informace o rotačních pohybech hlavy a o horizontálním a vertikálním pohybu;
  • zrak- pomáhá určit polohu těla v prostoru a způsob pohybu;
  • receptory hlubokého hmatu a cítěníumístěné v kůži, svalech, šlachách a periostu - přijímají a předávají podněty, které umožňují orientaci v postavení jednotlivých částí těla ve vztahu k životnímu prostředí.

Alespoň dva z těchto systémů musí bezchybně fungovat a přenášet konzistentní informace do mozečku – orgánu, který mimo jiné odpovídá pro rovnováhu a motorickou koordinaci. Pokud něco začne selhávat, svět se může náhle otočit.

Závrať je symptom, ne nemoc

Závrať není nikdy nemoc sama o sobě, ale může doprovázet některá onemocnění nebo být příznakem poruch v těle – více či méně závažných. Nejčastěji jsou příznakem poruch labyrintu (např. po zánětech středního ucha, při Ménièrově nemoci nebo kinetóze, jejichž příčinou je nadměrné dráždění labyrintu pohybem vozidla a nesoulad mezi podněty vnímanými zrakem a labyrintem). Závratě a nerovnováha, zejména u starších lidí, mohou také vyplývat z hypoxie v mozku. Důvodem bývá ateroskleróza vedoucí ke zúžení cév nebo degenerativní změny v krční páteři, které brání proudění okysličené krve. Diabetes a hypertenze také vedou ke změnám v cévách, které mohou způsobit mozkovou hypoxii. I díky tomu se svět může otočitproblémy se zrakem (např. špatně zvolené brýle, vznikající glaukom), otravy toxickými látkami nebo léky (např. aspirin), ale na vině mohou být i anatomické změny v mozku (např. nádory).

Nezbytné testy v případě závratí

Vzhledem k tomu, že nerovnováha může být příznakem vážných i méně závažných zdravotních stavů, je vždy důležité zjistit příčinu. Často to není jednoduché. Obvykle po rozhovoru s pacientem a zjištění, jaké další neduhy doprovázejí závratě – např. nevolnost, dvojité vidění, svalový třes – lékař primární péče doporučí specialistu, především ORL specialistu, oftalmologa, neurologa a kardiologa. Pro stanovení diagnózy je třeba provést různé testy, například:

  • elektronystagmografie (ENG)- pomáhá odhalit poškození labyrintu. Test spočívá ve stimulaci labyrintu při tzv kalorické testy (střídavě nalévání teplé a studené vody do ucha nebo vhánění studeného a teplého vzduchu dovnitř) a díky elektrodám připevněným na spáncích počítačový záznam očních pohybů. Vyvoláním lehkého nystagmu lze posoudit funkci labyrintu. Nystagmus jsou rytmické, symetrické pohyby obou očních bulv v horizontální nebo mírně rotující rovině, nikdy nejsou vertikální a v případě labyrintových onemocnění také ne divergentní
  • Videonystagmografie (VNG)- spočívá v registraci nystagmu kamerou spojenou s počítačem. Parametry nystagmu zaznamenává a vypočítává počítač a jejich vyhodnocení umožňuje určit typ poškození rovnovážného systému;
  • RTG krční páteře- ukazuje degenerativní změny, které mohou narušit průtok krve do mozku;
  • test průtoku krve karotidou (ultrazvukový Doppler)- pomáhá odhalit zúžení v tepnách způsobující poruchy krevního oběhu

Existuje mnoho dalších testů, ale i přes široké diagnostické možnosti je často nemožné určit příčinu vertiga. Vždy je ale potřeba je ošetřit nebo uklidnit, aby nebránily každodennímu životu.

Léky doporučené při poruchách rovnováhy

Ve farmakologické terapii se používá několik typů léků. V závislosti na příčině vertiga se doporučují následující léky:

  • zlepšení průtoku krve centrálním nervovým systémem nebo vnitřním uchem;
  • antiagregace, zlepšující oběh a prevence krevních sraženin;
  • diuretika, která upravují složení elektrolytů a objem tekutiny ve vnitřním uchu;
  • chemoterapeutika – protiléčivavirové nebo bakteriální infekce.

Kromě toho, a pokud není zjištěna příčina onemocnění, může lékař předepsat léky, které inhibují centrální nervový systém. Je pravda, že pouze zmírňují nepříjemné příznaky - závratě, nevolnost, zvracení - ale umožňují normální fungování. Důležitým prvkem terapie jsou také speciální cvičení - jejich cílem je zlepšit automatické reakce těla odpovědné za udržení rovnováhy a zlepšit plynulost a koordinaci pohybů. Dobré výsledky však podávají pouze u mladých lidí, protože s věkem schopnost adaptace slábne a po 65. roce života prakticky vůbec mizí

Nevolnost z pohybu – můžete se jí vyhnout

Závratě, nevolnost, a dokonce i zvracení, studená a zpocená pokožka… Pro mnoho lidí je cestování letadlem, lodí nebo autem skutečným trápením. Mechanismus kinetózy je naštěstí dobře znám a lze mu proto předcházet. Proti vzniku nepříjemných příznaků působí léky, které (pokud se užívají s dostatečným předstihem) tlumí nadměrnou aktivitu autonomního nervového systému. Pomáhá také dodržovat určitá pravidla chování – nepřejídat se před cestou pokud možno, posadit se po směru jízdy, zajistit čerstvý vzduch. Je také důležité dívat se na stabilní horizont a ne na vlnící se vodu nebo blikající krajinu, protože to navíc dráždí labyrint.

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Zdraví