Transfuze krve je často život zachraňující procedura, která je nezbytná nejen pro oběti nehod, ale také pro ty, kteří trpí řadou závažných onemocnění. Kdy je nutná krev nebo krevní transfuze? Kdy nesmí lékař provést krevní transfuzi, a to ani kvůli záchraně života? Mají rodiče právo odmítnout souhlas s krevní transfuzí dítěte?

Transfuze krveje transfuze určitého množství krve nebo krevních produktů za účelem doplnění jejího nedostatku po získání souhlasu pacienta s léčbou. Podle údajů webu kulniacy.pl se v Polsku ročně provede až 2 miliony krevních transfuzí nebo krevních produktů.

Transfuze krve nebo krevních produktů: kdy je to nutné?

Lidské tělo se dokáže vyrovnat se ztrátou malého množství krve – během několika týdnů pak produkuje nové červené krvinky. Pokud však došlo ke ztrátě vícekrve, krevní transfuzeje jediný způsob, jak rychle doplnit nedostatek krve a zachránit tak život. O transfuzi krve se proto rozhoduje v případech, kdy pacienta nelze léčit jiným způsobem a přínosy zákroku převažují nad riziky spojenými s možnými komplikacemi

Transfuze plné krveje výkon, který se provádí velmi zřídka kvůli riziku reakcí souvisejících s podáváním nepotřebných prvků. Transfuze plné krve se proto provádějí pouze v několika případech:

  • masivní krvácení, tj. když dojde k náhlé a významné ztrátě krve (30-60%)
  • chirurgické zákroky
  • v dialýze a mimotělním oběhu
  • se swapovými převody

Obvykle jsou transfuzí podávány pouze ty složky krve, u kterých je zjištěn nedostatek.

1. Transfuze červených krvinek (RBC)

Transfuze červených krvinekse používá k léčbě anémie (nedostatku červených krvinek). Anemický organismus neprodukuje dostatek červených krvinek pro přenos kyslíku, který je nezbytný pro správné fungování těla.

Tento typtransfuze krvemůže být také potřeba u pacienta, který podstupujechemoterapie. Syntetické chemikálie používané v boji proti rakovině (včetně rakoviny krve) mohou snížit schopnost těla produkovat nové červené krvinky během léčby.

Kromě toho může být nezbytná krevní transfuze v případě krvácejících vředů, gastrointestinálních nádorů.

2. Transfuze bílých krvinek

Bílé krvinky se podávají v případě život ohrožujícího deficitu granulocytů (bílé krvinky - leukocyty - obsahující granule) nebo leukopenicko-infekčního syndromu

3. Transfuze koncentrátu krevních destiček (KKP)

V případě trombocytopenie, tj. při nedostatku krevních destiček nebo pokud krevní destičky nefungují správně, je nutná transfuze koncentrátu krevních destiček.

4. Plazmatické přípravky se používají v případě

  • krvácení u pacientů s hemoragickou diatézou, také vrozené (např. při léčbě hemofilie, von Willebrandovy choroby) - pakkoncentráty srážecích faktorů
  • imunologická onemocnění, v prevenci sérologického konfliktu mezi matkou a plodem, za účelem prevence některých infekčních onemocnění a u syndromů nedostatku protilátek - to je indikace k transfuziimunoglobuliny
  • hypoproteinémie (nedostatek v krvi), tj. stavy nedostatku bílkovin ve tkáních a orgánech, a hypoalbuminémie, tj. když je snížen plazmatický albumin. Poté je nutné podat transfuzialbumin
Důležité

Pokud se váš lékař chystá pacientovi provést krevní transfuzi, měl by vysvětlit, proč je to nutné. Měl by také předložit možné alternativy a uvést, že má možnost odmítnout. Pacient by měl s transfuzí písemně souhlasit.

Pokud daný pacient musel podstoupit krevní transfuzi, např. v důsledku úrazu, bez možnosti požádat ho o vyjádření, měl by mu lékař po zákroku vysvětlit důvody transfuze a tuto informaci uvést v formulář lékařské dokumentace

Autotransfuze krve – kdy může být potřeba?

Při plánovaných cévních, urologických, kardiochirurgických, ortopedických, gynekologických a jiných výkonech může být nezbytná autotransfuze, tedy transfuze pacientovy vlastní, dříve odebrané krve.

Náboženské důvody, proč se vzdávat krevních transfuzí

Jsou případy, kdy i přes nutnost provedení krevní transfuze pacient s výkonem nesouhlasí. Týká se to především svědků Jehovových, kteří nesouhlasí s transfuzí plné krve a jejích částí, a to ani v případě ohrožení života.Stojí za to vědět, že lékař, který transfuzi krve nemocnému svědkovi Jehovovi podal, aniž by ho o tom informoval, může být stíhán, i když byl zákrok nezbytný k záchraně jeho života, např. v případě krvácení při operaci.

Lékař by neměl podávat pacientovi krev, když pacient:

  • je plnoletý a vědom si své povinnosti nést odpovědnost za svůj život a zdraví
  • byl lékařem informován o všech následcích rezignace na transfuzi
  • se rozhodl svobodně a důvěřoval, že tímto způsobem naplňuje morální imperativ svého náboženství

Nedostatek souhlasu vyžaduje písemné prohlášení pacienta

Důležité

Žádný souhlas rodičů s krevní transfuzí dítěte

Podle mezinárodního práva – ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech – může lékař podniknout kroky k záchraně života dítěte, a to i proti vůli rodičů z náboženských důvodů . A co víc, lékař může chránit právo dítěte na zdraví proti vůli rodičů, i když nedošlo k bezprostřednímu ohrožení jeho života

Bibliografie:

Szczepaniak L.,Etické aspekty rezignace na krevní transfuzi z náboženských důvodů , "Medycyna Praktyczna" 2010, nr 2
Medicína a práva lidská , přel. Kaczyńska I., nakladatelství Sejm, Varšava 1996

Kategorie:

Kardiologie