- Waldenströmova makroglobulinémie – příčiny a rizikové faktory
- Waldenstromova makroglobulinémie - příznaky
- Waldenströmova makroglobulinémie - diagnóza
- Waldenströmova makroglobulinémie - léčba
- Waldenströmova makroglobulinémie – prognóza
Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Waldenströmova makroglobulinémie je lymfoplazmocytární lymfom, tedy rakovina, která má původ v lymfatickém systému. Onemocnění brání tvorbě dostatečného počtu normálních krvinek, což má za následek mj snížení imunity. Jaké jsou příčiny a další příznaky Waldenströmovy makroglobulinémie? Jaká je léčba této rakoviny a jaká je prognóza?
Waldenströmova makroglobulinémie(Waldenströmova makroglobulinémie) je lymfoplazmocytární lymfom patřící do skupiny non-Hodgkinových lymfomů, tj. rakovina pocházející z lymfatického systému imunitního systému
Lymfatický systém se skládá mimo jiné z z B lymfocytů z krevních buněk, které bojují s infekcí. Některé z nich se promění v plazmatické buňky.
Produkují protilátky, které pomáhají bojovat s infekcí. Tyto protilátky jsou zase tvořeny typem proteinu zvaného imunoglobulin.
Podstatou Waldenströmovy makroglobulinémie je nekontrolovaná proliferace B-buněčných lymfocytů. Při jejich transformaci nevznikají normální plazmatické buňky, ale rakovinné buňky zvané lymfoplazmocytární buňky.
Nadměrně produkují abnormální monoklonální protein IgM v kostní dřeni, lymfatických uzlinách a slezině. Produkce IgM proteinu obvykle vede ke snížení množství produkovaných zbytkových protilátek, což má za následek snížení imunity
IgM protein může také vést k ukládání proteinů v orgánech, které způsobí jejich dysfunkčnost, a v kostní tkáni, což vede k osteoporóze. Protein třídy Ig může také vést ke snížení produkce krvinek, a tím - anémii.
Waldenströmova makroglobulinémie – příčiny a rizikové faktory
Příčiny onemocnění nejsou známy, ačkoli jeho rodinná anamnéza u dvojčat naznačuje účast genetických faktorů. Je známo, že riziko rozvoje onemocnění se zvyšuje u pacientů s hepatitidou C.
Waldenstromova makroglobulinémie - příznaky
Příznaky onemocnění se objevují, když buňky lymfomu naplní kostní dřeň a zabrání jí produkovat dostatek normálních krvinek. Patří mezi ně:
- slabost a únava
- bledá kůže (jako při anémii)
- opakované krvácení z nosu a dásní
- sklon k tvorbě modřin
- horečka
- noční pocení
- hubnutí
- bolest kostí
- opakující se infekce
U přibližně 15 procent u nemocných lidí se rozvinou neurologické příznaky, jako jsou poruchy vidění, bolesti hlavy, ztráta sluchu nebo smyslu pro orientaci.
Můžete také zaznamenat problémy s rovnováhou, mravenčení a svalovou slabost (zejména nohou) v důsledku poškození nervů způsobeného abnormálními proteiny.
Nicméně, nejcharakterističtější příznaky, které se objevují v 50% z nemocní lidé jsou zvětšené lymfatické uzliny, zvětšená játra a zvětšená slezina.
Waldenströmova makroglobulinémie - diagnóza
Diagnóza je stanovena na základě:
- krevní testy (test funkce krevních destiček, přítomnost monoklonálního proteinu IgM)
- kostní dřeň (vzorky kostní dřeně se obvykle odebírají z kyčelní kosti)
- Pap šmouhy
- testy moči (přítomnost proteinu Bence Jones).
Lékař může také nařídit počítačovou tomografii, která vám umožní zjistit, zda se nemoc rozšířila do lymfatických uzlin a dalších orgánů, jako jsou játra.
Waldenströmova makroglobulinémie - léčba
Waldenstromova makroglobulinémie se obvykle rozvíjí pomalu, takže v raných fázích jejího vývoje, kdy se ještě neobjevily příznaky, není třeba zahajovat léčbu.
V ostatních případech terapie zahrnuje chemoterapii, tj. protirakovinné léky, a výměnu plazmy nebo krevní transfuzi.
Waldenströmova makroglobulinémie – prognóza
Waldenströmova makroglobulinémie má obvykle dlouhý a pomalu progredující průběh, ale u některých pacientů je rychlý a pak je prognóza špatná.
Průměrná doba přežití od diagnózy byla odhadnuta na 6 let.