Léčba schizofrenie je nejčastěji farmakologická, pacientům však mohou být nabídnuty i jiné terapeutické metody. Mezi metody léčby schizofrenie patří psychoterapie, ale také dodržování vhodné diety nebo – ve vzácných případech – elektrokonvulzivní terapie. Možností je mnoho, ale pro pacienty se schizofrenií je asi nejdůležitější hledisko efektivita léčby. Zjistěte tedy o nejlepších způsobech léčby schizofrenie a zjistěte, zda lze nemoc zcela vyléčit.

Léčba schizofrenieje problém, který často řeší lékaři a psychoterapeuti – schizofrenie je považována za pravděpodobně nejzávažnější ze v současnosti rozlišovaných duševních chorob. Pacienti prožívající bludy nebo halucinace totiž mohou v lidech kolem sebe vzbuzovat strach a v důsledku nemoci v jejich životě mohou vést k různým vážným potížím. Faktem je, že schizofrenie se dá úspěšně léčit. V léčbě schizofrenie se využívá nejen farmakoterapie, ale i psychoterapie a stav pacientů lze pozitivně ovlivnit stravou nebo přiměřenou fyzickou aktivitou

Léčba schizofrenie: farmakoterapie

Farmakologická léčba je základem léčby schizofrenie. Tato schizofrenie je s největší pravděpodobností způsobena mnoha faktory (jako příčiny tohoto onemocnění jsou brány v úvahu biologické aspekty i faktory prostředí). Jednou z nápadných odchylek u pacientů se schizofrenií jsou poruchy neurotransmiterů v nervovém systému, zejména dopaminu. Právě dopaminergní systém (nebo přesněji jeho receptory) ovlivňují základní léky podávané pacientům se schizofrenií, což jsou antipsychotika (také nazývaná neuroleptika).

Farmakoterapie v léčbě schizofrenie se v zásadě skládá ze dvou fází: léčby akutních psychotických stavů a ​​udržovací terapie. V první z těchto situací jsou pacientům podávány vyšší dávky léků k co nejrychlejší úlevě od jejich psychotických symptomů (jako jsou bludy nebo halucinace). Stav se zlepšuje v různých časech po zahájení léčbypacientů – obecně se uznává, že nejvýraznější účinky antipsychotické léčby se dostavují 1 až 4 týdny po zahájení léčby. Později, když se stav pacientů zlepší, je zahájena udržovací léčba. Jejím cílem je udržovat duševní stav pacientů v co nejlepší kondici a navíc předcházet recidivě psychotických příznaků

Farmakologická léčba schizofrenie může trvat až do konce pacientova života. Je šance, že bude možné léky vysadit, ale o takovém řešení se uvažuje až v případě, kdy je riziko exacerbace onemocnění u daného pacienta dosti nízké. Je zcela pochopitelné, že užívání léků perorálně každý den po dobu několika let může být pro pacienta jednoduše problematické.

Léky s dlouhodobým účinkem v léčbě schizofrenie

Stojí za to vědět

Antipsychotické léky se staly dostupnými v lékařském světě kolem 50. let 20. století. Tehdy byla vyrobena klasická neuroleptika (také známá jako neuroleptika 1. generace). Tyto přípravky fungují tak, že blokují dopaminergní receptory a příklady těchto léků zahrnují:

  • haloperidol,
  • chlorpromazin,
  • flufenazin,
  • tiotiksen.

O několik desítek let později, koncem 80. let, se na lékařském trhu objevila novější antipsychotika – atypická neuroleptika (neuroleptika druhé generace). Stejně jako preparáty první generace mají schopnost blokovat dopaminergní receptory, ale ovlivňují i ​​serotoninové receptory. Mezi atypická neuroleptika patří látky jako:

  • klozapin,
  • aripiprazol,
  • olanzapin,
  • risperidon,
  • paliperidon,
  • quetiapin.

Zajímavé je, že antipsychotika jsou dostupná nejen ve formě tablet, ale mohou být pacientům podávána i ve formě intramuskulárních injekcí. Taková injekce musí být podána ve stanovenou dobu v závislosti na konkrétním neuroleptiku, které pacient užívá. V případě látky, jako je paliperidon, může stačit podávat jej dokonce jednou za tři měsíce.

Farmakologická léčba schizofrenie: problémy a rizika spojená s terapií

Základním problémem souvisejícím s farmakoterapií schizofrenie je nedodržování lékařských doporučení pacienty. Pokud uvěříme znepokojivé statistice – až tři čtvrtiny pacientů se schizofrenií se odhlásí z farmakologické léčby. Důvodů pro to je přinejmenším několik – někteří pacientiMyslí si, že léčbu vůbec nepotřebují, zatímco jiní tvrdí, že užívání léků jejich stav žádným způsobem nezlepšuje.

Jiní pacienti ukončili léčbu kvůli vedlejším účinkům antipsychotik. A mohou být různé – zahrnují jak mírné ztížení fungování neduhů, jako je sucho v ústech, zácpa či mírná porucha paměti, tak i mnohem závažnější poruchy. Mezi ty druhé patří:

  • akatizie,
  • dystonie,
  • Neuroleptický maligní syndrom,
  • dyskineze,
  • hyperprolaktinémie.

Většina nežádoucích účinků se vyskytuje v důsledku léčby klasickými neuroleptiky, proto je nepravděpodobné, že by tyto léky byly používány jako léky první volby při léčbě schizofrenie. Tyto poruchy se při léčbě atypickými antipsychotiky objevují méně často, nicméně ani tato činidla nejsou bez nevýhod. Kromě již zmíněných problémů mohou tyto přípravky vést například k poruchám sacharidů či lipidů a také k přibírání na váze. V případě jednoho z nejčastěji užívaných neuroleptik – klozapinu – hrozí u léčených lidí i agranulocytóza. Během antipsychotické léčby je také nutné pravidelně kontrolovat činnost srdce – některá z neuroleptik mají schopnost prodlužovat QT interval, což může vést ke vzniku nebezpečných arytmií

Medikamentózní léčba schizofrenie: jiné léky

Ačkoli jsou antipsychotické preparáty skutečně základní metodou léčby schizofrenie, lidem trpícím tímto onemocněním se podávají i další léky. V závislosti na symptomech pacienta mohou být léčeni například antidepresivy nebo léky proti úzkosti.

Léčba schizofrenie: psychoterapie

Farmakologická léčba schizofrenie může účinně ovlivnit produktivní symptomy tohoto onemocnění, ale problémy, jako je dezorganizované myšlení nebo izolace od ostatních lidí, lze jen těžko ovlivnit pomocí léků (a s takovými problémy se setkáváme i v průběhu schizofrenie). Z tohoto důvodu je psychoterapie pro pacienty velmi důležitá.

Práce s psychoterapeutem v případě schizofrenie může být velmi odlišná. Nejčastěji používané u pacientů se schizofrenií jsou:

  • individuální terapie,
  • skupinová terapie,
  • rodinná terapie,
  • školení sociálních dovedností,
  • psychoedukace.

Použitívýše uvedené má za cíl pomoci pacientovi najít se v každodenním světě a porozumět své nemoci. Psychoterapeutické interakce mohou pozoruhodným způsobem zlepšit schopnost pacienta vykonávat profesionální činnost nebo správně fungovat v mezilidských vztazích.

Léčba schizofrenie: kdy je nutná hospitalizace?

Nemocniční léčba schizofrenie může být nezbytná, zvláště v akutní epizodě onemocnění, kdy jsou pacientovy psychotické symptomy extrémně závažné. Přijetí do nemocnice může proběhnout jak se souhlasem pacienta, tak i bez jeho souhlasu. Druhá z výše uvedených situací může nastat (v souladu se zákonem o ochraně duševního zdraví platným v Polsku), kdy pacient ohrožuje svůj život, život nebo zdraví jiných osob

Hospitalizace může být také dobrým řešením pro lidi, kteří dosud nebyli v léčbě úspěšní. V psychiatrické léčebně je možné například zkontrolovat, zda nedostatek léčebných účinků není způsoben tak triviálním důvodem, jako je neužívání léků pacientem. Kromě toho můžete v případě potřeby využít i pokročilé metody léčby schizofrenie, jako je například elektrošok

Léčba schizofrenie: elektrošoky

Elektrokonvulzivní terapie nepatří mezi základní terapeutické metody prováděné u pacientů trpících schizofrenií. Elektrokonvulzivní terapie se používá spíše jen u těch pacientů, u kterých použití farmakologické léčby a psychoterapie nevedlo k uspokojivým výsledkům. Příležitostně je elektrokonvulzivní terapie zvažována u lidí trpících schizofrenií, kteří mají jasně výrazné (kromě příznaků schizofrenie) depresivní příznaky.

Léčba schizofrenie: vliv stravy a fyzické aktivity na stav pacientů se schizofrenií

Jak již bylo zmíněno výše, některá antipsychotika mohou způsobit nežádoucí vedlejší účinky, jako je nárůst hmotnosti, poruchy sacharidů a lipidů. Vzhledem k tomuto riziku je třeba pacientům se schizofrenií, kteří užívají neuroleptika, doporučit, aby si pečlivě vybírali potraviny, které jedí. Kombinace antipsychotické léčby s konzumací vysoce kalorických, nezdravých potravin může vést k ještě rychlejšímu přibírání na váze. V konečném důsledku může pacient trpět jak duševní chorobou, tak somatickým onemocněním souvisejícím s nadměrnou tělesnou hmotností (jako je diabetes typu II).

O blahodárných účincích fyzické aktivityo stavu lidského zdraví asi není potřeba nikoho přesvědčovat. Pravidelné cvičení by mělo být pacientům se schizofrenií doporučováno, už jen proto, že díky němu je možné snížit závažnost nežádoucích účinků antipsychotické léčby v podobě nadměrného přibírání na váze

Léčba schizofrenie: jaká je její účinnost? Lze schizofrenii vyléčit?

Pacienti se schizofrenií mohou mít potíže ve vztazích s jinými lidmi nebo mít problémy s nástupem do zaměstnání. K tomu však dochází především tehdy, když je léčba schizofrenie neúčinná nebo když ji pacient prostě zanedbává. I když se říká, že schizofrenii lze vyléčit spíše než vyléčit, léčba této nemoci může skutečně umožnit pacientovi fungovat normálně.

Konkrétní statistiky o účinnosti léčby schizofrenie se liší v závislosti na faktorech, které jsou ve studiích zahrnuty. Podle jedné z nejčastěji citovaných studií, zpracované na základě mezinárodních dat, lze dosáhnout plného léčebného úspěchu u 1/3 všech pacientů léčených pro schizofrenii. Další 1/3 pacientů dosahuje částečného, ​​ale neúplného zlepšení a poslední část z celé skupiny pacientů nedosahuje uspokojivého zlepšení vůbec. U více než poloviny léčených lze tedy dosáhnout znatelných účinků léčby – už jen tato skutečnost by měla přesvědčit, že schizofrenie je nejen nezbytná, ale také stojí za to ji léčit.

ZUS utrácí přes 1 miliardu PLN ročně na dávky pro pacienty se schizofrenií

ZUS vynakládá ročně více než 1 miliardu PLN na dávky pro pacienty se schizofrenií. Značná část pacientů by nemusela být invalidními důchodci a mohla by zůstat profesně aktivní, pokud by jim byla poskytnuta řádná lékařská péče. Situaci pacientů může podle odborníků zlepšit větší dostupnost dlouhodobě působících léků a změna modelu nemocniční péče na komunitní péči, založenou na místních psychiatrických klinikách.

Zdroj: Biznes.newseria.pl

O autoroviLuk. Tomáš NęckiAbsolvent lékařské fakulty Lékařské univerzity v Poznani. Obdivovatel polského moře (nejvíce ochotně korzující po jeho březích se sluchátky v uších), koček a knih. Při práci s pacienty se zaměřuje na to, aby jim vždy naslouchal a věnoval jim tolik času, kolik potřebují.

Kategorie:

Psychiatrie