- Oběhové selhání – jaké jsou funkce levé a pravé komory?
- Selhání krevního oběhu – příčiny
- Oběhové selhání - příznaky
- Selhání krevního oběhu – diagnóza
- Oběhové selhání – léčba
Oběhové selhání je nejčastěji výsledkem abnormální srdeční funkce. Jeho dysfunkce může vést k ischemii orgánů a dále k jejich selhání nebo k plicnímu edému, což je život ohrožující stav. Jaké jsou příčiny a příznaky srdečního selhání? Jak léčba probíhá?
Oběhové selháníje stav, kdy orgány dostávají nedostatečné množství krve zásobené kyslíkem. Oběhové selhání je nejčastěji důsledkem abnormální srdeční funkce (oběhové selhání srdečního původu), i když někdy příčiny oběhového selhání nesouvisí s funkcí tohoto orgánu (periferní oběhové selhání). V závislosti na rychlosti nárůstu příznaků se rozlišujeakutní(náhlé a rychle progredující) achronické(postupně narůstající) selhání krevního oběhu
Oběhové selhání – jaké jsou funkce levé a pravé komory?
Levá komora pumpuje krev bohatou na kyslík hlavní tepnou (aortou) a poté postupně menšími cévami do všech orgánů těla. Odkysličená krev se pak vrací horní a dolní dutou žílou (které shromažďují krev chudou na kyslík ze zbytku těla) do pravé komory. Tato pumpa pumpuje krev do plicního kmene a dále do plicních cév, aby byla nasycena kyslíkem. Poté je okysličená krev nasměrována do levé komory.
Pokud levá komora nefunguje správně, je snížen výdej krve do aorty, což může vést k orgánové ischemii. Selhání pravé komory zase znamená, že není schopna shromažďovat odkysličenou krev, proto dochází k zadržování krve a tím - zvýšení tlaku v plicním oběhu
Selhání krevního oběhu – příčiny
Nejběžnější příčiny abnormálního srdečního tepu jsou:
- ischemická choroba srdeční (onemocnění koronárních tepen), infarkt (poškození nebo ztráta části srdečního svalu)
- hypertenze (pak se zvyšuje vaskulární rezistence)
- kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu)
- vrozené nebo získané srdeční vady
- léky (např. antiarytmika nebo cytotoxická léčiva)
- toxiny (např. alkohol, kokain)
- systémová onemocnění, např. diabetes, hypotyreóza nebo hypertyreóza, feochromocytom,chronická onemocnění plic (astma, chronická bronchitida), anémie, rakovina srdce
- nesprávná strava (např. nedostatek vitamínu B1)
Oběhové selhání periferního původu může být důsledkem krvácení, dehydratace, septického šoku
Oběhové selhání - příznaky
Proselhání levé komoryje charakteristické:
- rychlá únava (související se svalovou ischemií)
- dušnost (je důsledkem horšího vnímání okysličené krve z plicního oběhu) - zpočátku se objevuje při zátěži, později i v klidu (pak se zesiluje vleže, mizí při změně poloha do sedu nebo stoje)
- cyanóza (v důsledku nedostatečného nebo nedostatku kyslíku v krvi)
Navíc v případě ischemie srdce pacient pociťuje koronární bolesti (bolesti na hrudi) a v případě mozkové ischemie může pacient upadnout do bezvědomí, mdloby nebo mdloby.
V případěselhání pravé komoryse objevují příznaky stagnace krve v těle:
- otoky (zejména dolních končetin - kolem kotníků a bérců)
- zvětšení obvodu trupu - spojené s hromaděním tekutiny v játrech a peritoneální dutině. Tento stav je spojen s úzkostnou bolestí v horní části břicha, zejména pod pravým žeberním obloukem
- rozšíření krčních žil
- nykturie, tj. časté močení v noci
- problémy trávicího systému vyplývající ze stagnace krve v břišních orgánech (nadýmání, nevolnost, zácpa nebo průjem)
Akutní oběhové selhání jako život ohrožující stav
Při akutním srdečním selhání, tzv šok, tedy náhlé nedokrvení orgánů, jako je srdce, ledviny a mozek, které je spojeno s vysokým rizikem náhlé smrti. Akutní srdeční selhání může také vést k plicnímu edému, který také přímo ohrožuje život.
Selhání krevního oběhu – diagnóza
V případě podezření na selhání krevního oběhu se provádí řada testů, včetně:
- krevní test
- elektrokardiogram
- Rentgen hrudníku
- echokardiografie
stejně jako invazivní testy, vč. srdeční katetrizace a angiografické vyšetření koronárních cév
Oběhové selhání – léčba
Léčba srdečního selhání závisí na příčině tohoto stavu. V případě srdečního selhání patří mezi nejčastěji podávané léky: inhibitory konvertázy, diuretika, glykosidy, betablokátory. Často je také potřeba operace – angioplastika, bypass nebo operace srdečních chlopní.