Včela je hmyz z čeledi včelovitých (Apidae). U nás je nejčastější včela medonosná, ale v přírodě se vyskytují i ​​jiné včely. Včela je často mylně považována za vosu, a proto je považována za obtěžující hmyz. Mezitím jsou včely velmi užitečné - opylují rostliny a dávají med. Jak vypadá včela? Jak ji rozeznat od vosy? Bodají včely?

Včela(Apis) je hmyz z čeledi včelovitých (Apidae). Nejužitečnější je včela medonosná, která žije s ostatními v roji. Počet tohoto hmyzu v jednom roji se pohybuje od asi 20 000 do dokonce 100 000 včel. Každý roj má jednu královnu, stovky trubců a tisíce dělníků.

Všechny druhy Apini (a rod Apis) produkují med. Nejexpanzivnějším druhem je včela medonosná, která žije v Evropě, kde byla domestikována, a dále v Africe, Americe, Austrálii a na Novém Zélandu, kam byla dovezena.

Jiné druhy včel - obří včely a trpasličí včely - v současnosti žijí ve volné přírodě v Asii, Africe a Jižní Americe

Včela – jak vypadají včely?

Tělo včel se pohybuje od 7-8 mm do 16-18 mm. Barva včely může být různá: černá, tmavě hnědá, červenooranžová a dokonce i žlutá. Jejich křídla jsou vyrobena z průhledné fólie.

Včela vs vosa - rozdíly

Včela a vosa, i když si jsou zjevně velmi podobné, ve skutečnosti se od sebe velmi liší. Včely mají chlupaté a zavalitější tělo než vosy.

Mají také méně viditelné zúžení mezi trupem a břichem. Vosy jsou větší - mohou být dlouhé až 25 mm.

Vosy navíc nemají speciální košík jako včely medonosné, protože nesbírají nektar z květů a neprodukují med.

Včely jsou od přírody mírumilovné. Pouze dráždění včel je provokuje k útoku. Vosy jsou na druhou stranu velmi agresivní a mohou bez problémů zaútočit.

Vosa po bodnutí neztratí žihadlo a včela po útoku na člověka zemře. Tím, že včela ponechá žihadlo v našem těle, zničí některé vnitřní orgány, které jsou k němu připojeny, a proto zemře.

Včely si staví svá hnízda nad zemí, nejčastěji na stromech, a vosy na zemi nebo v zemi.

Včelyjedí pouze rostlinnou potravu a vosy mohou jíst i živočišnou potravu, proto se často vyskytují v lidské potravě (např. maso, sladkosti atd.).

Královna žije asi 5 let, trubci až rok a dělnice 5-6 týdnů.

Včela – bodají včely?

Včelí samice mají žihadlo na konci břicha. Používají ho hlavně k boji s jinými včelami, ale obvykle nebohnou.

Jedinou odrůdou agresivní včely je včela africká, známá jako "včela zabijáka". Pouhá přítomnost v blízkosti hnízda ji může vyprovokovat k útoku. Včelí jed není zdravým lidem nebezpečný – včelí bodnutí způsobí pouze otok. Bodnutí může být život ohrožující pouze v případě alergie na včelí jed.

V takové situaci může nastat i život ohrožující anafylaktický šok. Život ohrožující zdravého dospělého člověka je asi sto žihadel.

  • Jak se chránit před POKOSNUTÍM vos a včel?

Jsi si jistý, že tě kousla včela? Zkontrolujte:

Podívejte se na galerii 9 fotografií

Sršeň - nepřítel včel

Nebezpečnými nepřáteli včel jsou sršni, kteří v roji napadají hnízda včel, ničí je a požírá larvy. Včely se jim však mohou bránit.

Než celé stádo sršňů zaútočí na včely, objeví se nejprve jeden zvěd, včely ho obklopí v klubku a on zemře asi za 10 minut na přehřátí.

Je to proto, že maximální teplota, kterou sršeň vydrží, je 46 stupňů Celsia a včela 47.

Včely dávají med a další

Včely se živí nektarem a pylem květin, které sbírají. Včely jsou vybaveny speciálními košíky, které slouží k ukládání a přenášení pylu. Opylují tak rostliny opylované hmyzem (např. ovocné stromy). Ke sběru nektaru na 1 kg medu potřebují včely navštívit asi 4 miliony květů.

Včely medonosné hrají velmi důležitou roli v procesu opylování, protože jejich roje jsou početné. Vyznačují se také „věrností květin“, tedy zaměřením na opylování jedné oblasti, např. řepkových polí, pohanky, malin, ovocných sadů.

Včely medonosné produkují med, vosk, pyl, propolis a mateří kašičku, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

  • APITERAPY - léčba medem a další. Co je apiterapie?

Syndrom masivního vymírání včel

Masivní vymírání včel CCD (KolonieCollapse Disorder se týká včel. Projevuje se jejich hromadným vymíráním mimo úl (létající včely), což má za následek úhyn celých rodin. Příčiny CCD jsou

  • velké množství pesticidů během kvetení rostlin
  • nárůst urbanizace
  • snížení imunity včel
  • globální oteplování
  • Izraelská paralýza viru včel
  • paraziti
  • zvýšená rezignace včelařů na provozování včelstev

Odborníci vypočítali, že pokud budou současné trendy pokračovat, včely mohou do roku 2035 úplně vymizet.

V poslední době bylo pozorováno zvýšené vymírání včel v USA a západní Evropě. Tento jev byl však registrován již v 90. letech minulého století. Zpočátku však nebyla příčina CCD zcela známa a nemoc byla nazvána „záhadná nemoc“ nebo „mizející nemoc“.

Do roku 2007 hlásili komerční včelaři obrovské ztráty včel: ztráty činily 30–90 % včelí populace. Kromě Ameriky byl tento jev zaznamenán i v Evropě, kde v roce 2010 došlo k úbytku 50 % populace. Hromadné mizení včel má vážné důsledky. Za prvé způsobuje ztráty v produkci olejnatých semen, zeleniny a ovoce.

Dalším důsledkem vymírání včel je prudký pokles počtu medonosného hmyzu. Hromadné vymírání včel také brání rozmnožování divokých druhů rostlin.

Naštěstí význam tohoto hmyzu pro náš život vidíme stále častěji. V poslední době se dokonce objevil nový trend stavění úlů ve městech – tzv městské včelaření.

Úly se objevují po celém světě, např. na střechách různých budov - divadel, hotelů nebo vládních institucí.

I v Polsku se můžeme pochlubit přibývajícím počtem takových městských včelínů - nacházejí se v zahradách domů, na náměstích a dokonce i na střechách činžáků a hotelů.

Kategorie:

Zdraví