Vakcína je přípravek, díky kterému jsme schopni získat imunitu vůči mnoha nemocem - to všichni víme. Jak ale vakcíny fungují? Jak vakcíny spouštějí imunitní odpověď těla, aby byly účinné a bezpečné? Před jakými nemocemi chrání vakcíny a jaké jsou jejich typy?

Vakcínyjsou považovány za jeden z největších úspěchů medicíny. Díky vakcínám a očkování je možné předcházet mnoha vážným nemocem – těm, které v minulosti způsobovaly epidemie a decimovaly lidstvo. Mimo jiné povoleno očkování k úplnému odstranění viru pravých neštovic a dětské obrny typu 2 a 3 a také k výraznému snížení výskytu a úmrtnosti na nemoci, jako je černý kašel, tetanus, spalničky a tuberkulóza.

Souvislost mezi imunitou a rozvojem infekčních nemocí byla zaznamenána již ve středověku, kdy se zjistilo, že lidé, kteří onemocněli infekčním onemocněním, již obvykle neonemocní. Toto pozorování přimělo tehdejší lékaře, aby zkusili přípravky, které byly určeny k ochraně před infekcí.

Historické prameny informují o pokusech vytvořit vakcíny, vč. z práškových neštovicových strupů nebo sekretů odebraných lidem s mírným onemocněním - přípravky na jejich základě pak byly s různým výsledkem podávány lidem, kteří onemocněním dosud netrpěli. První skutečná vakcína však byla vytvořena mnohem později, v 18. století, a byla vyvinuta britským lékařem Edwardem Jennerem.

Jeho experiment spočívající v naočkování osmiletého chlapce virem kravských neštovic se ukázal jako úspěšný - chlapec se stal imunní vůči pravým neštovicím, jedné z největších rán lidstva.

Vakcína – co to je? Jak vakcíny fungují?

Vaccineje přípravek, jehož úkolem je vyvolat imunitní odpověď podobnou té, kterou tělo získává přirozenou cestou, tedy při kontaktu s bakteriemi nebo viry. To vám umožní získat imunitu podobnou té po nemoci nebo infekci – ale bez onemocnění.

Vakcíny se podávají k ochraně těla před těžkým průběhem onemocnění a jeho komplikacemi. I když člověk očkovanýonemocní, je průběh infekce mnohem mírnější, než by byl bez očkování.

Typy vakcín

Vakcína obsahuje jeden nebo více antigenů - proto některé vakcíny, tzv. monovalentní vakcíny chrání pouze proti jedné nemoci (např. vakcína proti tuberkulóze) a další, tzv polyvalentní vakcíny chrání před různými infekcemi (např. DTP vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Tyto antigeny jsou získávány z živých nebo usmrcených (inaktivovaných) patogenů, jejich fragmentů (které byly předtím speciálně purifikovány) nebo metabolických produktů, antigeny pro vakcíny jsou také vyráběny genetickým inženýrstvím

Vzhledem k použitému antigenu se vakcíny dělí na:

  • živá atenuovaná vakcína (odstavená ) obsahuje mikroorganismy, které jsou schopny se množit a za normálních podmínek by mohly vést k rozvoji infekce, ale díky úpravám byly zbaveny patogenních vlastnosti. Mezi živé vakcíny patří například vakcína proti tuberkulóze. Živé vakcíny se podávají v jedné dávce, protože spouštějí silnou imunitní odpověď v těle.
  • inaktivovaná vakcína, tzn. zabitá vakcína , obsahuje inaktivované mikroorganismy - tedy inaktivované (např. zářením nebo vysokou teplotou. Mezi takové vakcíny patří např. vakcína proti klíšťové encefalitidě. Inaktivované vakcíny se aplikují v několika dávkách - s každou další dávkou) zvyšuje se hladina protilátek a odolnost organismu vůči tomuto konkrétnímu patogenu nebo patogenům Mezi inaktivované vakcíny patří toxiny obsahující toxiny s antigenními vlastnostmi, ale bez virulence (takovým anatoxinem je např. tetanová T složka a D difterie přítomné v DTP vakcíně
  • podjednotková vakcína- obsahuje fragmenty mikroorganismů kombinované s nosiči, např. proteinovými nosiči
  • rekombinantní vakcína- vakcína, ve které jsou buď antigeny, nebo látky, které mají stimulovat jejich produkci, získaná genetickým inženýrstvím, např. začleněním genetického materiálu viru popř. bakterií do buněk kvasinek nebo savců.Ve skupině těchto vakcín jsou známé vakcíny proti hepatitidě B. Rekombinantní vakcíny zahrnují také vektorové vakcíny, ve kterých je mRNA patogenu zavedena do jiného, ​​modifikovaného viru. Po podání takové vakcíny se produkují proteiny patogenu, proti kterému se má vytvořit imunita (např. takto funguje vakcínaAstraZeneca proti COVID-19). Rekombinantní vakcíny jsou také mRNA vakcíny (např. vakcína Pfizer-BioNTech proti COVID-19).

Ve vakcínách jsou i další látky, jako jsou adjuvancia (k posílení imunitní reakce těla), konzervanty a stabilizátory.

Před jakými nemocemi chrání vakcíny?

Dosud vyvinuté vakcíny chrání před mnoha nemocemi – některé z nich chrání před výskytem několika různých nemocí, např. pneumokoková vakcína chrání před sepsí, zápalem plic, otitidou a meningitidou.

Mezi nemoci, před kterými lze chránit vakcíny, patří:

  • chřipka
  • COVID-19
  • záškrt
  • černý kašel
  • tetanus
  • tuberkulóza
  • onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typu b (Hib) - např. meningitida, epiglotitida, sepse, pneumonie, flegmóna podkožní tkáně
  • klíšťová encefalitida
  • invazivní meningokokové onemocnění
  • spalničky
  • plané neštovice
  • rotavirový průjem
  • zarděnky
  • prasátko
  • hepatitida B
  • vzteklina
  • sakra
  • žlutá zimnice
  • hemoragická horečka

V současné době se stávající vakcíny neustále zdokonalují a práce na nových vakcínách, např. proti HIV nebo malárii, stále pokračují. Výzkumníci také pracují na vakcínách proti rakovině a také na vakcínách proti alergii.

Kategorie:

Sada pro pacienta