Fotochemický smog (fotosmog), neboli smog losangeleského typu, má podobu hnědé mlhy vznášející se nad městem. Fotochemický smog je typický pro mnoho velkých městských aglomerací s intenzivní průmyslovou výrobou a hustou automobilovou dopravou. Fotochemický smog se vyskytuje v létě, ale je stejně nebezpečný pro zdraví jako smog pozorovaný v zimě. Podívejte se, jak vzniká fotochemický smog, jaké je jeho složení, jak ovlivňuje zdraví a jak se liší od kyselého smogu.

Obsah:

  1. Fotochemický smog – jak vzniká?
  2. Fotochemický smog - dopad na zdraví
  3. Fotochemický smog – kdo je zvláště zranitelný?
  4. Fotochemický vs kyselý smog

Fotochemický smog , také známý jako fotomog, smog Los Angeles, Tokio, Sao Paulo, bílý nebo světelný smog, oxidační smog, to je smog jehož hlavními složkami jsou chemicky aktivní organické sloučeniny (peroxidy, aldehydy) a ozon, oxid uhelnatý, oxidy dusíku

V současnosti má tento jev velký význam zejména v oblastech s teplým klimatem. Po Los Angeles je Mexico City druhou nejvíce smogovou metropolí.

Smog tohoto typu je také běžný v Santiagu, São Paulu, Caracasu, Aténách, Káhiře, Teheránu, Pekingu, Šanghaji, Bangkoku a v menší míře v Tokiu, Ósace, New Yorku, Paříži, Římě a Madridu.

Fotochemický smogse vyskytuje také v polských městech, kde emise z dopravy rychle rostou, zejména v důsledku dynamického nárůstu cest osobními auty (např. Varšava, Krakov).

Fotochemický smog – jak vzniká?

Fotochemický smog vzniká především v letních měsících, při silném slunečním záření, především v důsledku fotochemických změn ve složkách výfukových plynů

Tyto reakce mají za následek tvorbu silných oxidantů škodlivých pro lidi, zvířata a rostliny, jako je ozón, formaldehyd, peroxid vodíku, acetaldehyd.

Fotochemický smog se může vyskytovat od června / července do září / října při teplotě 24-35 °C, obvykle od poledne do pozdního odpoledne. Snižuje viditelnost na 0,8-1,6 km (vzduch má nahnědlý odstín).

Zdroje fotochemického smogu jsou:

  • vysoké emise prekurzorů fotochemických oxidantů ze sektoru silniční dopravy az komunálních a domácích zdrojů
  • meteorologické podmínky:

- silné sluneční záření, - vysoká teplota (nad 25 stupňů C) - "slabý" vítr (tzv. ticho) - teplotní inverze

  • topografie terénu (prohlubně)
  • pobřežní poloha (mořský vánek) - další, ale ne nutná podmínka pro vznik fotochemického smogu

Fotochemický smog - dopad na zdraví

Fotochemický smog vede ke zvýšení hladiny ozonu ve vzduchu. Zvýšená koncentrace ozonu ve vzduchu může zase vést k zánětlivým reakcím očí nebo respiračním onemocněním, včetně zhoršení příznaků astmatu a snížení účinnosti plic.

Prvními příznaky podráždění ozónem jsou kašel, škrábání v krku, bolest hlavy a ospalost.

Lidské tělo se brání před vstupem ozónu do plic a snižuje množství vdechovaného kyslíku, což může následně zhoršit kardiovaskulární onemocnění.

Ozón může způsobit ospalost, bolesti hlavy a únavu a pokles krevního tlaku.

Dlouhodobé vystavení dopravnímu znečištění vede nejen k poruchám dýchacího systému, kardiovaskulárním a nervovým onemocněním. Látky ve výfukových plynech mají také škodlivý vliv na vývoj plodu.

Limity a účinky expozice ozónu

Koncentrace μg / m3Účinky ozónu a limitní hodnoty
40znatelný zápach
100bolest hlavy, podráždění očí
110podráždění dýchacích cest, snížená účinnost
160zánět dýchacích cest
180prahová hodnota pro informování veřejnosti o riziku překročení přípustných úrovní
200dýchací potíže
240alarmové úrovně koncentrace ozonu pro průměrné období jedné hodiny
260možné astmatické záchvaty
>400 snížená účinnost, trvalé poškození buněk
>1000 poškození chromozomů

u citlivých lidí z rizikové skupiny

Fotochemický smog – kdo je zvláště zranitelný? Osoby v ohrožení

Lidé zvláště vystavení škodlivým účinkům fotochemického smogu jsou:

  • dětí (lidídospělí dýchají vzduch v množství cca 160 l / kg ž.hm. a děti cca 230 l / kg ž.hm.)
  • lidé s astmatem
  • často mimo budovy
  • delší expozice se současným intenzivním vdechováním vzduchu do plic - omezené množství absorbovaného kyslíku, díky čemuž se dýchání zrychluje a mělčí, a je problém s hlubokým dýcháním

Fotochemický vs kyselý smog

Kyselý smog neboli londýnský smog se vyskytuje hlavně od listopadu do února v mírném klimatickém pásmu. Jeho příčinou je tzv nízké emise, tedy vytápění domů tuhými palivy, především uhlím.

Fotochemický smog (oxidační smog) se zase tvoří hlavně v letních měsících. Obvykle se vznáší za slunečných dnů, kdy je teplota vzduchu vysoká a ulice rušné.

Fotochemický smog v Los Angeles

Zdroj: Youtube.com/NowThis World

Kategorie: