Imunologie, potažmo imunolog, se zabývá problematikou imunitního systému organismu, jeho poruchami, mezi které patří především primární a sekundární imunodeficience. Jde o rychle se rozvíjející obor medicíny, úzce související s dalšími specializacemi, vč onkologie nebo transplantace.
Imunologje specialista v oblasti imunologie, což je poměrně široký obor, nejoblíbenější sekce (i přísně vědecké, související s výzkumem) jsou:
- klinická imunologie
- imunochemie
- imunogenetika
- imunopatologie
- imunoprofylaxe
- sérologie
- imunoonkologie
Imunolog: jaké nemoci diagnostikuje?
Pokud imunitní systém funguje správně, chrání nás před nemocemi díky ochranným bariérám těla. Jeho buňky se nacházejí mj v brzlíku, slezině, lymfatických uzlinách, mandlích, střevech, kostní dřeni, kde se tvoří leukocyty (bílé krvinky) bojující se všemi patogenními zárodky
Bohužel někdy při poruchách imunitního systému jsou imunitní reakce abnormální. Děje se tak např. u některých autoimunitních onemocnění, kdy tělu vlastní tkáně považuje za cizí a ničí je (lupus), při alergiích vyvolávajících alergické příznaky nebo např. při lymfocytech, tzn. buňky, které tvoří imunitní systém, rozpoznávají jako cizí buňky transplantované orgány (ledviny, játra).
Proto je specializace imunologa tak široká. Diagnostikuje a léčí onemocnění související s poruchami imunitního systému, je specialistou i v oblasti očkování (i pro rizikové osoby), věnuje se i pacientům po transplantaci jako prevenci rejekce transplantovaného orgánu. Dále léčí lidi s onemocněním štítné žlázy, pojiva, střev, chronickými mykózami kůže či chronickými infekcemi, a proto spolupracuje s lékaři jiných specializací (včetně onkologů, transplantologů, gastrologů, endokrinologů). Lidé s alergickými onemocněními (atopická dermatitida, průduškové astma, sezónní alergická rýma a záněty spojivek, opakované záněty dýchacích cest a uší) a problémy s plodností (tzv.imunitní neplodnost). Diagnostika a imunologické testy se také používají k potvrzení nebo vyloučení následujících onemocnění:
- růže
- cytomegalie
- mononukleóza
- Lymeská nemoc
- toxoplazmóza
- virová hepatitida
- lupus
- Hashimotova nemoc
- revmatoidní artritida
- zánětlivé onemocnění střev
- psoriáza
- Addisonova nemoc
Imunolog: jak vypadá návštěva?
Během první návštěvy imunolog provede podrobný rozhovor s pacientem. Zajímají ho všechny prodělané (i v dětském věku) infekce, průběh těchto onemocnění, dosud provedená očkování a možné komplikace po nich, ale i výskyt chronických onemocnění, např. průduškové astma nebo alergie. Takovýto podrobný rozhovor je zvláště potřebný, když se pokoušíte diagnostikovat primární imunodeficience.
European Immunodeficiency Society (ESID) sestavil seznam deseti varovných příznaků, které mohou naznačovat primární onemocnění imunodeficience. Patří mezi ně: šest nebo více infekcí dýchacích cest nebo ucha za rok, dvě nebo více sinusitid za rok, dva měsíce nebo více antibiotické terapie s malým nebo žádným zlepšením, dva nebo více zápalů plic za rok, žádný přírůstek hmotnosti nebo inhibice normálního růstu dítě, hluboké abscesy na kůži nebo vnitřních orgánech, chronická mykóza úst nebo kůže u dítěte staršího jednoho roku, nutnost dlouhodobého užívání antibiotik nitrožilně, když nelze infekci dostat pod kontrolu, dvě a více závažných infekcí, jako jsou: mozek, kosti, kůže, sepse, rodinná anamnéza naznačující primární imunodeficienci.
Jaká vyšetření imunolog objednává?
U primárních i sekundárních imunodeficiencí hrají nejdůležitější roli při stanovení diagnózy imunologické testy. Jejich cílem je detekovat v krvi protilátky proti konkrétnímu patogenu nebo antigenům, tedy virům, bakteriím, plísním nebo jiným vnějším faktorům, které tělo považuje za cizí a mobilizuje imunitní systém k fungování. Lékař většinou nařídí stanovit nejen koncentraci specifických protilátek, ale i jejich třídu. Nejčastější stanovení jsou: IgM protilátky - produkované na začátku infekce, IgG - produkované později, což naznačuje, že pacient měl kontakt s danou nemocí, která může v těle přetrvávat roky, IgE - souvisí především s přítomností alergie a IgA - v případě onemocněnístřevní, ledvinové nebo suspektní autoimunitní onemocnění. Příklady výzkumu v oblasti imunologie zahrnují:
- anti-Hbe – označuje nedávnou anamnézu hepatitidy B (hepatitidy B)
- anti-HCV – detekuje časnou infekci hepatitidy
- anti-Tg – pokud je nad normou, může to znamenat autoimunitní onemocnění štítné žlázy
- TRAb - pod normou může znamenat hypopituitarismus a onemocnění štítné žlázy
- enzymatická imunoanalýza (ELISA nebo EIA) - testování na infekci HIV
Imunologie: léčebné metody
Vzhledem k tomu, že spektrum onemocnění, kterými se imunolog zabývá, je velmi široké, závisí způsoby léčby konkrétních onemocnění na diagnóze. Zároveň je třeba zdůraznit, že často je v případě léčby onemocnění imunitního systému důležitá spolupráce specialistů z různých oborů medicíny