Celková bílkovina je laboratorní test, který hodnotí koncentraci všech bílkovin v krvi. Stanovení celkového proteinu umožňuje diagnostiku mnoha onemocnění, např. rakoviny. Jaké jsou laboratorní normy pro celkový protein? Co to znamená příliš nízké nebo příliš vysoké?

Stanovení celkové hladiny bílkovin v krevním chemickém testuje užitečné při diagnostice onemocnění jater, ledvin, střev a závažných kožních onemocnění. Protein je důležitou součástí plazmy. Udržuje přiměřený tlak v cévách, transportuje živiny, účastní se koagulačních procesů a obranyschopnosti organismu

Plazmatické proteiny se neustále dynamicky mění – obnovují se a degradují (rozpadají se). Koncentrace bílkovin v krvi závisí na mnoha faktorech - včetně množství zkonzumovaných potravin bohatých na bílkoviny (maso, mléčné výrobky) a jejich syntézy, tedy produkce ve specializovaných tkáních (především v játrech), a také na stupni ztráty. této látky trávicím systémem, močovým systémem, plícemi a kůží.

Celkový protein – co to je a jaké jsou jeho funkce?

Celkové bílkoviny v krvi jsou všechny bílkoviny nalezené v našem krevním řečišti. Bílkoviny v krvi plní řadu důležitých biologických funkcí:

  • udržovat normální krevní tlak
  • udržovat acidobazickou rovnováhu, tj. pH
  • účastní se procesů srážení krve, např. fibrinogen
  • účastní se imunitních procesů, např. protilátek
  • transportní molekuly, jako jsou hormony nebo aminokyseliny, např. albumin

Koncentrace celkových bílkovin v krvi podléhá dynamickým změnám v rozkladu a syntéze, proto závisí na následujících faktorech:

  • přísun bílkovin ve stravě
  • syntéza bílkovin v játrech
  • ztráta bílkovin trávicím traktem, ledvinami, kůží a plícemi

Celkové bílkoviny – frakce

Celková bílkovina v krvi se skládá z různých bílkovinných frakcí, které plní specifické funkce. Rozlišují se následující frakce krevních bílkovin:

  • albumin tvoří 55-65 % krevních bílkovin
  • alfa-1-globuliny tvoří 3-5 % krevních bílkovin
  • alfa-2-globuliny tvoří 7-10 % krevních bílkovin
  • beta-globuliny tvořící 9-13 % krevních bílkovin
  • gama-globuliny tvoří 14-20 % krevních bílkovin

Celková bílkovina - indikace pro test

  • poruchy příjmu potravy, např. anorexie
  • gastrointestinální onemocnění, např. celiakie, zánětlivá onemocnění střev
  • onemocnění jater
  • onemocnění ledvin
  • rakovina
  • popáleniny
  • otoky
  • krvácení
  • chronický zánět
  • hematologická onemocnění, např. mnohočetný myelom
  • přehydratace nebo dehydratace těla

Celkový protein – co je to test a jaké jsou laboratorní standardy?

Stanovení celkového proteinu se provádí z žilní krve odebrané z ohybu lokte. Osoba provádějící test by měla být nalačno. Cena testu celkového proteinu v komerční laboratoři je 8-15 PLN.

Normální hladina celkových bílkovin je mezi 60 a 80 g / l nebo mezi 6 a 8 g / dl.

Celková bílkovina – co znamená nízká hladina?

Koncentrace celkových bílkovin pod normou je způsobena hlavně snížením frakce albuminu

Celkový obsah bílkovin pod normálem, také nazývaný hypoproteinémie, může být pravdivý, což vyplývá z:

  • nedostatečný přísun bílkovin ve stravě způsobený např. podvýživou, anorexií
  • malabsorpční syndrom, např. u celiakie
  • nadměrná ztráta bílkovin:
    • trávicí trakt, např. exsudativní enteropatie
    • ledviny, např. nefrotický syndrom
    • kůže, např. popáleniny
    • plíce, např. bronchiektázie
    • chronické krvácení nebo krvácení
  • nedostatečná jaterní syntéza, např. poškození jaterního parenchymu
  • nadměrné odbourávání bílkovin pozorováno u:
    • hypertyreóza
    • rakovina
    • horečka
    • sepse
    • stavy po operaci

Další situací je pseudo-hypoproteinémie, která vzniká ředěním krve v důsledku přetížení tekutinami

Stojí za zmínku, že pokles koncentrace celkových bílkovin pod 45 g / l je velmi nebezpečný, protože pak voda uniká do tkání, objevují se otoky a snižuje se plnění cév tekutinou

Celková bílkovina – co znamená vysoká hladina?

Nadnormální hladina celkových bílkovin je nejčastěji způsobena zvýšenou produkcí globulinových (protilátkových) frakcí

Celkový obsah bílkovin nad normou, nazývaný také hyperproteinémie, může být pravdivý, což vyplývá z:

  • produkce patologických proteinových frakcí, např. u mnohočetného myelomu, makroglobulinémieWaldenströma
  • nadměrná produkce fyziologických bílkovin v:
    • chronický zánět
    • kolagenóza
    • cirhóza jater
    • sítnice
    • autoimunitní onemocnění, např. revmatoidní artritida

Na druhou stranu, pseudo-hyperproteinémie je výsledkem ztluštění krve způsobené dehydratací.

  • Co může znamenat bílkovina v moči? Příčiny a typy proteinurie
  • Protein: role v těle, poptávka, produkty bohaté na bílkoviny

Kategorie:

Výzkum