- Alternativní a podpůrná komunikace – pro koho je určena?
- Alternativní a podpůrná komunikace - rozdíly
- Alternativní a asistenční komunikace - typy metod
- Alternativní a podpůrná komunikace - využití moderních technologií
Alternativní a augmentativní komunikace (AAC) je skupina metod, které umožňují lidem, kteří nemají řeč nebo mluví v omezené míře, komunikovat se svým okolím. Zahrnuje používání znaků v komunikaci na základě gest, obrázků, symbolů a předmětů. AAC pomáhá lidem s poruchami řeči vyjádřit své myšlenky, pocity a samostatně se rozhodovat.
Alternativní a podpůrná komunikaceznamená jinakAAC , což znamená z angličtiny:Augmentativní a alternativní komunikace . Zahrnuje všechny způsoby komunikace, které využívají neverbální znaky: gesta (např. znakový jazyk), grafické znaky (obrázky, piktogramy, symboly), předměty (např. bloky slov). Jeho účelem je umožnit nebo usnadnit komunikaci lidem s poruchami řeči.
Alternativní a podpůrná komunikace – pro koho je určena?
AAC se nejčastěji používá v případě lidí s dětskou mozkovou obrnou, autismem, mentální retardací, po cévní mozkové příhodě. Uživateli alternativních a podpůrných způsobů komunikace mohou být děti, dospívající i dospělí.
Výběr vhodné metody provádí tým specialistů, který v každém případě vyvíjí individuální komunikační systém. Podle stupně postižení daného člověka a specifičnosti onemocnění lékaři určí typ použitých znaků, zajistí potřebné pomůcky (tabule, knihy, elektronická zařízení) a podrobně poučí pacienta a jeho ošetřovatele.
Alternativní a podpůrná komunikace - rozdíly
Přestože účel obou způsobů komunikace je stejný – pomáhat lidem s postižením – existují mezi nimi určité rozdíly.
Alternativní komunikacese používá v případě lidí, kteří zcela ztratili schopnost mluvit např. v důsledku mrtvice nebo ji nikdy nezískali a nejsou schopni mluvit. Nauč se to. U takových pacientů je alternativními metodami zcela nahradit mluvený jazyk.
Podpůrná komunikaceje věnována lidem, kteří používají řeč omezeným způsobem, například mluví nezřetelně. Pak pomoc spočívá v obohacení jejich komunikačních dovedností a usnadnění komunikace.
Alternativní a asistenční komunikace - typy metod
V AAC existují 3 nejdůležitější skupiny komunikačních metod:
- systémy manuálních znaků- komunikace probíhá pomocí gest, např. znaková řeč, fonogesty, jazyk Makaton, Coghamo; tento typ komunikace může být účinný pouze u pacientů, kteří nemají motorické problémy;
- systémy grafických znaků- Symboly blaženosti, PIC, PCS, Rebus piktogramy, metoda usnadněné komunikace (pro lidi s autismem), program MÓWik;
- systémy prostorově-hmatových znaků- Premacka slovní bloky, Lormova abeceda
Jak odborníci zdůrazňují, neexistuje žádná univerzální komunikační metoda, která by byla účinná v případě všech typů postižení. Volba komunikační metody je striktně závislá na individuálních vlastnostech daného člověka, jeho predispozicích, dovednostech a osobních preferencích. Někdy se nejlepších výsledků dosáhne použitím několika komunikačních metod současně.
Alternativní a podpůrná komunikace - využití moderních technologií
Stále častěji komunikaci mezi lidmi s postižením zprostředkovávají elektronická zařízení: syntetizéry řeči, zařízení s nahranou řečí, počítače s dotykovými obrazovkami, ukazatele a speciálně navržené myši a klávesnice pro usnadnění navigace. Jsou nejpohodlnější k použití a nejlépe vyhovují potřebám a schopnostem lidí s motorickými poruchami.
K dispozici jsou také komunikační programy AAC pro počítače, tablety a chytré telefony. Příkladem je MÓWik - aplikace pro zařízení Android, která umožňuje komunikovat pomocí hotových desek se symboly.
Stojí za to vědětDíky využívání moderních technologií v AAK mohou i lidé s extrémním postižením sdělovat své myšlenky, pocity a názory a také se aktivně zapojovat do veřejného života. Nejvýraznějším příkladem je příběh Stepehena Hawkinga, britského astrofyzika, který od svých 21 let trpí amyotrofickou laterální sklerózou. Postup nemoci vedl k jeho úplnému ochrnutí. Navzdory tomu je vědec schopen komunikovat s okolím pomocí pokročilého syntezátoru řeči. Do roku 2005 navigoval pomocí ruky, díky čemuž dokázal vyprodukovat až 15 slov za minutu. V současnosti kvůli progresivní paralýze obsluhuje počítač pomocí lícních svalů. Spolu s vědci pracuje na systému, který bude schopen převést impulsy z jeho mozku do řeči.