Získání dědictví není jen o užívání dalších aktiv. Dědictví po rodičích, prarodičích či manželovi je většinou spojeno se spoustou věcí, může také předzvěstí problémy, zejména ty, které souvisí s dědictvím dluhů. Přesto může získat dědictví kdokoli, a proto se vyplatí vědět, co je to dědictví, co je to zákonné dědictví a co dělat, abyste se vyhnuli dědění dluhů.

Problematiku dědictví upravuje občanský zákoník, konkrétně kniha IV občanského zákoníku - Dědictví.Tato kniha obsahuje veškeré informace týkající se dědictví po zesnulém: jak obecná ustanovení o prvcích a zdrojích dědictví, tak i specifičtější ustanovení, jako je dědění ze zákona, dědění po prarodičích, dědění podle obce nebo státu Pokladna, přijetí nebo odmítnutí dědictví nebo odpovědnost za dluhy z dědictví, běžně známé jako dědictví dluhů. Dále definuje, kdo má nárok na dědictví ze zákona a kdo může dědit na základě závěti

Obsah:

  1. dědictví: zákonné dědictví
  2. dědictví: dědictví ze závěti
  3. dědictví: jak vypadá nabytí dědictví?
  4. dědictví: dluhové dědictví
  5. dědictví: rozdělení dědictví u soudu nebo u notáře
  6. dědictví: dědická daň
  7. dědictví: kdo je dědic nehodný?

dědictví: zákonné dědictví

Takzvané zákonné dědictví určuje, kdo má právo na dědictví, když zesnulý nezanechal závěť. Dle ustanovení občanského zákoníku jsou tedy oprávněny dědit především tyto osoby:

  • Děti a manžel. celkové dědictví. Jsou-li zůstavitelovo dítě nebo děti v době otevření dědictví mrtvé, připadá jeho (jejich) část případným vnoučatům. Stojí za to vědět, že nezáleží na tom, zda se dítě narodilo ve volném vztahu nebo v manželství. Osvojené děti mají také právo na dědictví, ale pouze v případě, že nezdědí majetek po svých biologických rodičích.
  • Manžel a rodičeDědí, pokud zůstavitel, tedy osoba, která dědictví zanechá, nemá děti ani vnoučata. V takové situacidědictví dědí manžel a každý rodič dědictví. Pokud je manžel mrtvý, veškeré dědictví zdědí rodiče.
  • RodičeDědí po zesnulém, když neměl manžela, děti ani vnoučata
  • Sourozenci. jinému rodiči, nebo jen se svým manželem (jsou-li oba rodiče mrtví), nebo zdědí celou pozůstalost, pokud zůstavitel žádného manžela nebo rodiče neměl. Pokud jsou sourozenci mrtví, jejich děti „převezmou“ jejich část dědictví.
  • PrarodičeDědí, pokud žádný z dědiců, kteří jsou uvedeni v občanském zákoníku na prvním místě, nezemře. A pokud zemřou, dostanou dědictví jejich děti nebo vnuci, tedy bratranci zůstavitele.
  • ObecMůže zdědit dědictví, pokud zůstavitel nemá žádné příbuzné, ani vzdálené.

Zákonné dědictví však nemají nárok na osoby žijící se zůstavitelem bez uzavření manželství nebo na manžela, který je od zesnulého odloučen rozhodnutím soudu

dědictví: dědictví ze závěti

Jiná je situace, pokud zemřelý zanechal závěť, ve které jasně specifikuje, komu pozůstalost po jeho smrti připadne. Dědění na základě závěti má přednost před zákonným děděním.

Zůstavitel má právo nakládat s majetkem způsobem, který si přeje - majetek převést na více osob nebo jej přenechat pouze jednomu. Podle zákona existují následující typy závěti:

  • notářský, sepsaný ve formě notářského zápisu- originál zůstává v kanceláři notáře
  • psáno- ručně psané zůstavitelem, podepsané a datované
  • ústní- tzv. alografický. Zůstavitel pak určí dědice, přičemž svou vůli projeví za přítomnosti dvou svědků a osoby, která zastupuje státní správu - může to být přednosta matričního úřadu, starosta, přednosta obce apod. Prohlášení vůle musí být sepsáno a podepsané osobami přítomnými na ústní závěti, včetně zůstavitele.
  • zvláštní- sepisuje se pro případ nebezpečí rychlé smrti zůstavitele - pak může zůstavitel předat svou závěť ústně za přítomnosti tří svědků. Taková závěť zaniká 6 měsíců po jejím určení, pokud je zůstavitel ještě naživu.

Závěť lze kdykoli odvolat nebo změnit vystavením nového dokumentu nebozničení již existujícího.

dědictví: jak vypadá nabytí dědictví?

Dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele (tzv. otevření dědictví). To však neznamená, že dědictví lze volně nakládat. Předtím musíte potvrdit své právo na to.

Nezáleží na tom, zda byla pozůstalost právně odkázána nebo zda je dědictví právně závazné. V obou případech musí být dědické právo potvrzeno soudně nebo notářsky.

  • Nákup dědictví u souduSoudní potvrzení o nabytí práv k dědictví se provádí na civilním oddělení okresního soudu v obvodu, kde zůstavitel bydlel - nelze-li místo jeho pobytu určit, musí být návrh podán buď u soudu, kde se nemovitost nachází. Pokud zemřelý zanechal závěť, musí to být uvedeno v přihlášce. K žádosti je třeba přiložit tyto doklady: zkrácenou kopii úmrtního listu zůstavitele, zkrácené kopie rodného listu dědice (případně dědiců, jsou-li alespoň dva), jakož i zkrácenou kopii rodného listu dědice. oddací list, je-li mezi oprávněnými dědit manželka nebo vdaná dcera. Žádost a dokumenty je možné osobně doručit soudu spolu s dokladem o zaplacení ve výši 50 PLN (tzv. trvalý vstup). Dokumenty lze zasílat i doporučeně - v takovém případě je však nutné připojit také jednu kopii přihlášky a příloh za každou z osob účastnících se řízení
  • Notářsky ověřené potvrzení dědictvíNotář by měl předložit stejný soubor dokumentů jako u soudu a také závěť. Je-li dědiců více, musí být přítomni všichni a všichni také podepsat notářsky ověřenou dědickou listinu (její cena je 150 PLN). Dojde-li při potvrzení dědictví ke konfliktu mezi dědici, notář dědický zápis nesepíše - o věci pak rozhoduje soud

Nabytí dědictví je třeba nahlásit finančnímu úřadu do 6 měsíců od sepsání dědické listiny u notáře nebo právní moci rozhodnutí soudu

dědictví: dluhové dědictví

Stojí za to vědět, že s dědictvím se dědí i finanční závazky zůstavitele: půjčky a dluhy. Je na dědici, aby je splatil. Nemusíte zdědit dědictví s dluhy. Jaké jsou možnosti?

  • Dědictví lze přijmout i s dluhyPak musíte uhradit všechny závazky, které měl zůstavitel, i když jejich součet přesahuje hodnotu vašeho majetku. Poznámka - také tato vlastnost,který byl vaším majetkem do doby, než obdržíte dědictví. Jinými slovy: takto převzaté dluhy musí být splaceny v plné výši, bez ohledu na hodnotu majetku, který byl zděděn.
  • Dědictví lze přijmout bez ručení za dluhy(s tzv. výhodou inventury). Pak budou závazky zůstavitele splaceny pouze z majetku, který po sobě zanechal.
  • Dědictví může být odmítnuto celéPoté je dědic z dědictví vyloučen - právo na něj automaticky přechází na děti. Mohou jej přijmout nebo odmítnout - pokud jsou nezletilí, musí prohlášení o odmítnutí dědictví podat jejich zákonný zástupce, tedy rodič, se souhlasem opatrovnického soudu

S rozhodnutím nemusíte spěchat ani příliš otálet - podle předpisů je to 6 měsíců ode dne obdržení informace, že jste dědicem. Pokud dědic v této lhůtě neučiní žádné prohlášení, znamená to, že automaticky přijímá dědictví bez odpovědnosti za dluhy.

dědictví: rozdělení dědictví u soudu nebo u notáře

Je-li více dědiců, je třeba zděděné dědictví rozdělit (tzv. rozdělení pozůstalosti) tak, aby každý z dědiců získal podíl na pozůstalosti, který mu náleží - lze to provést u notáře nebo u soudu.

  • Rozdělení dědictví u souduNávrh na rozdělení dědictví se podává u okresního soudu příslušného podle místa posledního bydliště zůstavitele. Dědicové označí, co je součástí dědictví, a předloží soudu návrh na jeho rozdělení. K žádosti je třeba přiložit požadované dokumenty včetně rozhodnutí potvrzujícího nabytí dědictví a také doklad o zaplacení (podle situace od 300 do 1000 PLN).
  • Rozdělení pozůstalosti u notářeDědicové si mohou pozůstalost rozdělit i u notáře - to je zvláště výhodné, pokud je součástí pozůstalosti družstevní vlastnické právo k prostorám nebo nemovitosti. Před podpisem smlouvy musíte doložit soudní rozhodnutí o nabytí dědického práva nebo notářsky ověřené potvrzení o dědictví a dále veškeré dokumenty potvrzující právo zůstavitele na majetek – např. výpis z katastru nemovitostí a hypoték. Poplatek za rozdělení dědictví u notáře závisí na hodnotě nemovitosti a může činit i několik tisíc zlotých. PLN.

dědictví: dědická daň

Stojí za to vědět, že dědic musí zaplatit dědickou daň – tím vyšší je stupeň příbuzenství se zůstavitelem. Příbuzní, tedy manželé, děti a rodiče, však mohou využít osvobození od daně dědické - za tímto účelem do 6 měsíců ode dne převzetí dědictví.tuto skutečnost musíte oznámit vedoucímu finančního úřadu příslušného podle místa bydliště dědice

Výše ​​daně, kterou musí další dědicové zaplatit, závisí jak na hodnotě dědictví, tak na stupni příbuzenství. Existují tři daňové skupiny:

  • Skupina I- zeť, snacha, sourozenci a tchánové. Do této skupiny patří i ti nejbližší zůstavitelé, kteří nesplňují podmínky pro osvobození od daně dědické, tedy nenahlásili to finančnímu úřadu do šesti měsíců od přijetí
  • Skupina II- synovci, švagrová, strýcové, švagři, strýcové, tety
  • Skupina III- bratranci a příbuzní nezahrnutí do dvou předchozích skupin, stejně jako cizí lidé.

Lidé patřící do jedné z těchto tří skupin mají jeden měsíc na to, aby oznámili finančnímu úřadu přijetí dědictví. Při výpočtu daně je potřeba zahrnout nezdanitelnou částku, která je pro každou z těchto skupin jiná. Činí:

  • pro skupinu I – 9637 PLN,
  • pro skupinu II – 7 276 PLN,
  • pro skupinu III - 4902 PLN.

Cokoli, co dědic získá nad tuto částku, podléhá zdanění.

Rezerva - zvláštní část dědictví

Vyhrazená částje část pozůstalosti po těch, kteří byli opomenuti v závěti, přestože patří do přímé rodiny a zdědili by majetek podle zákona z r. absence vůle.

Podle předpisů tzv potomci (děti, vnuci), manžel a rodiče. Mají právo požadovat po dědicích polovinu toho, co by dostali, kdyby dědili ze zákona. Nezletilí nebo osoby trvale práce neschopné s nárokem na vyhrazený podíl se mohou domáhat 2/3 dědického podílu, který by jim podle zákona připadl

Důležité:musí být zažádáno do 5 let od data závěti. Nebude však vydán osobám vyděděným v závěti, které jsou považovány za nehodné, ani těm, kteří se dědictví vzdali nebo dědictví odmítli.

dědictví: kdo je dědic nehodný?

Ten, kdo zůstaviteli vyhrožoval újmou, pokud nesepíše závěť s konkrétním obsahem, může být považován za nedůstojného dědictví. Nedostanou dědictví, i když na něj mají nárok podle zákona nebo na základě závěti.

Návrh na prohlášení za nehodného podává u soudu jiný dědic a musí tak učinit do jednoho roku ode dne, kdy se o předpokladech „nezpůsobilosti dozvěděl“, nejpozději však do tří let ode dne, kdy smrt zůstavitele

Kategorie:

Geriatrie