Ručník, který nebyl vyměněn týdny nebo neustále mokrý ručník nebo velmi zatuchlé ložní prádlo, je domovem mikrobů, které nám mohou ublížit. To však neznamená, že je musíme každý den měnit, abychom se těšili dobrému zdraví. Jak často bychom to měli dělat a jak prát ručníky a ložní prádlo, zvláště když je někdo doma nemocný, vysvětluje Dr. Piotr Rzymski, mikrobiolog, lékařský biolog.
Katarzyna Hubicz: Pane doktore, jak často bychom měli vyměnit ručník za nový? A záleží na tom, na co ručník používáme?
Dr hab. Piotr Rzymski:Měli bychom jej měnit alespoň jednou týdně za předpokladu, že je ručník po koupání dobře vysušený a ručník není ve vlhké koupelně. Ve společné koupelně je však nejlepší vyměnit ručník po každé návštěvě hosta. Tím se sníží riziko přenosu fekálních bakterií a jiných patogenů.
Toto riziko nemusí být příliš vysoké, ale roste, čím více lidí ručník používá, zvláště když ho používají děti. Nezapomínejme na kuchyňské utěrky, ty jsou velmi náchylné k množení různých bakterií, např. enterokoků a stafylokoků. Často se totiž po použití špatně vypouštějí, používá je několik členů domácnosti, někdy nesprávně, k různým funkcím.
Dítě si například může utřít ruce do kuchyňské utěrky, otec s ní utírá kuchyňský stůl a matka jím utírá nádobí. Tímto způsobem je snadné odbourat patogeny a dokonce vést k otravě jídlem. Proto je lepší tyto ručníky měnit častěji než ostatní – každé 4 dny.
Škodí příliš vzácná výměna ručníku vašemu zdraví?
– Ano. Je vhodné si uvědomit, že otíráním pokožky po koupání přenášíme do ručníku jak úlomky odumřelé epidermis, tak mikroorganismy na naší kůži. Vlhkost podporuje jejich další vývoj, stejně jako kolonizaci povrchu ručníku dalšími mikroorganismy přítomnými v prostředí. Dlouhodobé používání stejného ručníku proto zvyšuje riziko plísně kůže a nehtů a může také zhoršit příznaky atopické dermatitidy. Riziko je ještě větší, pokud je ručník trvale mokrý.
Takže ručník, který byl používán příliš dlouhovšechny dermatologické problémy. Riziko přenosu infekčního onemocnění prostřednictvím ručníků není příliš velké, ale vyskytuje se, pokud ručník používá více osob. Výzkumy ukazují, že koliformní bakterie se běžně vyskytují na ručníkech, včetně E. coli a jejich počet se zvyšuje s dobou používání.
Na dlouhodobě používaných ručníkech byl navíc zjištěn vývoj vláknitých hub a přítomnost jimi produkovaných toxinů, např. ochratoxinů nebo trichothecenů. Proto je nejlepší nedělit se o tělové ručníky a vyměnit ručníky pokaždé, když je použije více lidí, například po večírku nebo návštěvě rodiny. Nejlepší je také používat samostatné ručníky na ruce, tělo a obličej – snížíte tím riziko přenosu mikroorganismů.
A měli bychom ručník po každém použití sušit?
- Ano, protože ručník při otírání absorbuje vodu. Čím déle zůstane vlhká, tím lepším substrátem se stane pro růst bakterií a plísní. V létě se vyplatí pověsit tělový ručník ven (třeba na balkón nebo terasu), v chladnějším období ho pověsit na koupelnový radiátor. Měli byste také dbát na to, aby byla koupelna dobře větraná a bez vlhkosti, což usnadní udržování hygieny ručníků, včetně těch na ruce. Pokud v něm máme okno, měli bychom ho pravidelně otevírat a větrat.
Jak poznáte, že se v látce množí mikrobi – může to naznačovat vůně?
- Nepříjemný zápach ručníku by měl být signálem k okamžité výměně. Při posuzování čistoty ručníku by se však nemělo brát ohled jen na jeho vůni, protože se do něj musí přenést přítomnost ne všech mikroorganismů. Kritériem výměny by vždy měla být doba používání a to, zda ručník použilo více lidí. Musíme si uvědomit, že ručník bude kolonizován mikroorganismy nepřetržitě a je to přirozený proces. Abychom ji rozbili, museli bychom ručník po každém použití sterilizovat, což není proveditelné ani vhodné. Stačí pravidelná výměna ručníků
Jak často by si měl nemocný měnit ručníky? Záleží na typu infekce?
– V tomto ohledu neexistují žádná doporučení. Obecně se ale říká, že lidé s infekcí by si měli ručníky měnit častěji než jednou týdně – ideálně po trojím použití na ruce. Špinavé ručníky je nejlepší od takového člověka před praním sbírat zvlášť apoté perte samostatně, nemíchejte s ručníky ostatních členů domácnosti.
Při jaké teplotě prát ručníky používané zdravými lidmi a při jaké teplotě, když je někomu doma špatně?
- Ručníky perte nejlépe vždy na 60 stupňů Celsia, bez ohledu na to, kdo je použil. Tato teplota eliminuje většinu bakterií, plísní a virů a zároveň nevede k rychlé destrukci tkaniny.
Vyplatí se při praní ručníků používat dezinfekční prostředky na tkaniny? Tyto typy kapalin a sprejů jsou nyní dostupné v mnoha supermarketech.
- Nepřehánějme to, domov není nemocnice ani hotel. Doma stačí ručníky pravidelně měnit a prát na 60 stupňů C s pracím prostředkem na to určeným. Pamatujme na to, že mikroorganismy – bakterie, viry, houby, prvoci – jsou součástí našeho životního prostředí. I když je můžeme vidět, jsou přítomny téměř všude, na předmětech, na naší kůži. Nejsme schopni – a dokonce by to bylo škodlivé – sterilizovat naše životní prostředí. Jde pouze o to, abychom zabránili nadměrnému růstu těch mikroorganismů, které jsou pro nás problematické, tedy patogenní. Naštěstí většina, se kterými jsme v kontaktu, do této skupiny nepatří.
A vyplatí se ručníky pro bezpečnost žehlit?
- Ručníky vyprané na 60 stupňů Celsia by se neměly žehlit, protože přímé působení tak vysoké teploty zničí vlákna látky a znepříjemní používání a hůře saje vodu, takže ve skutečnosti - méně bude plnit svou primární roli. Praní na 60 stupňů C vyměňovaných ručníků alespoň jednou týdně je naprosto dostačující způsob péče o jejich hygienu doma.
A jak často bychom měli měnit prádlo?
- Alespoň jednou za dva týdny, ideálně jednou týdně. Měli bychom si pamatovat, že v posteli trávíme velkou část života, v průměru jednu třetinu. V podestýlce kromě odumřelé epidermis zůstává pot, sekrety a maz, tedy maz. Jde tedy o to, aby se v lůžku nehromadily škodliviny a mikroorganismy, které mohou být v přebytku problematické. Usnadňuje to chození do postele bez koupání. Kromě výměny ložního prádla je důležité po spaní dobře vytřást peřinu a vyvětrat ložnici.
Měli by si lidé, kteří spí nazí, měnit povlečení častěji než ti, kteří spí v pyžamu?
- Pokud spíme nazí, což se spoustě lidí líbí, je nejlepší měnit ložní prádlo častěji - někteří lidé si myslí, že i po 3-4 dnech, ale je to propro většinu lidí nemožné. Stačí to tedy dělat jednou týdně. Samozřejmě za předpokladu, že půjdeme spát po večerní koupeli.
Jaký vliv na zdraví může mít příliš vzácná výměna ložního prádla?
- Dlouhodobě neměnná podestýlka je výborným prostředím pro růst bakterií, plísní, roztočů a přítomnost alergenů, např. výkalů roztočů. Kromě mytí je důležité ho každý den dobře protřepat a vyvětrat, ale tyto činnosti nejsou zaměnitelné. Sekrety a odumřelá epidermis, které zanecháváme v podestýlce, napomáhají další existenci a rozvoji mikroorganismů. Takové prostředí není příznivé pro alergiky a astmatiky, zvyšuje riziko vzniku mykóz a ekzémů.
A co majitelé domácích mazlíčků, kteří spí v jedné posteli se svými mazlíčky?
- Podestýlka by se měla měnit častěji, pokud v domě žijí psi a kočky, zvláště pokud je necháme spát v naší posteli. Jednou týdně stačí.
Záleží při praní ložního prádla na teplotě vody nebo typu použitého pracího prostředku?
- Nejprve se podívejme, jaká teplota je doporučena pro materiál podestýlky. Ve většině případů jej bude možné prát na 60 stupňů C. Nebojte se však, pokud je doporučená teplota 40 stupňů C, jako je tomu například u flanelového povlečení, protože tato teplota odstraní i výrazné množství mikroorganismů. Povlečení můžete vždy po vyprání vyžehlit a tímto způsobem zlikvidovat.
A lze ložní prádlo a ručníky prát společně se spodním prádlem nebo se silně znečištěným oblečením?
– Ne. Nejlepší je prát všechny tyto věci samostatně: ložní prádlo, ručníky, spodní prádlo, svrchní oděvy, oblečení, které je zvláště znečištěné, např. zvratky nebo fekáliemi.
Piotr Rzymski - polský lékařský a environmentální biolog, dr hab. lékařské vědy, popularizátor vědyLékařský a environmentální biolog, spoluautor více než 150 vědeckých publikací, akademický lektor, propagátor vědy, vědecký novinář. Držitel stipendia Nadace pro polskou vědu a Ministerstva pro vědu a vysoké školství, expert Výkonné agentury EU pro výzkum, velvyslanec mezinárodní vědecké sítě Universal Scientific Education and Research Network (USERN), člen Programové rady „Science iniciativa Proti pandemii