Antibiotika jsou léky, které fungují jedinečným způsobem – mohou nám pomoci, ale také nám mohou ublížit. Hodně záleží na tom, jak je vezmeme. Vyplatí se znát pravidla užívání antibiotik.

Pravda o antibiotikách

  • Antibiotikanejsou vhodná k léčbě chřipky.

Chřipkaje virová infekce, stejně jako většina běžných nachlazení s rýmou a kašlem. Chřipkové viry nejsou citlivé na látky obsažené v antibiotikách. Ani velmi špatný pocit nebo vysokáhorečkaběhem virové infekce nejsou důvodem k nasazení antibiotika

  • Přestože lék zabral, léčba musí být dokončena.

Neukončujte léčbu v polovině, když se budete cítit lépe, protože je třeba vymýtit všechny choroboplodné zárodky, nejen potlačit jejich aktivitu. To nějakou dobu trvá. Užijte proto celou dávku předepsanou lékařem.

  • Léčba tradičními antibiotiky by neměla trvat méně než 5 dní.

V opačném případě se bakterie stanou odolnými vůči použité látce a celá léčba selže. Používejte antibiotikum v souladu s doporučením lékaře předepisujícího daný přípravek na receptu, ale také v souladu s pokyny výrobce uvedenými v příbalovém letáku

  • Při užívání antibiotik je důležitá doba užívání léku.

Nejlepší je zapamatovat si pevné časy. Den nekončí západem slunce – trvá 24 hodin, a když se má antibiotikum podávat např. čtyřikrát denně, tedy každých šest hodin, zahrnuje to den a noc (např. v 6, 12, 18 a 24 ).

  • Během léčby antibiotiky užívejte probiotika, jogurty a pijte kefír

Antibiotika ničí nejen patogenní zárodky, ale i naši přirozenou mikroflóru přítomnou na přirozené bakteriální flóře konzumací probiotických produktů, kefíru a jogurtu (ale ponechte několik hodin od jednoho k druhému).

  • Nadužívání antibiotik způsobuje, že se bakterie lépe brání.

Neustále rostoucí bakteriální rezistence je problémem moderní medicíny. Rostoucí počet infekcí nereaguje na léčbu, protože arzenál dostupných léků již neobsahuje účinná antibiotika, proti kterým by bacily byly bezbranné. Bakterie se staly odolnými vůči těmto léčivům anaučili se proti nim bránit. Bakteriální rezistence na antibiotika je příčinou mnoha selhání v léčbě závažných infekcí, často končících vážnými komplikacemi.

Důležité

Jaký byl penicilin?

Sice se tomu těžko věří, ale před necelými sto lety byl boj s bakteriemi prakticky nemožný, protože první antibiotikum – penicilin – se začalo používat až za druhé světové války, třináct let po ní objevil britský bakteriolog Alexander Fleming. A přestože tento vědec dostal za svůj objev v roce 1945 Nobelovu cenu, první penicilin nevyrobil! Měl jen štěstí, že si jako první všiml, jak plíseň Penicillium chrysogenum inhibuje růst bakterií. Psal se rok 1928. Ve Flemingově londýnské laboratoři se léta pěstovalo mnoho kmenů bakterií zvaných stafylokoky. Jedna z kultur byla špatně chráněna a do média se dostaly spory houby. Po nějaké době se ukázalo, že kolonie plísní vzkvétá, zatímco kolonie bakterií se rozpustila. Takže plíseň zničila stafylokoky! Flemingovy poznatky zpočátku zůstaly bez povšimnutí. Teprve v červnu 1941 začala masová výroba penicilinu v USA a na konci války byla droga zpřístupněna civilní léčbě. Výroba penicilinu však nebyla patentována, protože bylo rozhodnuto nechránit něco, co nebylo vynálezem, ale pouze duplikovalo spontánní činy přírody. V důsledku toho léčba přírodními peniciliny v průběhu let zlevnila a farmaceutičtí výrobci je začali chemicky upravovat.

Mýty o antibiotikách

  • Antibiotika mohou vyléčit jakoukoli nemoc.

Antibiotika nejsou všelékem na všechny nemoci. Jsou to velmi účinné léky, ale ne proti všem druhům mikroorganismů se bojuje. Pomáhají pouze eliminovat infekce, které byly způsobeny bakteriemi.

  • Některá antibiotika si můžete koupit v lékárně bez předpisu a vyléčit se z infekce.

V lékárně nemůžete požádat o volně prodejná antibiotika. Doporučit by je měl až lékař, po zjištění bakteriální infekce pacienta. Antibiotika nejsou vitamíny!

  • Moderní antibiotikum si poradí s jakoukoli patogenní bakterií.

Před zahájením léčby je nejlepší provést antibiogram, tj. odpovědět na otázku, jaký typ bakterie způsobuje danou infekci a na jaké chemikálie je citlivý.

  • Většina infekcí dýchacích cest by měla být léčena antibiotiky.

Přestože je až 75 % všech antibiotik předepisováno na respirační infekce,pouze polovina těchto ošetření je však odůvodněna bakteriální kontaminací. Mezitím faryngitida (kromě anginy!), Laryngitida, bronchitida a dokonce i zánět středního ucha jsou způsobeny viry.

  • Protože antibiotika ničí bakterie, vyplatí se je používat profylakticky.

Antibiotika se k profylaktické léčbě absolutně nehodí – je to zcela scestná a nebezpečná myšlenka. Jsou účinné pouze tehdy, když známe typ zárodku odpovědného za infekci. Profylaktické užívání antibiotik nás jen přibližuje k nebezpečné imunizaci všech bakterií.

  • Ke zkrácení infekce můžete použít antibiotikum zbylé z předchozí léčby.

Nikdy to nedělejte! Za prvé, antibiotika nesmíte užívat samostatně (ani jejich zbytky, které vám nedávno předepsal lékař) nebo je předepsala někomu jinému. Za druhé, někdy se vyplatí důvěřovat vlastní imunitě. S většinou infekcí horních cest dýchacích si vaše tělo poradí samo, většinou to trvá několik dní (a např. mléko s medem). Zvláště když není horečka a nebyla potvrzena žádná bakteriální infekce.

  • Antibiotika by se měla vždy užívat s jídlem.

Antibiotika obsahují látky, které mohou s jídlem reagovat různě. Zeptejte se proto svého lékaře na podrobnosti léčby nebo si přečtěte, co o něm napsal výrobce léku v příbalovém letáku

„Zdrowie“ měsíčně

Kategorie:

Zdraví