Antibiotika se úspěšně léčí již více než půl století. Antibiotika je však třeba užívat s rozumem, abyste si neublížili. Při nesprávném použití způsobují, že bakterie jsou odolné vůči antibiotikům a mohou také způsobit mykózu a průjem.

Vědci varují před nebezpečným jevem – rezistencí na antibiotika. Stále více kmenůbakteriíse stává odolným vůči těmto přípravkům. To znamená, že se můžeme ocitnout v situaci před 50 lety, kdy neexistoval způsob, jak účinně léčit mnoho nemocí. proč se to stalo? Mezi hlavní důvody patří nadměrné užíváníantibiotiklékaři a nevhodné užívání pacienty

Kdy je antibiotikum?

Termín "antibiotikum" byl v lékařství vyhrazen pro sloučeniny, které inhibují množení nebo zabíjejí patogenní mikroorganismy, zejména bakterie. I když existují i ​​takové, které jsou účinné při ničení hub a prvoků. Žádné antibiotikum však nemůže zabítvirů . Antibiotika se nejčastěji podávají při streptokokové angíně, zápalech plic a středního ucha, dutin, mozkových blan, ledvin, močového měchýře a močových cest, dále tuberkulóze, furunkulách, pohlavních chorobách (syfilis, kapavka). Některá antibiotika brání mikrobům v množení, jiná zasahují do životních procesů uvnitř bakterií a brání jim v přežití. Poškozují pouze buňky bakterií, ale ne naše tělo. Některé z nich působí současně na mnoho druhů bakterií – jedná se o širokospektrá antibiotika (např. cefalosporiny, amoxicilin s kyselinou klavulonovou, tetracykliny). Jiné bojují jen s určitými druhy mikroorganismů – takto se podává například penicilin při infekci bakterií Streptococcus. Aby se předešlo nežádoucím účinkům antibiotické terapie, musí být preparáty opravdu dobře vybrány. Pak jsou účinné a léčba nemusí být dlouhá.

Antibiotika: co může antibiogram

Před vystavením receptu je nejbezpečnější, když se lékař ujistí, jaký typ bakterie je viníkem infekce, a vybral přípravek, který tyto mikroorganismy zničí. K tomuto účelu slouží tzv antibiogram. Spočívá v odběru vzorku z místa, kde probíhá bakteriální infekce (např. zakalení krku nebo výtok z nosu). Poté se provede mikrobiologický test, vkterá izoluje mikroorganismus odpovědný za vznik onemocnění a testuje jeho citlivost na různá antibiotika. Na základě toho vám lékař může předepsat lék, který se nejlépe vypořádá s tímto konkrétním kmenem bakterií. Bohužel označení patogenních mikroorganismů jako „citlivých“ na daný typ antibiotika v antibiotiku nepředjímá účinnost daného léku. Kvůli chybám (např. špatně zajištěný zkušební vzorek) cca 20 procent. jsou falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky. Někdy je onemocnění způsobeno virem, i když v odebraném vzorku byly nalezeny některé bakterie. Pokud na tomto základě lékař antibiotikum předepíše, nepřinese zlepšení, neboť nezničí virus, tedy skutečného viníka nemoci. Výtěr z nosu, krku nebo genitálního traktu ukazuje pouze to, jaké bakterie jsou v materiálu odebraném pro test. Ne vždy jsou ale viníky nemoci. Existují také další omezení. Ne vždy je možné čekat na výsledek antibiogramu (obvykle to trvá několik dní). Pokud je třeba rychle podat lék, může lékař použít vyvinuté, např. jako součást tzv Projekt Alexander, doporučení: u kterých onemocnění jsou která antibiotika obvykle účinná a která ne. Pouze pokud nedojde ke zlepšení, je nutné upravit léčbu s přihlédnutím k antibiogramu. Je třeba také připomenout, že antibiogram se vždy vztahuje na nemoc, kterou trpíme. Test je nutné opakovat, až se příště nakazíte.

Důležité

Přísně tajný penicilin
O vynálezu prvního antibiotika – penicilinu – rozhodla náhoda. Alexander Fleming už řadu let zkoumá látky, které by mohly porazit bakterie. V roce 1928, po návratu z dovolené, si všiml, že někdo neumyl některé nádobí kulturami bakterií, které již nebyly užitečné. Všiml si, že na jedné z desek se kromě kolonií bakterií, kolem kterých nebyly žádné bakterie, rozrostla plíseň. Zmizely kvůli prvnímu penicilinu. Fleming svůj objev bohužel nedokázal „prodat“. O 10 let později skupina anglických specialistů pokračovala ve své práci a získala drogu v její čisté formě. Vyčištěný penicilin byl testován na lidech v roce 1941. Uplynuly další dva roky, než se o objev začaly zajímat velké koncerny. Až v roce 1943 zahájily USA výrobu drogy v průmyslovém měřítku. Válka pokračovala a zázračná droga byla klasifikována jako „přísně tajné“.

Probiotika

Antibiotika si účinně poradí s patogenními mikroorganismy, ale někdy zničí i dobré bakterie, které chrání naše zdraví. Například střevní, díky kterým správně trávíme, nebo Doderleinovy ​​tyčinky žijící v pochvě, které udržují kyseléprostředí a chrání před infekcemi intimních partií. Stává se tedy, že se po antibiotické léčbě objeví vaginální mykóza. Aby se tomu zabránilo, měla by žena s takovou tendencí užívat společně s antibiotikem vaginální globule (např. Nystatin). Při průjmech mohou pomoci probiotika, tedy živé mikroorganismy (dobré bakterie), které při konzumaci pozitivně působí na náš organismus. Probiotika vč. utěsňují stěny epitelu (např. střev), aby zabránily pronikání škodlivých látek do krve. Navíc „komunikují“ s naším imunitním systémem (obranným systémem), aby zmobilizovaly více lymfocytů – buněk, které ničí bakterie v boji s nemocí. Lidé trpící mykózou by po takových lécích měli sáhnout po lécích (např. kapslích), ve kterých jsou probiotika v kondenzované formě. Ochranné vlastnosti mají ale i probiotické jogurty obsahující kmeny prospěšných bakterií. Takové jogurty by měl konzumovat každý, kdo bere antibiotika.

Vitamíny nechte na později

Stává se, že delší užívání antibiotik organismus oslabuje. V obavě z avitaminózy sáhneme po multivitaminových doplňcích. Zatím neexistují žádné studie, které by potvrzovaly správnost takového chování, ani ty, které by dokazovaly, že si tím velmi škodíme. Problém je složitý. Užíváním vitamínů podporujeme imunitní systém, ale také … živíme bakterie! Jsou některé, které ke svému vývoji potřebují vitamíny. Proto je lepší s jejich suplementací počkat a užívat je v období rekonvalescence, tedy po ukončení užívání předepsaného množství antibiotika. Pokud máte během léčby chuť k jídlu, je lepší podpořit své tělo tím, že budete jíst více čerstvé zeleniny a ovoce než obvykle.

měsíčník "Zdrowie"

Kategorie:

Zdraví