Tento problém se vyskytuje u každého pátého dítěte, ale s různou mírou závažnosti. Obvykle se kojenec začne mlátit hlavou v druhé polovině svého života. Narážení hlavy batolete o příčky postýlky většinou vyvolává dost extrémní emoce. Rodiče takové chování považují buď za svérázné, nebo mají strach, že se děje něco opravdu špatného.
Častějimoje hlavao tom, jak nábytek bije kluky. Stává se to epizodicky nebo denně. I když takové chování může být předzvěstí rušivýchporuch , ve většině případů se jedná pouze o vývojovou fázi a nejpozději do třetích narozenin bez následků vymizí. To ale neznamená, že problém lze bagatelizovat a nechat bez dozoru.Rodičese mohou pokusit najít příčinu takového chování a vhodnou akcí snížit jeho frekvenci.
Úder do hlavy vysílá signál
Než začnete panikařit, protože se vaše miminko mlátí do hlavičky, sledujte svého drobečka – později to snáze prodiskutujete se svým lékařem nebo jiným specialistou. Obvykle je takové chování způsobem, jak ukázat okolí, že pro dítě něco není v pořádku, že něco potřebuje. Kojenec totiž ještě neumí vyjadřovat emoce. Všimněte si, v kterou denní dobu a za jakých okolností k tomuto chování dochází. Děti často hledají úlevu tak, že se rytmicky bouchají do hlavy. Chtějí uklidnit přemíru emocí a uklidnit se. Možná se tak malý chová po příliš intenzivním dni nebo mnoha návštěvách. Nebo snad takto reaguje po odchodu chůvy, se kterou se necítí dobře? Takové bouchání hlavou pak může dítěti připomínat uklidňující houpání v maminčině náruči nebo v kočárku – jde o snahu uvolnit napětí. Potvrzením této teorie může být úder do hlavy před usnutím, kdy je potřeba zklidnit emoce, zklidnit se a relaxovat. Pak i malé změny, jako je večerní koupel v tichu, s tlumeným světlem, jemnou hudbou prosakující do pozadí a zpíváním ukolébavky v maminčině něžném objetí, dokážou zázraky. Narážet hlavou do nábytku může být také způsob, jak se nudit. Možná se to stane, když potřebujete uvařit večeři nebo když vaše ratolest zůstává dlouho sama v ohrádce či postýlce. Vysílá tak signály, že potřebuje aktivitu, zájem a společnou zábavu. Ujistěte se, že se vaše dítě během dne hodně hýbe a že mu poskytujete správné množstvímnožství podnětů pro rozvoj. Možná potřebuje více aktivit, čtení knih, hraní s kostkami nebo hraní s hračkami. Někdy si takto batolata také vybíjejí vztek nebo vzpouru, a to i proti neoblíbeným činnostem. Bouchání hlavou může být způsob, jak upoutat pozornost rodičů. Kdykoli se totiž miminko takto zachová, maminka nebo tatínek všechno zahodí, okamžitě přiběhnou, vyndají miminko z postýlky, ponesou ho v náručí, obejmou. Možná je to tedy pláč po potřebě blízkosti a něhy?
Bouchání do hlavy jako reakce na bolest
Stává se, že narážení hlavy do příček postýlky je příznakem rušivých změn. Pokud to malý dříve nedělal a nyní se mu to stává často, několikrát denně a navíc se chová, jako by ho něco bolelo, může to takto signalizovat bolest. Bití může být způsob, jak se vypořádat s bolestmi hlavy, ale také s bolestmi uší, krku a žaludku a dokonce i s prořezáváním zubů. Vždy je tedy dobré dítěti změřit teplotu, zkontrolovat dásně a zjistit, zda se při nošení na rukou zklidní. Údery do hlavy neustále odvádějí pozornost dítěte od bolesti a umožňují mu uklidnit se. Stává se také (naštěstí, zřídka), že jde o příznak vývojových poruch nebo vážného onemocnění. Obvykle však úder hlavou do nábytku není jediným příznakem, který vyvolává obavy. Malý může být častěji než ostatní děti podrážděný nebo naopak tichý, jakoby ponořený do vlastního světa. Úzkost by mělo vzbuzovat dítě, které se nerado mazlí, nevyhledává něhu v maminčině náruči, nemá zájem o hračky. Pomoc odborníka je potřeba, když máte dojem, že se dítě dívá ne na vás, ale „přes“ vás. Pokud je maličký jedinečný nadšenec pro jiné monotónní činnosti, jako je klepání hračkou o zem, pravidelné pohupování a opakování znovu a znovu – mělo by to také vzbuzovat úzkost.
Co dělat, když dítě zareaguje bouchnutím hlavy?
- Nejprve musí být zajištěna bezpečnost vašeho dítěte, aby se minimalizovalo riziko zranění. Na začátku stojí za to podívat se na postýlku: jestli v ní nejsou nějaké vyčnívající šrouby, třísky, nestabilní příčky. Na boky postýlky je lepší nasadit chrániče, často dostupné u dětského povlečení. Lze je také nahradit přikrývkou nebo prošívanou přikrývkou umístěnou mezi příčkami (dbejte na to, abyste je dobře svázali). Zbavte se také obrazů a jiných věšáků na stěnách nad postýlkou, aby na miminko nic nespadlo. Pokud k udeření hlavy dojde u stolu, je lepší dítě od stolu oddálit a dokonce mu při krmení nasadit čepici.
- Zadruhé je nutné dítě pozorovat a vyhodnocovat ve kterémokolností a pod jejichž vlivem podněty nebo události bouchají hlavou o příčky. To je velmi důležité, protože lékař nebo dětský psycholog se na to určitě zeptá.
- Za třetí, návštěva lékaře je nezbytná. Možná má dítě oteklé dásně, nemocné ucho nebo jiné abnormality, které by mohly toto chování vysvětlit. Pokud se vaše dítě bije do hlavy, pláče, je abnormálně rozrušené nebo má příznaky infekce, je nutná naléhavá rada.
- Za čtvrté, snažte se svému miminku věnovat více pozornosti (ale nejen když se bouchá do hlavy). Nic se nestane, když budete vařit večeři každé dva dny. Raději trávte více času se svým malým. Noste jej častěji na ruce, ukazujte svět kolem sebe, čtěte knihy, zapněte jemnou, ale rytmickou hudbu. Tančete s dítětem tleskáním rukou.
- Za páté, když uvidíte, jak se dítě bouchá do hlavy, nekřičte a netrestejte ho, ale snažte se ho zaměstnat něčím jiným, co bude atraktivnější.
Kdy navštívit lékaře
Pokud bouchání hlavou zesílí nebo si všimnete nového chování, které ve vás vyvolává úzkost, určitě se poraďte se svým lékařem. Konzultace s pediatrem je také nutná, když dítě:
- se pořád mlátí do hlavy, i když ho to bolí
- má horečku nebo pláče ve stejnou dobu
- nemá rád objímání nebo nošení, vůbec ho to neuklidňuje
- zároveň ztrácí chuť k jídlu
- má také jiné, opakovaně opakované chování, které ve vás vyvolává pochybnosti.
"M jak mama" měsíčně