- Myelodysplastické syndromy - příčiny a rizikové faktory
- Myelodysplastické syndromy - příznaky
- Myelodysplastické syndromy - diagnóza
- Myelodysplastické syndromy - léčba
- Nebezpečné rakoviny krve jsou v Polsku rozpoznány příliš pozdě
Myelodysplastické syndromy (MDS) je skupina neoplastických onemocnění krvetvorného systému. Myelodysplastické syndromy jsou málo známé a jsou častější než leukémie. Jaké jsou příčiny a příznaky myelodysplastických syndromů? Jaká je léčba? Na tyto a další otázky odpovídá prof. Wiesław Jędrzejczak, přednosta Kliniky hematologie, onkologie a vnitřních nemocí Lékařské univerzity ve Varšavě, a Dr. Krzysztof Mądry z Lékařské univerzity ve Varšavě
Myelodysplastické syndromy(MDS - myelodysplastický syndrom) je skupina hematopoetických novotvarů charakterizovaných dysplazií (strukturální abnormality) a hyperplazií (hyperplazií) kostní dřeně a paradoxně deficitem jeden nebo více typů buněk v periferní krvi
- MDS je onemocnění, při jehož průběhu je nadprodukce rakovinných buněk vyvážena jejich předčasným, nadměrným odumíráním - vysvětluje prof. Wiesław Jędrzejczak.
Myelodysplastické syndromy byly identifikovány až v 70. letech 20. století. Dříve se mluvilo o „předleukemických stavech“ – řekl prof. Wiesław Jędrzejczak, přednosta Kliniky hematologie, onkologie a vnitřních nemocí Lékařské univerzity ve Varšavě, na konferenci „Hematologie – myelodysplastické syndromy“. U některých pacientů se časem vyvine leukémie.
Myelodysplastické syndromy postihují především osoby starší 60 let. V Polsku je ročně diagnostikováno asi 2000. nemocný. Průměrný věk pacientů s MDS je 70 let. Lze je však nalézt i u mladých lidí. U mladších lidí, na rozdíl od starších lidí, je průběh onemocnění charakterizován větší agresivitou s krátkou dobou přežití a vyšším procentem transformace v leukémii.
Myelodysplastické syndromy - příčiny a rizikové faktory
Myelodysplastické syndromy jsou důsledkem genetické poruchy – například ztráta části nebo celého chromozomu, přenos části genetického materiálu na jiný chromozom, přítomnost nadbytečného chromozomu nebo kombinace těchto změn.
Mezi rizikové faktory MDS patří mimo jiné vystavení kontaktu s přípravky na ochranu rostlin, umělými hnojivy, těžkými kovy, tabákovým kouřem. U pacientů se také mohou vyvinout myelodysplastické syndromydříve léčených ionizujícím zářením (radioterapie) a cytostatiky (léky používané k léčbě rakoviny). To platí zejména pro alkylační činidla a inhibitory topoizomerázy.
Myelodysplastické syndromy - příznaky
Jak vysvětluje MUDr. Krzysztof Mądry, PhD z Lékařské univerzity ve Varšavě, symptomy myelodsplastických syndromů souvisí s:
1) anémie, tj. nedostatek červených krvinek (nízký počet červených krvinek postihuje až 80-90 % pacientů):
- slabost
- zhoršení tolerance cvičení
- bledost
- poruchy koncentrace
- ospalost
Tyto příznaky však nejsou typické pro MDS. Mohou být spojeny s nedostatkem železa, vitamínu B12 - říká Dr. Wise. Na oplátku prof. Jędrzejczak dodává, že anémie může být způsobena ztrátou krve v důsledku rakoviny trávicího systému, jako je rakovina žaludku nebo tlustého střeva.
2) snížení počtu krevních destiček:
- petechie
- modřiny bez zranění
- další rysy hemoragické diatézy
3) snížení počtu neutrofilů:
- časté, opakující se infekce
Myelodysplastické syndromy - diagnóza
Rutinní krevní test (měl by být prováděn alespoň jednou ročně) může pomoci diagnostikovat stav. V mnoha případech jsou však myelodysplastické syndromy mylně diagnostikovány jako anémie. Stává se, že z tohoto důvodu dostává člověk s MDS dlouhodobě doplňky železa nebo vitamín B12. Konečná diagnóza je stanovena na základě cytogenetického vyšetření (vyšetření chromozomů).
Myelodysplastické syndromy - léčba
Velká většina pacientů nesplňuje podmínky pro transplantaci krvetvorných buněk z důvodu jejich vysokého věku a komorbidit – vysvětluje Dr. Krzysztof Mądry. Pro organismus zatěžující transplantaci kostní dřeně je možná pouze u mladých lidí, jejichž organismus je dostatečně silný. Hranice „mládí“ se však stále posouvá a transplantace se dnes provádějí i u šedesátníků. MDS bohužel trpí především lidé nad 60 let. Tito lidé dostávají léčbu zaměřenou na prodloužení života a zmírnění příznaků onemocnění. Koncentráty červených krvinek jsou transfuzí a některým pacientům je podáván erytropoetin ke stimulaci tvorby těchto krvinek. Problémy však může způsobit i nadměrné hromadění železa v těle. Proto se používají léky, díky kterým nemusíte často transfuzovat krvinky a které prodlužují život.
Nebezpečné rakoviny krve jsou v Polsku rozpoznány příliš pozdě
Zdroj: lifestyle.newseria.pl