Diagnóza roztroušené sklerózy není vždy snadná, ale medicína má mnoho technik, které vám pomohou stanovit přesnou diagnózu. Jaké testy mohou diagnostikovat RS?

Diagnóza roztroušené sklerózy( roztroušená skleróza ,RS ) je obtížná kvůli symptomům proto specialisté sahají po specializovaných testech. V diagnostice RS se využívají zobrazovací testy, ale také vyšetření mozkomíšního moku nebo rozbor tzv. evokované potenciály. Existuje dokonce speciální klasifikace, která pomáhá v diagnostice roztroušené sklerózy – lékaři v tomto případě pomáhají tzv Kritéria McDonald's.

Diagnostika MS: kritéria McDonald's

Mezinárodní panel pro diagnostiku RS, kterému předsedal W. McDonald, v roce 2001 zveřejnil tzv. Kritéria McDonald's. O necelých 10 let později, v roce 2010, byla modernizována diagnostická klasifikace roztroušené sklerózy. Hlavním předpokladem těchto kritérií je, že pro diagnostiku RS je nutné, aby se změny související s onemocněním rozšířily v čase a prostoru. V případě dočasného šíření se prý patologické změny v nervovém systému objevují u pacientů v různou dobu. Prostorovou difuzí se rozumí, že změny ve strukturách nervového systému způsobené roztroušenou sklerózou se vyskytují na více než jednom místě Diagnostiku roztroušené sklerózy podle McDonaldových kritérií lze stanovit identifikací různých změn u pacientů. Nejjednodušší je situace, kdy má pacient alespoň dva relapsy RS a neurologické příznaky, které se při nich vyskytují, pocházejí ze dvou různých ložisek (to znamená, že onemocnění pacientů souvisí s defekty alespoň dvou částí nervového systému, tzn. patologie se mohou týkat například struktur mozku a míchy). V tomto případě lze diagnózu onemocnění provést i bez dalších testů.

Poněkud jiná situace může nastat, když má pacient dva relapsy, ale jeho příznaky pocházejí z jednoho místa onemocnění – pak jsou k diagnostice RS již vyžadovány zobrazovací testy. Diagnóza roztroušené sklerózy může býtby měla být umístěna v případě, že MRI vykazuje patologie typické pro roztroušenou sklerózu alespoň na dvou místech v nervovém systému.

Diagnóza RS: zobrazovací testy

Zobrazovacím testem, který dokáže zobrazit změny spojené s roztroušenou sklerózou, je zobrazení magnetickou rezonancí. Propuknutí onemocnění související mj. S demyelinizací, ke které dochází v průběhu RS, se mohou vyskytovat na různých místech nervového systému, ale existují určité oblasti, kde jejich výskyt může být zvláštním příznakem RS. Subkortikální, periventrikulární a subtentoriální zóny mozku jsou považovány za oblasti, ve kterých je typický výskyt lézí v průběhu roztroušené sklerózy.

Diagnóza RS: vyšetření CSF

Mozkomíšní mok se získává lumbální punkcí. V současné době se vyšetření jejího složení v diagnostice roztroušené sklerózy používá méně často, i když někdy vyšetření této látky diagnózu roztroušené sklerózy podporuje. U pacientů s RS lze při vyšetření likvoru nalézt různé abnormality: může být zvýšený obsah bílkovin nebo může být zvýšené množství leukocytů, ale tyto změny nejsou ve skutečnosti charakteristické pro likvor v průběhu choroba. Nejdůležitějším faktorem v diagnostice roztroušené sklerózy je přítomnost zvýšeného množství jedné z protilátkových frakcí v tekutině – tzv. gama-globulin. Lze detekovat jak jejich zvýšené množství v testovaném materiálu, tak kapalinu zkoumat elektroforézou. V poslední z těchto studií, v případě roztroušené sklerózy, přítomnost tzv oligoklonální pásy.

Diagnóza RS: jiné testy

Když mluvíme o diagnóze roztroušené sklerózy, nelze nezmínit vyšetření, které lze provést bez použití specializovaného neurozobrazovacího zařízení nebo jiných pokročilých přístrojů. Hovoříme o neurologickém vyšetření – to hraje zásadní roli, protože právě zde začíná celý diagnostický proces roztroušené sklerózy. Neurolog může u pacienta zjistit různé neduhy, jako jsou poruchy čití a rovnováhy nebo zvýšený svalový tonus. Právě tento lékař – pokud u pacienta zjistí nějaké odchylky – objednává i další, pokročilejší testy.

V diagnóze RS již dálese zmíněnými testy, tzv elektrofyziologické studie. Spočívají v rozboru tzv mohou být hodnoceny evokované potenciály, např. zrakové nebo somatosenzorické evokované potenciály. Při takových testech jsou jednotlivé smysly stimulovány různými podněty, díky čemuž je možné hodnotit rychlost přenosu signálu ve strukturách nervového systému. V průběhu roztroušené sklerózy - v důsledku výskytu mj. demyelinizační procesy – rychlost přenosu informací v nervových buňkách se může snížit

SM diagnóza: diferenciální diagnostika

Jak již bylo zmíněno, neexistuje žádná konkrétní studie, která by přesvědčivě potvrdila přítomnost roztroušené sklerózy u pacienta. Jednou z podmínek diagnózy RS je proto vyloučení jiných potenciálních příčin symptomů pacienta. Diferenciální diagnostika roztroušené sklerózy bere v úvahu řadu různých stavů, nejdůležitější příklady jsou:

  • infekční onemocnění nervového systému (jako je lymská borelióza nebo syfilis)
  • sarkoidóza
  • systémový lupus erythematodes
  • leukodystrophie
  • Devicova nemoc
  • tým MELAS
  • neoplastická onemocnění CNS (vyvíjející se buď uvnitř lebeční dutiny nebo ve strukturách páteřního kanálu)
  • spondylóza
  • nedostatek vitaminu B12
  • tým CADASIL
  • cévní malformace
  • změny související s výskytem četných ischemických ložisek ve strukturách centrálního nervového systému

Při léčbě RS záleží na čase

O důležitosti rychlého zavedení vhodné terapie při léčbě roztroušené sklerózy říká Magdalena Fac-Skhirtladze, generální sekretářka PTSR. Prohlášení bylo zaznamenáno během vědecké konference "Fyzioterapie pro zdraví".

Kategorie:

Neurologie