Výzkum ukazuje, že 10 milionů Poláků nosí brýle a jeden milion nosí kontaktní čočky. Celých 46 procent středoškoláci mají poruchy zraku, zejména krátkozrakost a suchou bulvu. Starší lidé často trpí glaukomem, šedým zákalem a makulární degenerací.
Proč má moderní člověk stále větší problémy szrakem , ptáme se Dr. n. med. Piotr Fryczkowski, oftalmolog.
» Proč vidíme hůř než naši předci
Dr. med. Piotr Fryczkowski: Spíš bych řekl, že od zraku očekáváme stále více . Jsme civilizací psaného slova. Trávíme mnoho hodin čtením a psaním. A přestolidské očinejsou přizpůsobeny vidění na blízko. Spíše měli dávat pozor na zvěř, vnímat nebezpečí, tedy dobře vidět na dálku. A teď zíráme hlavně na čísla, písmena a obrázky na monitoru.
» Jakéoční vadydominují mezi mladými lidmi?
P.F: Nejzávažnějším oftalmologickým problémem u dospívajících je krátkozrakost. Odhaduje se, že jím trpí každý čtvrtý mladý člověk. Ačkoli neexistuje žádný výzkum na toto téma, je pravděpodobné, že příčinou rozšířené krátkozrakosti je přetížený zrak z blízka. Dalším problémem, rovněž souvisejícím s nadměrným využíváním zraku, je vysychání oční bulvy. Sedět 10 hodin před počítačem, v klimatizované místnosti, často v kouři, zapomínat na nutnost mrkat, stačí k tomu, aby oči zůstaly špatně zvlhčené a oční svaly velmi unavené neustálým napínáním.
» Jaké oční problémy mají senioři?
P.F: Jedná se o makulární degeneraci, která je také spojena s namáháním zraku při pozorném pohledu, glaukomem, šedým zákalem a syndromem suchého oka. U seniorů jsou vady zraku často důsledkem metabolických onemocnění, jako je cukrovka. Cévní problémy jsou také příčinou zhoršení zraku. Můžete mít trombus v retinální žíle, embolii sítnicové tepny, zdravotní stavy, které vedou ke slepotě nebo vážnému poškození zraku. O rakovině oka stojí za to připomenout – i když není příliš častá, stává se. Nejnebezpečnější z nich – melanom – je nejčastěji důsledkem nadměrného slunění očí.
» Můžete zdědit oční choroby?
P.F: Můžete. Jedním z takových onemocnění je glaukom, který je jedním z předních očních onemocnění u lidí středního věku. I když, abychom byli přesní, k očnímu onemocnění dědíme predispozici, nikoli nemoc samotnou. V rodinách krátkozrakých se stává, že tuto vadu mají i děti, ale často v mnohem menší míře než jejich rodiče.
» Současná oftalmologie udělala velký pokrok.
P.F: V optice jsme rozhodně dobří. co tím chci říct? No, když v systému přenášejícím signály ze sítnice do mozku není nic porušeno, náhrada rohovky (v případě rohovkového endospermu nebo keratokonu) umožňuje obnovit zrakovou účinnost. Velmi dobrých terapeutických výsledků se dosahuje transplantací rohovky. Jde o nejslibnější typ transplantace, takových zákroků stále neděláme dostatek. Důvod je jeden – chybí dárci. Výborných výsledků dosahujeme výměnou čoček např. při léčbě šedého zákalu. Jsme dobří v odstraňování krvácení do sklivce.
» Stále však existují oblasti, kde toho jako specialisté můžete dělat jen málo.
P.F: Při poškození sítnice oka, tedy při makulární degeneraci, nebo při embolii či krevní sraženině v cévách sítnice – jsme často bezmocní. Nedokážeme opravit poškození zrakového nervu ani účinně léčit glaukom. V případě makulární degenerace nebo retinitis pigmentosa (retinitis pigmentosa) vzbuzuje velké naděje použití sub- a epidurálních implantátů k náhradě poškozených fotoreceptorů, tedy těch buněk sítnice, které přeměňují vizuální signály na elektrické signály čtené mozkem. Na nebo pod sítnici se implantuje destička s fotocitlivými diodami, napojená na kameru umístěnou v rámu brýlí. Pacient je vybaven počítačem, který převádí podněty snímané kamerou na elektrické impulsy. Zařízení využívá nepoškozenou část sítnice k odesílání signálů do mozku. To je velká naděje například pro lidi s makulární degenerací, kdy dochází k poškození fotoreceptorů, nebo při některých genetických očních onemocněních s degenerací sítnice.
» Mnoho problémů vyplývá z vyčerpání…
P.F: Ano. Při práci na počítači zářivkové osvětlení ničí zrak. Často od pacientů slýchám, že se jim po dovolené zlepšil zrak. Není divu, opravil se, když si jeho oči odpočinuly. Už jen pobyt ve vzduchu, přirozené zvlhčení očí a pohled do dálky mají léčivý účinek.
» Na co si dát pozor, aby vám neuniklo rozšířenízrakové postižení?
P.F: Oči jsou podobné rukám, vždy je jedna věc, která dominuje. V každém z nás je jedno oko hlavním okem a druhé společníkem. Pokud jsou na doprovodném oku léze, často nevíme, že se něco stalo. Náhodou zjistíme, že na jedno oko nevidíme. Mám mnoho takových pacientů, kteří se o nemoci dozvěděli, když bylo dominantní oko dočasně vyloučeno z vidění. Zákeřnou nemocí je zelený zákal, který pomalu ubírá zorné pole. Nejobtížnější na pozorování je postupná ztráta zraku. Člověk se rychle přizpůsobí tomu, že hůř vidí. I když to vidí jen 10 procent z nich. to, co by měl dělat, funguje dobře, proto nenavštěvuje očního lékaře. To se děje u glaukomu nebo některých forem šedého zákalu. Ztráta vidění na dálku je také obtížně zachytitelná. Pokud umíme číst, vyplňovat formuláře, nevadí nám, že nevidíme číslo blížícího se autobusu. Doporučuji Vám po 40. roce věku jednou ročně navštívit očního lékaře.
» Někteří lidé kupují brýle v bazaru. Co si o tom myslíš?
P.F: Nedémonizoval bych to. Nikdo s vážnou zrakovou vadou si brýle v bazaru nekoupí, protože si nevybere ty, ve kterých bude lépe vidět. Při lehkém zrakovém postižení nutnost používat brýle na čtení, pokud si opravdu nemůžete dovolit slušné brýle, můžete použít brýle z bazaru. Kromě toho neexistuje žádný důkaz, že brýle zakoupené mimo optiku zhoršují zrak. Musíte si ale uvědomit, že špatně zvolené brýle mohou způsobit bolesti hlavy. Rozhodně jsem však proti nákupu slunečních brýlí mimo optiku. Také čočky, které mění vzhled zornice a barvu duhovky, by si měl kupovat pouze optik.
» Jak by se lidé, kteří nemají problémy se zrakem, měli starat o své oči?
P.F: Oči musí mít čas si odpočinout. Kdo pracuje u počítače, měl by se každou hodinu až dvě dívat daleko, z okna, do vzdálenějšího rohu místnosti.Když oči štípou nebo štípou, vyplatí se udělat si čajový, světlíkový nebo heřmánkový obklad, pokud nejste alergičtí . Oči jsou extrémně odolné, ale vyžadují péči. Měl by se zaměřit na tři činnosti. V první řadě bychom měli omezit přístup ostrého světla, nedívat se tedy přímo do slunce, nosit sluneční brýle, protože sluneční záření nenávratně poškozuje makulu, která nám umožňuje vidět detaily. Druhá věc je relaxace. Když se díváme zblízka, oční svaly jsou napjaté a uvolněné, když se díváme do dálky. Pojďme tedy uvolnit oči, protože pár minut vydržípohled do dálky jim umožňuje znovu získat plnou kondici. Třetím prvkem ochrany očí je zvlhčení. Když jsou oči suché, je třeba je navlhčit umělými slzami. Slzy, i když nestékají po tvářích, roní neustále. Díky tomu je rohovka vyživována a víčko se nedotýká povrchu oka, ale pohybuje se přes slzy. Slzy odplavují nečistoty a působí jako bariéra pro bakterie.
» Musíte také osvětlit pracoviště …
P.F: Osvětlení by mělo poskytnout pohodlí sbohem. A jaká jasnost je potřeba, je individuální záležitost. Jeden potřebuje plné osvětlení, druhý potřebuje pouze bodové světlo. Nejlepší osvětlení by mělo připomínat sluneční světlo rovnoměrně rozptýlené po okolí. Při sledování televize se vyplatí rozsvítit malou lampu, abyste nenamáhali zrak.
» Ovlivňuje strava oči?
P.F: Ano. Oční lékaři doporučují hodně zelené, žluté a oranžové zeleniny, borůvky, tedy produkty s množstvím vitamínů A, E a C, s luteinem a zeaxanthinem. Zinek dodáváme konzumací libového masa, drůbeže, ryb, krup, celozrnného pečiva a molybdenu - pohanky, celozrnných výrobků, luštěnin, zelené listové zeleniny, červeného zelí, ale i masa, mléka a sýrů. Sklenka červeného vína je prospěšná, protože obsahuje resveratrol, sloučeninu, která oxiduje volné radikály poškozující zrak.