Termín "telepatie" pochází z řečtiny. Jde o spojení dvou slov: tele, což znamená „daleko“ a patheia – „pocit“. Podle definice znamená telepatie schopnost vyměňovat si myšlenky s jinou osobou, bez použití jakýchkoli prostředků kontaktu. O co přesně jde a je možné rozvíjet schopnost telepatie?
Telepatie – co to je?
Telepatie je schopnost komunikovat s jinou lidskou bytostí pouze prostřednictvím myšlenek a emocí, bez použití některého z pěti člověku známých smyslů – hmat, zrak, sluch, chuť a čich.
Lidstvo si již dlouhou dobu připisuje telepatii. Domorodci, tvrdí, komunikují beze slov nejen mezi sebou navzájem, ale také s přírodou, např. stromy. Tibeťané prý dokážou komunikovat tak, že si navzájem předávají zprávy prostřednictvím větru. Dalším příkladem telepatie je pocit, který zažívá rodič, když se jeho dítěti stane něco špatného, i když je tisíce kilometrů daleko. Dalším příkladem telepatie je dovednost, kterou lze často pozorovat během vystoupení kouzelníků, když žádají člena publika, aby vybral konkrétní kartu z celého balíčku a snadno uhodnul, která byla tažena.
Dosud nebyla telepatie potvrzena žádným vědeckým výzkumem, a proto se více než předmětem zájmu vědců 'zajímala, stala se předmětem zájmu parapsychologů.
Telepatické schopnosti konkrétních lidí jsou vysvětlovány různými způsoby. Nejoblíbenější teorií je, že lidský mozek funguje na podobném principu jako rádiové vlny, odtud název – teorie rádiových vln. Mozek jednoho člověka podle ní dokáže poslat do mozku někoho jiného vlnu, kterou proudí i naše očekávání, myšlenky a pocity. Vědci se však této teorii ostře brání – tvrdí, že takové lidské elektromagnetické záření by se mohlo „vysílat“ na vzdálenost několika až několika centimetrů. Rozhodně bychom tedy nedokázali uhodnout myšlenky člověka žijícího na druhém konci světa.
Jiná teorie říká, že člověk je obklopen morfogenetickým polem. Jejím autorem je Rupert Sheldrake, britský biolog, absolvent Camrbidge a Harvardu. Ačkoli toto pole není viditelné „pouhým okem“,to by bylo v prostoru kolem nás a ovlivnilo by to lidské chování a interakce mezi jednou osobou a druhou. Působení pole má podle této teorie vyvolat u jednoho člověka pocit, že na něj druhý myslí, nebo uhodnout, co se s ním v danou chvíli děje. Jako to bývá v případech, kdy máme pocit, že se nám ozve někdo blízký a za chvíli se tak stane. V roce 2006 Sheldrake provedl experiment, ve kterém požádal dobrovolníky, aby poskytli telefonní čísla svým příbuzným a přátelům. Jmenovaní lidé byli poté zavoláni a požádáni, aby hádali, kdo by mohl být na druhé straně linky – ve 45 procentech případů dotyčný uhodl, že to byl dobrovolník, kdo jim dal telefonní číslo.
Telepatie – můžete se ji naučit?
Podle zastánců teorie telepatie se to dá naučit. Nejprve musíte po vzoru tibetských mnichů trénovat svou schopnost koncentrace. Takže existují taková cvičení, která vyžadují, aby si konkrétní osoba položila prst na nos a zaměřila svůj zrak a pozornost na tento nos. I když se mu rozmaže obraz a on „uteče“, neměli byste to vzdávat a neustále se soustředit. Dalším příkladným cvičením je umístění dvou lidí do sousedních místností: jeden z nich si představuje obrázek se vší silou svých myšlenek a druhý by díky své koncentraci a především – telepatii – měl vědět, co má kreslit, jak představit si myšlenky člověka, který zůstává v jiné místnosti. Tibeťané, aby snáze sdělovali své myšlenky, se uvádějí do transu, často tuto metodu praktikují i zastánci telepatie s poukazem na to, že nejúčinnějším způsobem je navození hypnózy zkušenou osobou.