Syndrom dechové tísně novorozenců postihuje nejčastěji předčasně narozené děti, ale někdy i ty, které se narodily v termínu. Výskyt syndromu respirační tísně je ovlivněn řadou faktorů, z nichž většina souvisí s respiračními nebo kardiovaskulárními onemocněními. Jak se projevuje novorozenecký syndrom respirační tísně?

Syndrom respirační poruchy( ZZO ) je nejčastější zdravotní problém pozorovaný u novorozenců. Existují mírné nebo závažnější poruchy dýchání.

ZZO postihuje především předčasně narozené děti, protože plíce tak malého dítěte nejsou dostatečně vyvinuté, aby mohly samostatně dýchat. Porucha však může mít i jiné příčiny a postihuje i starší děti.

První je tzvpřechodná tachypnoe novorozenců(TTN -přechodná tachypnoe novorozenců ), která spontánně odezní během několika hodin po porodu a maximálně do 3 dnů. Nacházejí se u 1–2 % donošených dětí a asi 15 % předčasně narozených dětí. Poruchy dýchání středního a středního průběhu se naopak vyskytují u poloviny nedonošených dětí narozených před 28. týdnem těhotenství, u 20-30 % dětí narozených mezi 32. a 28. týdnem těhotenství a u cca 15 % tzv. pozdní předčasně narozené děti, tj. ty narozené mezi 32. a 36. týdnem.

Důvody pro výskyt ZZO

Syndrom dechové tísně u novorozenců se obvykle vyskytuje v důsledku problémů s dýchacím nebo oběhovým systémem.

  • mezi respirační příčiny patří již zmiňované zadržování tekutin v plicích, ale také perinatální hypoxie, vrozený zápal plic (který zase může být způsoben porodem trvajícím déle než 18 hodin, častými infekcemi močových cest matky, popř. jiná infekce, horečka matky před porodem, kontaminovaná plodová voda), syndrom aspirace mekonia (MAS), ale také vrozené vady dýchacího systému – např. nedostatek surfaktantu, který má za následek kolaps alveolů a vede k atelektáze
  • příčiny krevního oběhu zahrnují vrozené srdeční vady, městnavé srdeční selhání nebo přetrvávající plicní hypertenzi

Příčiny IBD mohou také zahrnovat metabolické poruchy, poruchy tělesné teploty (horečka i hypotermie),infekce a onemocnění nervového a svalového systému. Poruchy dýchání novorozence podporuje také mužské pohlaví, druhé dvojče, cukrovka matky, císařský řez

Stojí za to vědět

Když je dítě ještě v děloze, začne nasávat plodovou vodu do průdušek a plic a odvádět ji zpět. Tímto způsobem učí plíce dýchat vzduch. Těsně před porodem tato činnost ustává. Při průchodu dítěte porodními cestami jsou zbytky plodové vody vytlačeny z plic a odstraněny z těla dítěte (císařský řez je proto jedním z faktorů, které zvyšují riziko vzniku OCD, zejména u žen, které neměl porod). Během několika hodin po porodu by se veškerá zbývající tekutina měla odpařit dýcháním.

Příznaky syndromu novorozenecké respirační poruchy

Dítě, které má problémy s dýcháním, má:

  • zrychlené dýchání (nad 60 / minutu - normálně by to mělo být kolem 40 / minutu). Pro dítě je obzvláště obtížné vydechnout. Příznaky se zhoršují mezi prvním a druhým dnem života. Pokud v tomto okamžiku nebudou přijata žádná opatření na podporu dýchání dítěte, saturace krve kyslíkem se časem sníží, což povede k hypoxii. Objevuje se metabolická acidóza a také akutní respirační selhání
  • chrochtání
  • apnoe neboli zpomalení dechové frekvence - u těžkých forem ZZO
  • cyanóza, tj. namodralé zbarvení kůže a sliznice dutiny ústní
  • zvýšená, viditelná práce svalů dýchacího systému (napnutí hrudní kosti, krční zářez, mezižeberní prostory, pohyby nosních křídel)
  • tachykardie
  • problémy s krmením

Rozpoznání IBD

U předčasně narozených dětí je HRD diagnostikována poměrně rychle. Zkušený lékař pozná poruchu již při prvním nadechnutí dítěte. Pokud se porucha objeví později, odborník provede podrobný rozhovor a pečlivě vyšetří dítě na příznaky typické pro IBD. Kromě toho by měl věnovat pozornost zdravotnímu stavu matky, zda nebyla před porodem nachlazená, nebo měla těhotenskou cukrovku – tato nemoc totiž může způsobit nedostatek tenzidu u dítěte. Lékař by se měl zeptat i na průběh porodu, jak dlouho trval, zda nedošlo ke komplikacím, zda byla plodová voda čistá, zda měla správný objem (malé množství plodové vody podporuje nevyvinutí plic), jako např. i chování dítěte - např. zda se při jídle nedusí, pokud má nějaké asymetrické reflexy. Poté lékař nařídí sérii testů:

  • měření arteriálních krevních plynů – zvýšení koncentrace oxidu uhličitého bude indikovat HRDuhlík (>45 mm Hg) se sníženou koncentrací kyslíku (<60 mm Hg)
  • krevní obraz – může ukazovat anémii, infekci
  • koncentrace glukózy v krvi
  • Rentgen hrudníku
  • Transtrální ultrazvuk mozku – při podezření na intrakraniální krvácení
  • echo srdce - při podezření na srdeční vadu nebo přetrvávající plicní hypertenzi
  • bronchoskopie

Provádí se také mikrobiologický test, který pomáhá diagnostikovat zápal plic nebo sepsi.

Léčba syndromu respirační tísně novorozence

Po diagnóze ED by dítěti měla být poskytnuta specializovaná nemocniční péče. Je nutné zajistit odblokování jeho dýchacích cest a případně aktivovat podporu dýchacího a oběhového systému a zajistit vhodnou teplotu prostředí. Léčba závisí na formě onemocnění, jeho závažnosti a příčině.

Chirurgický zákrok by měl být zvážen v případech, kdy je syndrom respirační tísně způsoben vrozenou srdeční vadou.

Pasivní oxygenoterapie je nejjednodušší, neinvazivní metoda. Novorozenec je umístěn do kyslíkové kabiny nebo je nad ní instalováno zařízení (vzduchová pumpa CPAP), které vhání kyslík do vzduchu, který dýchá. Lze použít i nosní kanyly nebo masky. Speciální respirátor kromě toho, že dodává dítěti kyslík, dodává ho pod tlak, díky kterému nedochází ke kolapsu plicních sklípků.

Závažnější případy IBD vyžadují mechanickou ventilaci, při které je do průdušnice dítěte zavedena endotracheální trubice, kterou přístroj vede náhradní dýchání. Pokud je již známá příčina ED, zahajuje se také farmakologická léčba:

  • povrchově aktivní látka - pokud ZZO způsobuje nedostatek tohoto faktoru
  • antibiotika – pokud ZZO způsobuje pneumonii nebo syndrom aspirace mekonia
  • léky na srdce – pokud je příčinou IBD srdeční vada.

Prognóza syndromu respirační tísně závisí na příčině a průběhu onemocnění. Nejmírnější případy spontánně procházejí a vůbec nevyžadují léčbu – jako např. přechodná tachypnoe u novorozenců. Vrozená pneumonie také dává dobrou prognózu. Prognóza je však horší, pokud HRD způsobí vážné vrozené vady. Perinatální hypoxie může také významně narušit pozdější vývoj miminka. Každé novorozenecké dítě se syndromem dechové tísně by mělo být pravidelně testováno na psychomotorický vývoj. Stojí za to vědět, že kyslík ve vysoké koncentraci je silný lék a může mít toxický účinek. Je to obzvlášť nebezpečnéoxygenoterapie v prvních 14 dnech života dítěte. Při použití v tak raném stádiu vývoje zvyšuje riziko poškození plic, centrálního nervového systému a oxidačního stresu. V následujících letech však může dítě trpět různými poruchami centrálního nervového systému. Mohou způsobit mentální retardaci, motorické problémy, poruchy sluchu a zraku.

Kategorie:

Zdraví dítěte